Systém lesních cest Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP)
Na sever od Brna, v krásných lesích, které se táhnou až k Blansku a zasahují také velkou část Moravského Krasu hospodaří organizace Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) jako organizační součást Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Je to účelové zařízení pro jejích pět fakult, především pro Lesnickou a dřevařskou fakultu (LDF) zejména k výzkumu a výuce.
Lesní pozemky MENDELU v Brně mají rozlohu 10.265 ha. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 575 m a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek. Terén je velmi členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště řeky Svitavy a Křtinského potoka. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem, i proto se třetina podniku nachází v CHKO Moravský kras.
Obhospodařování lesních porostů vyžaduje jejich dobré dopravní zpřístupnění, proto je v návaznosti na prostorové rozdělení lesů postupně stavebně realizována moderně koncepčně řešená lesní dopravní síť. Důsledně se vkládáním lesních cest na terénní předěly oddělují lanovkové a traktorové terény. V členitém pahorkatinném terénu je hustota pevných odvozních cest 20,1 m/ha.
Vznikl tak unikátní sytém lesních cest, který, nemá v ČR obdoby. Lesní cesty jsou upraveny pomocí nejmodernějších technologií tak, aby byl les dobře přístupný pro těžbu, tj. nákladními auty, avšak kvalita cest je natolik dobrá, že jsou vhodné pro rekreační cyklistiku, turistiku, běh na lyžích a další. Jejich povrch je zpevněný, i když částečně prašný, každá cesta je na začátku a konci uzavřena závorou se zámkem, takže cyklisty i pěší prakticky neohrožuje žádný provoz, mimo vozidel lesního podniku. Každá cesta má své jméno a výraznou tabuli vedle závory.
Tyto cesty jsou z důvodu své malé obtížnosti zvláště vhodné pro procházky a cyklistické rodinné výlety s dětmi. Přijeďte nebo přijďte vyzkoušet, má to úroveň.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP)
Je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Od svého založení v roce 1923 ŠLP naplňuje tři základní poslání:
- v prvé řadě poskytuje v rámci pedagogické a vědecké činnosti praktické zázemí posluchačům studijních programů lesnictví, krajinářství i dřevařství a vytváří podmínky vysokoškolským učitelům k řešení pedagogických, výzkumných a ověřovacích úkolů,
- zabezpečuje řádné obhospodařování univerzitního majetku, a to s prestiží patřit mezi vedoucí subjekty resortu,
- v neposlední řadě slouží široké veřejnosti, přičemž využívá svého nadstandardního rekreačního vybavení a bohatství, které poskytují rekreační a ostatní funkce lesa, realizuje také cílené projekty, jako je Lesní škola Jezírko či kulturní a společenská činnost na zámku Křtiny.
Lesní pozemky MENDELU v Brně mají rozlohu 10.265 ha (celková výměra všech pozemků činí 10.492 ha), vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole Brna, sahající až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 575 m a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Na tomto relativně malém území, kde převládají smíšené porosty, ve kterých připadá 46 % na dřeviny jehličnaté a 54 % na dřeviny listnaté, je zmapováno 116 lesních typů ve 4 lesních vegetačních stupních. Limitující je průměrná roční teplota 7,5 °C a průměrné roční srážky, dosahující pouze 610 mm. Terén je velmi členitý s výraznými hlubokými údolími a žleby, zvláště řeky Svitavy a Křtinského potoka. Geologické podloží je tvořeno granodioritem, kulmskými drobami a vápencem, i proto se třetina podniku nachází v CHKO Moravský kras.
Zdejšími hlavními dřevinami jsou smrk, borovice, modřín, z listnatých dřevin pak buk a dub. Do lesních porostů se postupně vrací i jedle, která projevuje známky regenerace. Mimořádné růstové vlastnosti má modřín, jehož místní populace je označována jako modřín adamovský. Smíšené porosty buku s modřínem patří mezi nejproduktivnější, neboť v dospělosti jejich porostní zásoba přesahuje i 1.000 m3.ha-1. Tradice ŠLP spočívá především v užití jemnějších způsobů obhospodařování lesních porostů, s minimálními holosečnými prvky a s využitím přirozené obnovy. Toto podrostní hospodářství se daří s úspěchem realizovat u buku a dubu, na kyselých stanovištích i v porostech smrkových. Lze se setkat i s pozoruhodným pokusem o převod na les výběrný.
