Mame tu stredne obtiznou stromovku. Opet si overite svoje lezecke schopnosti a uzijete trochu adrenalinu. Zaroven se seznamite s jednim z nasich mensich, ale o to hezcich ptaku. Zije kolem vsude kolem nas, v zahradach, krovinach i lesich. Samotna kes se nachazi nedaleko parkoviste Pod Korabem. Nejsnaze se k ni dostanete, budete-li pokracovat peskyz doporuceneho parkoviste po silnici na Mezholezy a po 150m odbocite vlevo na lesni cestu. K odlovu budete potrebovat stromolezecke vybaveni a min. 40m lana.
Nekterym z vas se muze zdat tato kes nedostupna, ale i mne jsou nektere mysterky obtiznosti 4 a 5 nedosazitelne a tak je nelovim. Myslim si vsak, ze v okoli je nekolik lezeckych skupin, ktere dokazi pomoci.
Upozorneni. Nemate-li vhodne vybaveni, nebo nemate-li zkusenosti, tak tam prosim nelezte. Pozadejte zkuseneho a vybaveného kamarada ci kolegu o podporu.
ODLOV KESE JE NA VLASTNI NEBEZPECI!
Budnicek lesni
Dorusta delky 11–13 cm a v rozpeti kridel meri 19–24 cm. Hmotnost se pak pohybuje mezi 8–13 g. Svrchni stranu tela ma svetle zelenou a spodinu tela na rozdil od podobnych druhu budnicku vyrazne bilou, kontrastujici se zlutou hrudi, tvari a nadočním prouzkem. Koncetiny ma hnede. Obe pohlavi jsou zbarvena stejne.
Rozsireni
Hnizdi ve vetsine Evropy a severozá apadni Asiii. Areal rozsireni druhu saha od zapadni Franciee a Irska az po zapadni okraj Sibire. Jeho jizni hranice pak prochazi jizni Francii, Italii, Bulharskemm a Ukrajinouu. Ve stredni Evrope se vyskytuje od brezna do zari. Je tazny na dlouhou vzdalenost se zimovisti v tropicke Africe. Hnizdi ve vzrostlych stinnych listnatych a smisenych lesich, predevsim bucinach s ridkym nebo zadnym kerovym patrem.V Ceske republice hnizdi na celem uzemi az po nadmorskou vysku 1200 m n. m.
Potrava
Po potrave patra nejcasteji v korunach stromu. Zivi se hlavne hmyzem, pavouky a jinymi bezobratlymi, na podzim pozira také bobule.
Roznozovani
Pohlavne dospiva v prvnim roce zivota. Ve stredni Evrope hnizdi 1x rocne od kvetna do cervence. Kulovite hnizdo spletene ze stebel trav stavi samotna samice dobre skryte na zemi v mistech s ridkym nebo zadnym podrostem. Na rozdil od pribuzneho budnicka mensiho (P. collybita) i vetsiho (P. trochilus) jej zevnitr nevystyla perim. V jedne snusce je 6–7 svetlych, cerne skvrnitych, 16,0 x 12,5 mm velky chvajec, na kterych sedi 12–14 dnu pouze samice. Mladata, ktera krmi oba rodice, pak hnizdo opousti po 12–13 dnech. Nejvyssi zaznamenany vek je 10 let a 3 mesice.
Zdroj:
Wikipedie
Protoze tato kes by se mohla stat soucasti budouci serie, nezapomente si opsat bonusove cislo F=...