Skip to content

CITO : Šibeniční vrch Cache In Trash Out Event

This cache has been archived.

zachwatt100d: Archivace probehleho CITO. Diky za ucast

More
Hidden : Saturday, April 2, 2016
Difficulty:
5 out of 5
Terrain:
5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

První CITO na Šibeničním vrchu ve Stodě

CITO : Šibeniční vrch


   Jedná se o první ročník CITA ve Stodě, které by mělo zvelebit místní významný krajinný prvek Šibeniční vrch a jeho okolí. Tímto bych Vás chtěl pozvat abychom se sešli v hojném počtu a užili si jak CITO samotné, tak i s ním spojenou zábavu. Když mluvím o zábavě, tak si samozřejmě uděláme čas na klábosení, výměnu CWG a na výchozích souřadnicích bude možnost rozdělat oheň a opéci si na něm přinesené pochoutky.

   Cito se bude konat ve velice různorodém terénu. Je zde hlubší jezírko které je třeba vyčistit, příkré stráně, skály na kterých je třeba jištění, ale i snadno dostupné plochy pro georobůtky. Bude záležet na každém z Vás, jakou variantu úklidu si vyberete.

   CITO má větší obtížnost z důvodů velice různorodého terénu. Jsou zde skály, jezírko, příkré srázy a větší vzdálenost místa ukládání odpadků. Většina terénu je porostlá křovinami a místa jsou dostupná pouze úzkými pěšinkami. Je zde také možnost výskytu bodavého hmyzu.

   Městem Stod budou zajištěny pytle na odpad a jejich odvoz. Tímto bych rád poděkoval panu starostovi města Bc. Jiřímu Vlkovi, který toto CITO podpořil.

KDE : Šibeniční vrch Stod - sraz na úvodních souřadnicích
KDY : 2.4.2016 od 10:00 hodin do 14:00 hodin
SEBOU : kvalitní obuv, rukavice, lezci jištění a brodiči plavky :) , nebo jiné vhodné oblečení
CWG : bude vyrobeno 50 kusů, v případě většího zájmu (pište do logu - i více).
PARKOVÁNÍ : U místního Kynologického klubu (vhodné pro kačery s tlačnými vozítky), popřípadě u Nového mlýna (obě místa vyznačena waypointy)
Teď pár informací o místě samotném. (zdroj : info tabule města Stod)

Proč se vlasně vrch jmenuje Šibeniční.
   Již roku 1363 obdržel Stod právo hrdelní, a to z toho důvodu, že církevní feudální panství v Chotěšově nechtělo, aby na klášterní půdě byly konány ortely smrti. Jak nám líčí soudní a farní kronika stodská, byly nad dnešním Hájem umučených konány první popravy. Teprve po roce 1570 bylo popraviště na dnešním Šibeničním vrchu. Podle tehdejších zvyků musel být popravený spálen, proto taková poprava přišla obci velmi draho. Kat půjčený z Klatov si účtoval při předposlední popravě ve Stodě, mimo jiné 7 liber síry, 42 liber smoly a 15 klaftrů dřeva pro spálení popraveného.



Významný krajinný prvek.
   Území Šibeničního vrchu bylo zaregistrováno jako "Významný krajinný prvek". Jedná se území, které zahrnuje bývalý lom, neobhospodařované louky a stromovou i křovinnou zeleň. Ve vrcholové partii rostou zvláště chráněné druhy rostlin - silně ohrožený vstavač kukačka a ohrožená bělozářka liliová. Šibeniční vrch má vysokou krajinářsko estetickou hodnotu a vysokou úroveň biologické rozmanitosti.



   Vstavač kukačka nazývaný též vstavač obecný nebo vstavač ovčí (Orchis morio L.) je silně ohrožený druhem rostlin z čeledi vstava-čovitých. Je rovněž zařazen na seznam CITES. Vstavač kukačka je vysoce variabilní a mnohotvárný druh vstavače. Odlišnosti se projevují v barvě květu (od nachové a růžové až po bílou), tvaru a velikosti pysku, výšce rostliny apod. Vstavač kukačka je vytrvalá, 13-30 cm vysoká bylina, vyrůstající z kulatých neděle-ných hlíz. Lodyha je přímá, světle zelená a jemně rýhovaná a v horní části nafialovělá. Vstavač kukačka začíná rašit na podzim (během září) a vytváří do zimy listovou růžici. V tomto vývojovém stádiu přečká zimu. Na jaře doroste listová růžice a rostlina vykvete. Listy rostou zejména v dolní polovině lodyhy a jsou tmavozelené, kopinaté, až 14 cm dlouhé a 5-15 mm široké, horní lístky jsou menší. Květenství tvoří vejčitý, řídký klas s až 16-ti tmavě fialovými květy. Květy jsou někdy růžové (lusus incarnata), vzácně i bílé (lusus alba). Kvete od konce dubna do poloviny června. Plodem je tobolka.



   Bělozářka (Anthericum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi asfodelovité (Asphodelaceae). Někteří autoři ho však řadí do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae) Jedná se o vytrvalé byliny s oddenky. Jsou o rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou jednoduché, přisedlé, zpravidla nahloučené na bázi. Čepele jsou nejčastěji čárkovité se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, jedná se o hrozny nebo laty. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků, ve 2 přeslenech (3+3), na bázi často srostlé. Tyčinek je zpravidla 6, ve 2 přeslenech (3+3). Gyneceum je složenir ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plod je suchý, jedná se o tobolku. ... Můžeme také sbiroti bobule našich domácích vstovočů, opařiti je pok, sloupnouti svrchní slupku a sušiti je 5-10 minut, až stanou se průhlednými. Potom utlukou se no prášek. Kdo chce z nich míti nápoj neb lék, voř 1 část s 64 čóstěmi vody, až tekutina stane se slizovitou. Lék tento, joko odvar pravého solepu, může se pok užiti s prospěchem při průjemu, při obtížném močeni neb podrážděném žoludku. Rozeznáváme několik druhů. Kořen skoro všech potřebuje se v lékárnách, o k tomu účelu se dříve suší. Kořen takový se ovaří, pak ostrouhá se kůra svrchní, načež kořen se dá no cínovém talíři do pece nebo trouby sušiti, až je téměř průhledný. Kořen tak upravený zove se solep. Dává se proti průjemu a úplavici, proti úbytím o souchotim, a sice jako odvar. Vařiti se může ve vodě nebo mléce, anebo ve víně. Toké rosol čili huspenina se upravuje z kořene toho, o sice svaří se 1 drachma no prášek utlučeného kořene s 2 uncemi vody, o přidá se pok 10 unci vody.

Additional Hints (No hints available.)