Historie obce
Obec vznikla patrně již ve středověku, ale první zmínka o ní se dochovala až z roku 1513. Na počátku 17. století patří Skoky k údrčské faře, která je protestantská. Mění se také obyvatelstvo, původně převážně české podléhá postupně germanizaci a německé kolonizaci. Po porážce stavovského povstání na Bílé hoře, roku 1623 kupuje statek Údrč horlivý katolík Severin Thalo z Horštejna, který své zdejší poddané vrací ke katolické víře. Tehdy jsou také Skoky přidruženy ke žlutické farnosti. Následně opět zdejší místo mění majitele, důležití pro nás jsou až markraběté z Baden-Badenu, kteří údrčský statek ke kterému patří Skoky kupují v roce 1689 a vlastní jej po sto let až do roku 1789. Pak přechází jako odúmrť na královskou komoru, panství je rozparcelováno a propachtováno.
V roce 1869 má ves Skoky 23 domů/126 obyv., před válkou v roce 1930 je to 26 domů a 158 obyvatel. Obec měla dva hostince, faru, školu a obchod. Byl tu jeden kovář, kolář a tesař, jinak povětšinou sedláci. Působil zde SDH a Svaz venkovské mládeže. První pohroma pro obec přichází po válce, v roce 1945 jsou vysídleni němečtí obyvatelé a část jejich dvorů obsazují většinou dosídlenci z východního Slovenska. Počet obydlených domů klesá na 18 a rapidně klesnul i počet obyvatel na 43. Někteří dosídlenci i tak opuštějí Skoky, důvodem je odmítavý postoj pro vstup do JZD. Jejich majetky přebírá Státní statek, a obec se již nedaří plně dosídlit. Vyrabované a opuštěné domy jsou bořeny. V roce 1950 po zrušení tepelského kláštera je opuštěna i fara. V roce 1961 žije v obci jen 16 obyvatel v několika málo obydlených domech. Tehdy je také obec jako taková zrušena a stává se místní části obce Žlutice. Poslední a konečnou ránou je výstavba žlutické vodní nádrže na pitnou vodu. Skoky jsou odříznuty od světa, neboť přes plochu dnešní přehradní nádrže vedla do obce hlavní přístupová komunikace. Zbylí obyvatelé až na jednu ženu nacházejí domov v okolních obcích. Převážná většina domů včetně fary je zbořena armádou. Zůstává stát kromě poutního kostela jen bývalý Schopfův hostinec, v němž bydlí poslední obyvatelka, jedna stodola a malá kaplička. Poslední obyvatelka zahyne za tragické události v roce 1982. Tím je již osud Skoků zcela zpečetěn. Dům začíná chátrat, stejně tak kostel a okolí začíná pohlcovat příroda. Klid jen přerušují občasné poutě a zvaní i nezvaní návštěvníci. Po revoluci se o obnovů Skoků pokouší město Žlutice s německými rodáky, jejich projekt však zůstane nerealizován. O místní zpustlý hřbitov se od roku 1996 začínají starat mladí lidé ze sdružení Rytmika ze Šumperka, kteří pak s německou partnerskou organizací pořádají česko-německé pracovní tábory na záchranu zdejšího poutního místa. Další významnější aktivita přichází po roce 2006, kdy byl kostel těžce požkozen zloději mědi. Tehdy se připojuje o.s. Pod střechou z Toužimi a ve spolupráci s tepelským klášterem a jednotlivci se daří zachránit kostel před zánikem a zpřístupnit jej i mimo poutě veřejnosti. Zároveň po místech stávajích objektů je zřízena okružní stezka.
Vlevo od kostela stojí jedna z mála dochovaných staveb obce a to bývalý Schopfův hostinec, který obývala poslední obyvatelka až do roku 1982. Pod ním se rozkládaly pozemky fary, v jejichž zadní části stála nová skocká fara postavená při opravách kostela roku 1904, měla také vlastní samostatný vodovod. Severovýchodně pak můžete navštívit bývalý hřbitov s dochovanými náhrobky jak německých obyvatel, tak pozdějších dosídlenců a také náhrobky rodiny Lienertů zakladatelů zdejší kaple, z níž pak vzniknul pozdější kostel.
Stručný popis trasy
Pozor STAGE 1 s hodnotou A je pouze v textu není ve waypointech! Jde o výchozí souřadnice keše.