Na ŠLP je dlouhodobě řešena řada výzkumných úkolů a naplňována je široká pedagogická spolupráce. Tato činnost je napojena i na mezinárodní programy, a to v rámci Evropské unie, Ruska, Číny, Latinské Ameriky ad. Pro tento účel jsou využívány lesnické a dřevařské demonstrační objekty. Pro lesnický a krajinářský studijní program jsou to výzkumné plochy probírkové v porostech bukových, smrkových, jedlových a smíšených, provenienční plochy modřínu opadavého, smrku ztepilého, jedle bělokoré a borovice pokroucené, také tři genové základny (buk, dub a jedle) a semenné sady modřínu opadavého, borovice lesní, smrku ztepilého, topolu osika a jilmu horského. Vždy je k práci a studiu možné využít dosud získané a publikované údaje a výsledky. Velká péče je věnována modernizaci stávajících, ale hlavně budování nových výukových zařízení dřevařské prvo- a druhovýroby pro posluchače studijního programu dřevařství, jedná se např. o vytvoření centra racionálního zpracování dřevní hmoty jako obnovitelné suroviny. Zásadou a cílem je zpracování vlastní suroviny a vkládání přidané hodnoty do výrobku.
Zcela výjimečné postavení má ŠLP v naplňování estetické a výchovné funkce lesů. K tomu účelu byly v minulosti uchovány bez zásahu celé porosty s přirozenou skladbou dřevin. Z nich postupně vzniklo dnešních 19 přírodních rezervací o celkové rozloze 862 ha, tj. cca 8 % rozlohy podniku. Pohodě i studiu slouží arboreta v Řícmanicích, Habrůvce a ve Křtinách. Přírodní krásy zdejší oblasti jsou dlouhodobě záměrně doplňovány, a tak vznikly objekty a místa, která zpříjemňují vycházky občanů blízkých měst a obcí v lesním prostředí. Na vyvýšeninách jsou udržovány výhledy, v komplexu souvislých lesů zase lesní palouky, kolem kterých jsou vysazovány cizokrajné dřeviny. Podchycovány jsou prameny a budovány lesní studánky. Na vybraných místech jsou umístěny památníky Lesnického Slavína. Tento soubor více než sedmdesáti památníků, studánek a pamětních desek, věnovaný význačným lesníkům, umělcům tvořícím o přírodě, ale i zvěři, stromům a lesům samotným, je skutečným světovým unikátem.
Obhospodařování lesních porostů vyžaduje jejich dobré dopravní zpřístupnění, proto je v návaznosti na prostorové rozdělení lesů postupně stavebně realizována moderně koncepčně řešená lesní dopravní síť. Důsledně se vkládáním lesních cest na terénní předěly oddělují lanovkové a traktorové terény. V členitém pahorkatinném terénu je hustota pevných odvozních cest 20,1 m.ha-1. Pro zajištění vhodného místního materiálu na opravu a stavbu lesních cest ve svém areálu ŠLP vlastní a provozuje kamenolom ve Vranově u Brna.
K řešení mechanizace pěstebních a těžebních prací významně přispívá výzkumná stanice ve Křtinách, která je součástí ŠLP. Výsledky jejího výzkumu a následné výroby, jsou to především lesní lanovky LARIX typu 550, 3T, Kombi a Hydro, motorový lanovkový vozík MOKO, dále pak rýhové sázecí stroje, školkařské stroje, zraňovače půdy, navijáky, kladky a řetězové úvazky, se v lesnické praxi velmi dobře osvědčily a jsou významným obchodním artiklem doma i v zahraničí.
K dalšímu zpracování vytěženého surového dříví zbudoval ŠLP pilu v Olomučanech, moderně vybavenou dvěmi pásovými pilami, rámovou pilou na pořez slabší kulatiny, manipulační linkou Baljer-Zembrod a třemi sušárnami řeziva. V zařízení dřevařské druhovýroby v Josefově se produkují hranoly, přířezy, spárovka, palubka, nekonečný vlys, obalový materiál a palety, zahradní program a nábytek na objednávku. V neposlední řadě na středisku v Brně–Útěchově se s využitím softwaru kanadské firmy MiTek vyrábějí dřevěné vazníky a konstrukce pomocí technologie styčníkových desek.
