Pramen minerálky na břehu říčky Čižiny objevili už původní němečtí obyvatelé Lichnova. Po válce kvůli zanedbané údržbě se kvalita vody zhoršovala a lidé ji přestali pít. Pramen definitivně zničily povodně v roce 1996.
Vznik minerálních pramenů:
Kyselky patří mezi minerální vody a vznikají pouze v polohách, kde poruchy v zemské kůře dosahují až do zemského pláště v hloubkách přes 25 km (ale méně než 30 km), zde mohou narazit na výskyt oxidu uhličitého (= kysličník uhličitý). Nejčastěji pak vystupuje oxid uhličitý na místech, kde se kříží poruchy zemské kůry a kde vzniká pro něj dobrá cesta, jakýsi "komínek", po němž plyn snáze stoupá k povrchu. Když pronikne až do míst, kde se vyskytuje voda, začne se v ní rozpouštět. Voda s rozpuštěným oxidem uhličitým (tj. kyselina uhličitá) rozpouští okolní horniny víc než samotná prostá voda a to zvláště pokud se jedná o horniny typu uhličitanů (např. vápenec či dolomit). Někdy vzniká kyselka i z vod kdysi mořských a má pak zvýšené obsahy chloridů a jodidů (jako např. v Luhačovicích). Některé z kyselek nepronikly na povrch a byly nalezeny při vrtní činnosti jako např. v roce 1905 při hledání pitné vody v Poděbradech. Stejným způsobem (tedy vrtní činností) byly často objeveny i termální vody, jejichž vznik je vázán na stejné podmínky jako kyselky. Vystupují po hlubokých zlomech jako např. v lázních v Teplicích. A když se spojí obojí - tj. výstup vody z velké hloubky a současně odtud stoupá i oxid uhličitý - vznikne termální kyselka. Nejznámější takový příklad najdeme v Karlových Varech.
Geologie obce Lichnov: :
Na území obce Lichnova se vyskytuje několik geologických jednotek různého stáří a charakteru. Hranice mezi těmito jednotkami jsou jak tektonické, tak i litologické. Geologická skladba je reprezentována horninovými komplexy a jednotkami protaženými ve směru JJZ - SSV. Nejrozšířenější a také nejstarší geologickou jednotkou území je kulm Nízkého Jeseníku benešovských vrstev, tzn. sedimentární komplexy charakteru terigenního flyše. Z petrografických typů zde převládají běžné kulmské horniny, tzn. polymiktní slepence, živcové droby, drobné pískovce, prachovce až prachovité břidlice, jílovito-prachovité až prachové a jílové břidlice. Výrazně méně zastoupeným členem kulmu jsou moravické vrstvy.
Z pedologického hlediska v oblasti převažují podzolované půdy a horské podzoly hlinité až jílovité.
Zdroj:
•Bruntalský deník
•www.obeclichnov.cz
• KVĚT, Radan - Minerální vody České republiky: vznik, historie, současnost. 1. vyd. Praha: Akcent, 2011. ISBN 978-80-7268-862-3.
• JANOŠKA, Martin - Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1615-7.
• Lázně, zřídla a minerální prameny ČSSR [kartografický dokument]. 1. vyd. měřítko 1:1000000. Praha: Kartografie Praha, 1977.
Úkoly pro získání cache:
1) Uveďte minimálně pět jmen obcí v okrese Bruntál, v jejíchž okolí se nachází pramen minerální vody.
2) Kdy byl zdroj lichnovské kyselky navrtán, uveďte měsíc a rok.
3) Jaká je hloubka vrtu této kyselky?
4) Z jakého materiálu je socha stařenky s dítětem vytvořena?
5) Změřte výšku sochy stařenky s dítětem (v centimetrech).
6) Ochutnejte kyselku a popište nám její chuť..
7) Změřte nadmořskou výšku u pramene kyselky.
8) Změřte průtok pramene, tj. za jak dlouho nateče 1 litr kyselky. (x sekund)
9) Dobrovolný úkol: K logu přiložte snímek pramene kyselky s Vámi či s Vaší GPS, za fotku budeme velice rádi (earthcache bez fotky, je jako pramen bez vody;).
Své odpovědi zašlete prostřednictvím mého profilu.
„Found It“ logujte ihned po zaslání svých odpovědí. Logy bez zaslaných odpovědí budou bez upozornění mazány. V případě špatných odpovědí budete kontaktováni k opravě.
