Původní zejdlicovská renesanční tvrz, postavená krátce před r. 1581, byla v letech 1592 – 1593 císařem Rudolfem II. přebudována na renesanční lovecký zámeček, obehnaný valy a vodním příkopem. Až do r. 1658 náležely Lány jako součást křivoklátského panství České koruně. Teprve císař Leopold I. dal Křivoklátsko do zástavy Schwarzenberkům a 6. 6. 1685 ho odprodal Arnoštu Josefovi z Valdštejna. R. 1731 se ujala valdštejnského dědictví Marie Anna z Valdštejna, provdaná už od r. 1723 za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka, a přinesla tedy Křivoklátsko rodu Fürstenberků. R. 1734 se císař Karel VI. zřekl práva České koruny na zpětné zakoupení Křivoklátska, tudíž se toto panství stalo svobodným majetkem Fürstenberků. Ti provedli r. 1824 nástavbu druhého patra lánského zámku, která silně potlačila původní pozdně renesanční ráz budovy. Současný exteriér zámku s pětibokým rizalitem, s třetím patrem v podkroví mansardové střechy a s charakteristickými kupolemi je výsledkem eklektické přestavby z let 1902 – 1903. Dne 21. 7. 1921 vykoupila od Fürstenberků lánský zámek Československá republika a objekt byl rozhodnutím Národního shromáždění ČSR prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů naší republiky. Od 11. 8. 1921 zde až do své smrti dne 14. 9. 1937 sídlil T. G. Masaryk a po něm i ostatní hlavy našeho státu.
Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy. Zámek je situován na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů (CHKO Křivoklátsko), jeho součástí je rozsáhlý anglický park, rybník Bahňák, velký palmový skleník a přilehlá Lánská obora. K zámku také patřil hospodářský dvůr. Od roku 1921 je zámek majetkem státu a stal se oficiálním letním sídlem prezidentů Československa, dnes prezidentů České republiky.
Zámek je dnes spojován především s osobou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jenž si zdejší zámek velmi oblíbil (přijel sem zvláštním vlakem přímo z Itálie, z pobytu na ostrově Capri, ve čtvrtek večer 11. srpna 1921) a považoval jej za svůj domov, využíval jej nejen pro odpočinek a relaxaci, ale jako klidné místo pro práci. Prožil tam celých 17 let. V zámku zřídil i kino, kde nechal promítat filmy pro místní občany (poslední film, který se tam promítal za Masarykovy přítomnosti, byl Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem v hlavní roli).
Na zámku přijal též řadu státních návštěv i osobností světového kulturního a vědeckého života.
Okolí využíval pro jízdu na koni a po roce 1934 v kočáře, zejména se svým synem Janem Masarykem.
Po své rezignaci v roce 1935 se sem i s rodinou přestěhoval prakticky natrvalo. Po své smrti si přál být pohřben na lánském hřbitově. Jeho hrobka se nenachází v zámeckém parku, ale ve staré části obecního hřbitova v Lánech, kde odpočívá spolu se svou ženou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí.
Po jeho smrti 14. září 1937 byl lánský zámek využíván jen velmi málo, respektive pouze příležitostně. V době druhé světové války zde pravidelně pobýval protektorátní prezident Emil Hácha, který dal zřídit na okraji Lánské obory za Jurkovičovou vilou malíře Horníka přírodní koupaliště pro veřejnost s převážně dřevěným vybavením, jehož pozůstatky (vodní plocha) se zachovaly do dnešní doby. Po roce 1989 byl zámek využíván prezidenty Václavem Havlem, Václavem Klausem a Milošem Zemanem.
Zámek není pro veřejnost přístupný, přístupný je pouze zámecký park, kostel a skleník.
Lánský zámek jsme si vybrali, protože jeho přítomnost a historie je chloubou Lán. Zámecká zahrada je přístupná veřejnosti ve středu a čtvrtek od 14.00 do 18.00 hodin, sobota, neděle a o svátcích od 10.00 do 18.00 hodin každoročně v období od soboty před velikonočními svátky do 2. listopadu a ve výroční dny narození a úmrtí prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka (7. března a 14. září - v těchto dnech je otevřeno od 10.00 do 18.00 hodin).
Přejeme příjemný odlov.