Výrobou sazenic lesních dřevin a vzrostlé zeleně k zalesňování a ozeleňování pro potřeby podniku i pro cizí se zabývá školkařské středisko Olomučany. V Adamově se nacházejí samostatná střediska pro sortimentaci, vagonování, dopravu dříví a opravy lesní mechanizace a automobilů, včetně mycí linky, pneuservisu a vlastní čerpací stanice. Ve Křtinách je sídlo stavebního střediska, které provádí práce při opravách a výstavbě cest, dále všechny zednické, stavební a odborné řemeslné práce. Speciálně vytvořené středisko lesní výroby je schopno na objednávku cizích subjektů provádět veškeré těžební a pěstební práce, včetně úpravy a ochrany krajiny.
Způsobem obhospodařování lesních porostů, estetickou úpravou lesů, četnými účelovými, demonstračními objekty, moderní výrobou a širokou databází výsledků výzkumu se stal ŠLP cílem četných domácích i zahraničních exkurzí, praxí a stáží studentů, praktických lesníků i dalších návštěvníků. To je v souladu se skutečností, že na základě plnění požadovaných norem je ŠLP od roku 1997 držitelem ekologického certifikátu FSC podle certifikačního systému firmy Woodmark, od roku 2003 certifikátu PEFC, dále pak certifikátů C-o-C a IKEA. Především je však v současnosti Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny na základě zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. pro své vybavení a dlouhodobé výsledky důležitým objektem pro pedagogickou činnost a vědecké bádání nejen posluchačů Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, ale i studentů a odborníků z České republiky, Evropské unie a dalších států celého světa.
Lesní cesty
Lesní cesta je v českých pravidlech silničního provozu zmíněna jako druh účelové komunikace. Lesní cesta je termín vyhrazený pro komunikace sloužící primárně lesnímu hospodářství; turistickým a jiným veřejným účelům slouží kromě nich ještě lesní stezky a lesní pěšiny. Zatímco silnice procházející lesem se nepovažuje za součást lesa, na lesní cesty se zpravidla vztahuje lesní zákon. Některé lesní cesty patří přímo vlastníkovi lesa, některé patří jiným vlastníkům.
Kategorizace
Lesní cesty jsou v České republice definovány a kategorizovány v ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť (3/1996). Ta rozděluje lesní cesty do 4 skupin, tedy na lesní cesty 1. až 4. třídy (zkratky 1L až 4L), a samostatně zmiňuje lesní stezky a lesní pěšiny.
Lesní cesta 1. třídy je odvozní cesta umožňující celoroční provoz, vybavená vozovkou umožňující zimní údržbu. Minimální šířka jízdního pruhu je 3 metry a minimální průjezdní šířka 4 metry. Maximální podélný sklon je 10 %, v krátkých úsecích v horách až 12 %.
Lesní cesta 2. třídy je odvozní cesta umožňující alespoň sezonní provoz. Povrch cesty se doporučuje vybavit zpevněním nebo jednoduchou vozovkou s prašným povrchem, není-li podloží samo o sobě dost pevné. Minimální šířka jízdního pruhu je 2,5 metry a minimální průjezdní šířka 3,5 metrů. Podélný sklon nemá překročit 12 %.
Lesní cesta 3. třídy je přibližovací cesta sjízdná pro traktory a speciální přibližovací prostředky, v příznivých případech i pro terénní motorová vozidla. Minimální volná šířka cesty je 3 metry. Povrch může být provozně zpevněn, částečně zpevněn nebo nezpevněn.
Lesní cesta 4. třídy může být přibližovací cesta nebo přibližovací linka pro stahování dřeva po spádnici s nezpevněným povrchem a neodstraněnou organickou vrstvou půdy, o šířce minimálně 1,5 metru, bez dalšího vybavení. Někteří autoři však přibližovacím linkám povahu lesní cesty upírají, popřípadě se domnívají, že by bylo možné ověřit u vlastníka lesa, zda taková linka je či není lesní cestou.
