Gutstejn - Kronika Hradku Traditional Geocache
Gutstejn - Kronika Hradku
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Veškeré informace k celé sérii najdete v keši GC6DN0A - Úvod - Kronika Hrádků
Gutštejn – Kronika Hrádků
Historie objektu:
Jak ukazuje erb, náleží páni z Gutštejna, zakladatelé stejnojmenného hradu severně od Stříbra, k rozvětvenému rodu Hroznatovců. Za jejich prapředka bývá již od dob A. Sedláčka pokládán Jetřich z Krašovic, figurující v pramenech let 1232 – 1252. Snad to byl jeden ze dvou synů Jetřicha z Krašovic, jménem rovněž Jetřich (vzpomínán v letech 1263 – 1313), který někdy na přelomu 13. a 14. století hrad Gutštejn založil. Rodině svých fundátorů pak Gutštejn náležel téměř po celou dobu své existence; ti ho často přestavovali a upravovali, nezřídka asi kvůli poruchám nekvalitního skalního podloží. Nejbouřlivějším v dějinách hradu byl r. 1422, kdy ho neúspěšně obléhalo husitské vojsko. Ve druhé polovině 15. století páni z Gutštejna velmi zbohatli, o což se zasloužil zejména Burian, řečený „Bohatý“ (zemř. 1489). R. 1485 zastával tento Burian dokonce úřad nejvyššího kancléře. R. 1549 prodal Viktorin z Gutštejna hrad Gutštejn s dvorem a pěti vesnicemi majiteli bezdružického panství Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Hanuš Elpognar následně připojil gutštejnský velkostatek k Bezdružicím a starý hrad poručil osudu, takže ten pak zcela zpustl. Stalo se tak někdy okolo r. 1566.
Exteriér, stavební vývoj:
Hrad Gutštejn byl vystavěn na konci srázného ostrohu nad údolím potoka Hadovky jižně od dvora Daňkov. Dvojdílná dispozice má orientaci severovýchod – jihozápad. Na severovýchodě je předhradí, z něhož zbyl pouze lem skalnaté bariéry tvořící jeho dlouhou jihovýchodní frontu. Severovýchodní konec hřebene nad prvním příkopem obsahuje malý, do skály vytesaný sklípek. O samotné zástavbě předhradí nevíme nic, protože ta, ač asi převážně zděná, padla beze zbytku za oběť novověké potřebě stavebního materiálu. Vlastní hrad zhruba lichoběžníkového půdorysu ležel na jihozápadním konci ostrohu za druhým příkopem. Prošel překvapivě velmi složitým stavebním vývojem, který je asi minimálně zčásti důsledkem častých poruch skalního podloží; v současnosti se hovoří o až patnácti (!) stavebních fázích a mikrofázích. Původně malé jádro zaujímalo mírně vyvýšenou skalní plošinu na severozápadě. O jeho podobě dnes mnoho nevíme – snad jen to, že bylo obehnáno plášťovou zdí, k níž se na severní straně přimykala nejspíš dvoupodlažní palácová budova. Snad ještě v první polovině 14. století uzavřela obvodová hradba i prostor na jihu, čímž získal vlastní hrad svůj dnešní rozsah. Už tehdy však byl předělen na dvě části, což zajistila budova s oblým jihovýchodním nárožím při nové jižní hradbě a na tuto budovu navazující branské stavení, jenž na severu končilo skálou výše položené části jádra. Přední severovýchodní část jádra, kde se nachází cisterna, snad tehdy dostala kamenné ohrazení také.V další stavební fázi bylo jádro podélně rozděleno hradbou, která navázala na zeď dělící jižní budovu a branské stavení. K severnímu líci této hradby se přimkla obdélná budova s valeně zaklenutým suterénem a přízemím osvětleným střílnovými okénky. Tyto úpravy způsobily, že severní díl zadní části jádra se stala malým komorním nádvořím, zatímco jižní se změnil v parkán. Zásadní proměnu charakteru přineslo Gutštejnu husitské období, kdy byla zbořena zástavba v severovýchodním rohu severního dílu zadní části jádra a povstala zde hranolová věž se zaoblenými nárožími, chráněná ještě uzoučkým parkánem. Věž se stupňovitě se rozšiřujícími patry v interiéru vznikala postupně, svou konečnou podobu získala r. 1485. Vstup do věže umožňoval nejprve jen hrotitý portálek s vpadlinou pro padací most ve druhém patře. Posléze byla stará budova při severní hradbě nahrazena třípatrovým plochostropým palácem a rovněž jižní budova se okolo r. 1439 stala výstavným palácem, v jehož plochostropém patře se mimo dvou komnat nacházela ještě roubená komora; tyto prostory osvětlovala okna se sedátky ve výklencích. Snad někdy okolo poloviny 15. století vznikla rozměrná budova ve východním nároží severovýchodní části vlastního hradu. Okolo r. 1485 byl do věže proražen vstup ze severního paláce a opevnění přední části vlastního hradu dostalo kryté střelecké ochozy.
Současný stav:
Zatímco na bývalém předhradí se mimo skalního sklípku nic nedochovalo, z vlastního hradu dodnes zbyly malebné trosky. Vévodí jim hranolový bergfrit s zaoblenými nárožími, který se dochoval v původní výšce, doplněný o velké části zdí paláců a hradeb. Dosud dobrý stav zříceniny je výsledkem její konzervace na počátku 20. století, při níž však bohužel vznikly i některé nelogické novotvary.
Additional Hints
(Decrypt)
h cnermh, cbq xnzrarz, irqyr bcybpraxl