Oficiální začátek trasy začíná východně od kostela naproti vchodu do dochovaného objektu čp. 21 (Schopfův hostinec). Zde se vydáte nahoru do svahu až na vyhlídku odkud je vidět část přehrady a také nedaleký vrch Vladař, přitom projdete ve svahu kolem stromu s rozcestníkem (Stage 1 – A=počet metrů na vyhlídku na rozcestníku). Ze svahu půjdete kousek zpět a dále se vydáte vpravo. Projdete přes úvoz, kterým vedla jedna z cest vedoucí z obce na pole a dále kolem zbytků objektu čp. 16 až k ceduli označující poměrně dochované základy domů čp. 15+13 (Stage 2; B=číslo na boku tabulky). Pokračujete dále, projdete bývalou průjezdní stodolou a dál po značené cestě až na místní bývalý obecní hřbitov. Zde najdete malou informační tabulku (Stage 3; C=číslo na boční straně tabulky). Ze hřbitova pokračujete po značené stezce, až ke zbytkům nadzemního sklepa, zde kousek od něj je tabulka označující místo bývalého druhého hostince „U Slunce“ (Stage 4; D=číslo na boku tabulky). Pokračujeme dál, přes bývalý objekt čp. 10 a pak cestou ve svahu s výhledem na kostel. Cesta pak odbočuje vlevo a schází ze svahu dolů až na další cestu vedoucí na pole. Tady se ocitnete u jediné dochované stodoly patřící objektu čp. 5 (Stage 5; E= počet malých skoro-čtvercových oken vyzděných cihlami na čelní straně stavby co jsou vjezdy, výsledné číslo násobte 7). Pokračujeme značenou cestou, přejdeme přes cestu vedoucí směrem k přehradě a mírně vpravo, po cca 20 m odbočuje značená trasa vlevo do svahu, tady je umístěn rozcestník oznamující neznačnou cestu k jedné místní kapličce. Zde stoupáme po značené trase do kopce, míjíte dochované schody u terasy bývalé školy, až dojdete na odbočku k bývalé škole. Odbočte a dojdete k místu, kde stávala a naproti ní její školní zahrada (Stage 6; F= číslo na boční straně tabulky). Jdete zpět na odbočku a pokračujeme po značené trase, projdete kolem místa bývalých domů čp. 2 a 3 (po nich jsou zde dochované i sklepy) konkrétně jeden je dokonce umístěn pod terasou. Cesta vás vyvede až na roh kostela, kde prudce odbočí vpravo kolem hostince. Míjíte místo kde stávala stará fara (dnes zde stojí osamělý jehličnan). Dojdete až na místo kde stávala nová fara, dnes zde roste několik břízek a je tu malá informační tabulka (Stage 7; G= číslo boční straně tabulky). Pokračujeme jak jinak než dál po značené trase, ta posléze odbočí vlevo a po pár metrech u zřícenin jedné ze stodol opět vlevo. To už dojdete opět na místo, kde jsme začínali tedy na dvůr bývalého hotince čp. 21. Můžete navštívit i bývalý hostinec, dávejte však pozor, některé části jsou ve velmi špatném stavu, hlavně jeho patro, objekt je i podsklepený.
Jsme na konci všechny indície máte a tak by již nemělo nic bránit vypočítat finálové souřadnice keše, která je nedaleko.
Kontrolní součet všech stage = 294
Děkujeme za návštěvu a budeme rádi za komentáře.
Další informace:
Přístup ke kostelu kde trasa začíná, je po polní cestě z malé vesničky Polom. Parkování je možné buď za ní na okraji louky, nebo v případě příznivých podmínek je možno dojet autem po polní cestě až ke kostelu.
Trasa je průchozí po většinu roku a to i v zimě pokud není příliš mnoho sněhu. Je značena pouze v jednom směru (tak je uvedeno ve stručném popisu trasy) V létě počítejte se vzrostlou vegetací a někdy mohou být i místy pořezané stromy. Nejlepší doba pro prohlídku je tak jaro, podzim nebo zima bez sněhu. V létě mohou být některé relikty domů skryty pod vegetací (zejména sklepy a nízké zídky). Nic nebrání ji projít i za tmy, ale počítejte v tuto dobu s výskytem divokých prasat a v podstatě nic neuvidíte :-)
Zaměření stage a zajímavostí probíhalo vzhledem k většímu množství jen uložením trasového bodu (omluvte tak pokud nebude úplně přesné), finálka pak byla měřena po dobu 10 minut funkcí průměrování trasového bodu, ta by tak měla být celkem přesně zaměřená.
Vzorec pro výpočet:
N 50.05. (Ax11)+B+(Cx10)+G+1
E 013.05. (Dx5)+E+F+(Gx6)+49