V České republice je asi 160 tisíc km lesní dopravní sítě, z toho zhruba 47 tisíc km spadá do 1. a 2. třídy, 42 tisíc km do 3. třídy a 72 tisíc km do 4. třídy. V roce 2006 byla celková délka lesních cest kategorií 1L a 2L v ČR asi 46 tisíc km, z toho asi 12 tisíc km patřilo jiným vlastníkům než vlastníkovi lesa. Hustota cest 1L a 2L byla v průměru 18 m/ha, přičemž v rovinách je modelová hustota kolem 15 m/ha, v pahorkatinách 22,5 m/ha a v horách 27,5 m/ha. Největší hustota byla v Jihočeském kraji, a to 25 m/ha (z toho 19 m/ha patří vlastníkům lesa), nejmenší hustota ve Středočeském kraji, kde je kolem 14 m/h, z toho asi 7 m/ha patří vlastníkům lesa. Vzhledem k tomu, že lesní cesty 3. třídy se kvůli velkému podélnému sklonu a minimálnímu technickému vybavení často stávají sekundární vodní sítí a příčinou eroze, má ministerstvo zemědělství snahu postupně je nahrazovat optimalizovanými cestami 1. a 2. třídy. Lesní cesty 4. třídy do budoucna nemají být uváděny jako lesní cesty, mají je nahradit dočasné vyklizovací linky.
Podobná kategorizace lesních cest se používá i například ve Slovinsku, kde českým kategoriím 1L až 3L přibližně odpovídají kategorie G1 až G3 a české kategorii 4L odpovídá kategorie TPC.
Stezky a pěšiny
Lesní stezky a pěšiny jsou v technické normě zmíněny, avšak není vyjasněn jejich vztah k pojmu „lesní cesta“ ani zařazení cest se smíšenou funkcí. Ani zákon o pozemních komunikacích ani zákon o pravidlech provozu lesní cestu jednoznačně nedefinují, technická norma předpokládá u lesní cesty význam pro hospodářskou správu lesa. Lesní stezky a lesní pěšiny rovněž blíže definovány nejsou; všechny lesní cesty, stezky i pěšiny mimo zastavěné území však podléhají podle Zákona o ochraně přírody a krajiny povinné evidenci u obecních úřadů a nesmějí být rušeny ani zřizovány bez souhlasu pověřeného obecního úřadu. Vzhledem k tomu, že pouhé vyšlapání pěšiny bez cílené stavební činnosti pravděpodobně nespadá pod pojem „zřízení“ a samovolný zánik cesty nespadá pod pojem „rušení“, mohou tak pěšiny fakticky snadno vznikat i zanikat bez souhlasu a vědomí úřadů.
Lesní stezka se navrhuje v parametrech podle účelu (cyklistická, jezdecká atd.) Lesní pěšina se zřizuje tak, aby podchytávala turisticky zajímavá místa (kardinální body). Povrch chodníků je výhradně přírodní (přirozené podloží, kámen, dřevo).
Užívání lesních cest
Lesní cesty jakožto účelové komunikace obecně spadají do práva bezplatného obecného užívání obvyklým způsobem a k obvyklým účelům podle § 19 odst. 1 Zákona č. 13/1997 Sb, pokud zákon nestanoví pro speciální případ jinak. Na návrh vlastníka a k ochraně jeho oprávněných zájmů může silniční správní úřad veřejný přístup upravit nebo omezit. Právo vstupu do lesa je zaručeno i § 19 lesního zákona a § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny (institut veřejné přístupnosti krajiny), přičemž tyto zákony vymezují možnosti omezení tohoto práva (např. vojenské lesy, chráněná území, školky, obory, bažantnice nebo dočasný zákaz vstupu do lesa vyhlášený obcí s rozšířenou působností).
