První oficiální vlak přivítali na kopřivnickém nádraží 18. prosince roku 1881. Kopřivnice se stala jednou ze železničních stanic na dvacet kilometrů dlouhé trati ze Studénky do Štramberka. Postavili ji na své náklady bratři Gutmannové, majitelé dolů a železáren na Ostravsku. Kopřivnice, obec na předhůří Beskyd, byla v té době známa především produkcí hliněného zboží a od roku 1850 také výrobou bryček a kočárů. Kočáry z Kopřivnice jezdily po ulicích v celém rakousko-uherském mocnářství. Majitelem prosperující továrny na kočáry byl Ignác Šustala, syn kopřivnického fojta. Na přání bratří Gutmannů se Šustala roku 1882 rozhodl pro rozšíření výroby – o železniční vagony. Po jeho smrti v roce 1891 se podniku ujal syn Adolf a ani on nehodlal usnout na vavřínech. Rok poté, co byla železnice ze Studénky přes Kopřivnici prodloužena až do Veřovic (1896), byl v továrně Schustala a spol. vyroben kočárový automobil Präsident, první v Rakousko-Uhersku.
Trať dlouhá 19 km překonávala ze Studénky do Štramberka stoupání 120 m. Bylo na ní 7 stanic: Studénka, Sedlnice, Skotnice, Příbor, Drnholec nad Lubinou, Kopřivnice a Štramberk. Původně měla trať vést přes obce Albrechtičky, Mošnov a Skotnici k Příboru, avšak občané, jimž patřily pozemky, po kterých měla být vedena, nechtěli tyto v blízkosti domů odprodat z obavy, ’že je lokomotiva bude v noci rušit a že může jiskřením zapálit dřevěné domky kryté došky ze slámy nebo šindelem’. Proto trasa byla vedena mezi rybníky po hrázi od Studénky, dále pak polem k Příboru a několika oblouky musela překonat velké stoupání od Studénky za rybníky směrem k Nové Horce.
Výstavba železnice Studénka - Štramberk dala podnět k dalšímu rozvoji průmyslu i obchodu. Umožnila rychlý a levnější přísun surovin i odvoz výrobků na určená místa. Ve Studénce byly zvětšovány vápenky, postaven cukrovar, cihelna a štěrkovna. V Sedlnici blízko nádraží byla rovněž dále továrna kloboučnická a na sportovní nářadí a kruhová cihelna. V Drnholci byla továrna na nábytek a nádraží sloužilo jako překladiště dřeva z Frenštátu p. R. V Kopřivnici se rozrůstala výroba železničních vagonů a automobilů. Úspěšná byla i výroba keramického zboží a byla vybudována i výrobna sodovky. Ve Štramberku kromě rozvíjejících se lomů, vápenek a cementárny byla na Bařinách cihelna, pod Trúbou byla šňůrkárna a koupele.
1979 se stavělo nové vlakové nádraží Kopřivnice pro přepravu obyvatel města a pracujících v Tatře a dokončovalo se nákladovém nádraží
2. října 1981 byl zahájen provoz nového vlakového nádraží města Kopřivnice, při výročí 100 let dráhy Studénka – Štramberk
1995 se začala stavět zastávka Českých drah vedle autobusového nádraží na Luhách
Prosinec 1995 zahájila provoz nová vlaková zastávka na Luhách
KE KEŠI:
Uvodní stage Vás přivede k nákladovému nádraží, zde je Vašim úkolem zjistit č.popisné budovy nákladového nádraží ve tvaru 4(A)4
Další tedy 2. stage Vás přivede k objektu vubec prvního nádraží v Kopřivnici. (ted zde sidli pila) zde je ukolem spočítat sněhové zábrany střechy nádraží, pujde to jen z pohledu z přístupové cesty,dostanete (BC)
3. stage Vás dovede k součastnému nádraží Kopřivnice ke dražnímu semaforu, zde odečtěte ze semaforu jeho číselné označení ve tvaru L (D)
4. stage vypočtena ze vzorce:
N 49 3(A+B+C), (A+D)(B-C-A)(B+D)
E 18 0(B+C+D), (A+B)(A+B+D)(B-A)
Zde hledejte zespod geoobjektu tzv. šoupatko s finalnimi souřadnicemi X/Y
závorky () se mezi sebou nenásobí
FINAL:
Vás dovede na jiz neexistujici prelozku Drnholec nad Lubinou do míst kde stávali vagóny se zbožím na kolejích, dnes by jste to určitě nepoznali, nic z toho tu jiz davno neni.... jen keš :-)
N 49 36, X
E 18 09, Y
Děkuji za rychlý betatest, připomínky a rady geofamily-cz a REN-TOM