Od roku 1830 byla v provozu koňka z Dejvic přes Lány do křivoklátských lesů. Na své trase měla stanici Wejhybka (později jen Vejhybka), zhruba v místech dnešní stanice Kladno. Koňka moc neprosperovala, neustále měnila majitele, takže když v roce 1853 vznikla akciová společnost Buštěhradské dráhy, jejímž akcionářem byl i tehdejší majitel koňky kníže Fürstenberk, jako první svou dráhu převzala právě koňku.
První parní vlak se ale objevil na opačné straně Kladna. V letech 1855 - 1856 zprovoznila Buštěhradská dráha trať z Kralup přes Dubí do tehdejší stanice Kladno. Stanice byla v místech na výše uvedené mapě v pravé části zhruba v místech textu poznámky č. 19. (viz waipoint) Do stanice se napojila o 2 roky později i Kladensko-Nučická dráha, která vedla okolo Kladna v několika serpentinách a měla postavenou i spojku do stanice Vejhybka.
V roce 1863 přestavěla Buštěhradská dráha koňku také na parní provoz, ale stále společnosti chybělo propojení obou tratí. Proto Buštěhradská dráha sepsala smlouvu se společností Kladensko-Nučické dráhy (KND) a využívala její tratě k jízdám vlaků mezi Kladnem a Vejhybkou. V letech 1865 - 1872 zde jezdila i osobní doprava.
Byl to pro Buštěhradskou dráhu samozřejmě nevyhovující stav a společnost hledala trasu pro svou spojnici obou tratí. A tak roku 1872 uvedla do provozu svou trať z Dubí Na Vejhybku. Na trati vznikla jediná stanice. Dostala jméno Nové Kladno. Přídomek "Staré" dostala původní stanice Kladno až v souvislosti s přejmenováním stanice Vejhybka na "Kladno", někdy na přelomu století..
Jízdní řád z 19. století
Jízdní řád z doby okupace
Nové Kladno má jednu kuriozitu. Vzhledem k předpokladu, že více cestujících bude chodit ve směru od města, byla staniční budova postavena v prudkém svahu a ne na opačné straně na rovině. Dopravní kancelář je ze strany od kolejí jakoby v přízemí, ale když budovu obejdete, rázem slouží výpravčí svou službu v prvním patře.
A protože blízkosti stanice byly doly, musely být samozřejmě napojeny na železnici. Směrem ke Kladnu byla postavena krátká vlečka k dolu Bresson. kolej v popředí je trať do Kladna.
Na opačnou stranu odbočovala kousek za současným pěším přechodem delší vlečka k dolu Engerth.
Mezi doly byla dokonce mezi roky 1902 - 1905 v provozu lanovka, kterou se z dolu Bresson dopravovalo uhlí na lépe vybavený důl Engerth k dalšímu zpracování. Důl Bresson byl zrušen v roce 1905, Engerth přežil až do roku 1945. Z dolu Bresson zbyl jen kousek cihlové opěrné zdi viditelný z vlaku těsně po výjezdu ze stanice. Trasa vlečky na Engerth byla zasypána, na jejím místě jsou nyní rodinné domy.Ze samotného dolu se zachovalo několik budov.
Nové Kladno se pak v roce 1961 přejmenovalo na Kladno Ostrovec. V současné době slouží nádraží spíše pro osobní dopravu. Do budoucna se stále počítá se stanicí jako konečnou pro "rychlodráhu" z Prahy.
Představy projekční kanceláře, skutečnost je trochu jiná. Nádražní budova bohužel stavbu nepřežila.
Zdoje: www.hornictvi.info, Dobývání uhlí na kladensku, vydavatel OKD Ostrava, 150 let parostrojní železnice na Kladně - Michal Šorel, vydavatel KHKD
Fotky: internet, R.Blecha, Metroprojekt, owner
Mimo mísu: Pokud vás zaujal v jízdních řádech název stanice Buštěhrad, tak vězte, že byla v místech nynější zastávky Kladno Vrapice a bylo do ní zapojeno taktéž několik vleček. A proč Buštěhradská dráha? Protože tehdy byl Buštěhrad větší a mnohem známější město, než Kladno.
Ke keši
Keš je po dobu stavby přesunuta o 36 metrů na strom u silnice.Zatím jen PETka, po dokončení stavby se snad bude moct vrátit zpět na nádraží. Snad na stromě keš, ten zhruba rok, vydrží.