Pokud jsou lesní cesty chápány jako součást lesa, vztahuje se ně obecný zákaz vjíždět do lesa motorovými vozidly podle lesního zákona. Tento zákaz se nevztahuje na vlastníka a nájemce lesa a vlastník lesa je oprávněn ze zákazu udělovat výjimky. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo 449/2005 ze dne 22. 2. 2006 však konstatoval, že lesní zákon neomezuje provoz na pozemních komunikacích, kterými jsou mimo jiné i lesní cesty; argumentace přímým odkazem na ustanovení § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona však rozsudku není vůbec zmíněna, což zpochybňuje obecnou platnost tohoto právního názoru. Vlastník lesa však je oprávněn podle § 77 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. stanovit se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie místní úpravu provozu (omezení vjezdu) dopravním značením; podobným způsobem může správní orgán rozhodnout o omezení veřejné přístupnosti účelové komunikace. Sporné rovněž může být, zda je právo cesty k pozemku či nemovitosti (například soukromé chatě) ve smyslu občanského zákoníku nadřazeno zákazu vjezdu vyplývajícímu ze zákona či z dopravního značení. K právní jistotě je nutné získat písemný souhlas vlastníka lesa. Problematická je rovněž právní úprava cest vedoucích po okraji lesa nebo na odlesněných lesních pozemcích, neexistence značení odlišujícího účelové komunikace od místních komunikací či od silnic III. třídy atd.
Oficiálně neplatí pro lesní cesty žádné speciální omezení rychlosti: pro motorová vozidla tedy platí obecné omezení rychlosti na 90 km/h a pro nemotorová vozidla není rychlost konkrétní hodnotou omezena. Podle ČSN 73 6108 je pro návrhové vozidlo (Tatra 815 + polopřívěs) na nejkvalitnějších lesních cestách (šířka koruny vozovky cca 5 m) maximální návrhová rychlost 30 km/hod. Fakticky se tedy na rychlost vztahuje především obecná povinnost přizpůsobit rychlost jízdy schopnostem řidiče, vlastnostem vozidla a nákladu, stavu pozemní komunikace a dalším okolnostem.
Vzhledem k tomu, že pojem „lesní cesta“ se v ČSN 73 6108 používá střídavě ve dvou významech, tedy někdy tak, že zahrnuje i lesní stezky a lesní pěšiny, jindy tak, že zahrnuje jen lesní cesty 1. až 4. kategorie (tedy cesty určené primárně k lesnímu hospodářství), vzniká právní nejasnost ohledně těch ustanovení § 20 lesního zákona, podle nichž je v lese mimo lesní cesty zakázáno jezdit na kole, saních, lyžích a koních mimo lesní cesty nebo značené cesty: není jednoznačné, zda se tento zákaz vztahuje i na neznačené stezky a pěšiny. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa, však lesní cestu definuje jako „účelovou komunikaci, která je součástí lesní dopravní sítě, určená k odvozu dříví, dopravě osob a materiálu pouze v zájmu vlastníka lesa a pro průjezd speciálních vozidel.“
Umístění cache
Cestou ke keši a zpět k parkovišti budete muset projít 3,5km trasu po lesních cestách a cestičkách. Na úvodních souřadnicích keš nenajdete, zde je označení a začátek lesní cesty Březinka. Jedná se o lesní cestu I.třídy, její délka je 3,6 km, je zpevněná stěrková. Vy se vydejte po cestě vzhůru vstříc kešce. Poté co projdete za červenobílou závoru, budete stále stoupat. V místech, kde se stoupání mění v rovinku, uvidíte po levé straně označník přírodní rezervace a 10m od něj pamětní desku. Až si přečtete nápis na pamětní desce, stoupněte si zády k označníku přírodní rezervace a vydejte se cestou před Vámi. Po cca 800m dorazíte k místu, kde se dá posedět, posvačit, a přečíst si informace o tomto místě. A když už u cedule stojíte, naměřte si odtud vzdálenost 35m pod azimutem azimutem 174°. Zde se rozkoukejte a hledejte krabičku velikosti regular uloženou pod jehličnanem. V keši bylo uloženo několik tematických CWG a razítko. CWG si můžete vyměnit, razítko prosím ponechejte v krabičce. POZOR! V keši nemusí být tužka.
Zdroj: www.slpkrtiny.cz, www.turistika.cz, www.wikipedia.cz