Frydecka Bazilika Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ač sám nevěřící, rozhodl jsem se udělat keš této, nejen pro duchovní svět, významné památce.
POČÁTKY POUTNÍHO MÍSTA NA VÁPENKÁCH VE FRÝDKU A VÝSTAVBA CHRÁMU NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE
Počátky slavného frýdeckého mariánského poutního místa spadají do roku 1665, kdy nechala zdejší vrchnost reprezentovaná Janem Bernardem Pražmou z Bílkova na zalesněném návrší Vápenky za městem nedaleko cesty do Lískovce postavit pískovcovou sochu Panny Marie s Ježíškem, stojící na hlavě hada a půlměsíci. Autorem mariánské sochy byl s největší pravděpodobností ratibořský sochař Salomon Steinhoffer.
Hraběnka Tovačovská, která nevyléčitelnou chorobou sklíčena byla, ve snách spatřila Pannu Marii slibující ji úplné uzdravení, podnikne-li pouť k Panně Marii do Frýdku. Jelikož nemohla kroku učiniti, dala se donésti na místo lidově zvaném na "Vápenkách", kde s úžasem sochu Mariánskou pozorovala podobnou nočnímu zjevení. A ejhle vystoupila z nosítek úplně uzdravená, a ubírala se k soše Mariánské, aby svou pobožnost vykonala.
O původu sochy frýdecké madony se dodnes traduje několik pověstí:
- Podle jedné z nich na ni narazili dělníci při hloubení jámy na pálení vápna na návrší zvaném Vápenky, kde dnes stojí poutní chrám. Přenesli ji do frýdeckého farního kostela, druhého dne ráno stála socha opět na Vápenkách. Frýdecká vrchnost usoudila, že Matka Boží si přeje svou sochu právě zde.
- Když při požáru poutního domu na Svatém Kopečku u Olomouce zahynulo 96 poutníků, podle pověsti jejich duše ještě tu noc připutovaly k mariánské soše na frýdecké Vápenky, kde zpívaly zbožné písně, které byly zřetelně slyšet až v ulicích města.
Na přelomu 17. a 18. století byly Vápenky oblíbeným cílem především poutníků z moravské Hané, což může mít souvislost s pověstí o duších uhořelých na Svatém Kopečku u Olomouce.
Roku 1706 nechal na Vápenkách frýdecký farář Heřman Leopold Kalinovský vystavět prostornou dřevěnou kapli zasvěcenou Panně Marii Sněžné a sochu umístit na její hlavní oltář. Časem poutníků přicházejících do Frýdku každoročně přibývalo a kapacita kaple již dávno nestačila jejich přílivu. Neúnosná situace přímo vybízela ke stavbě kostela. Plány k výstavbě monumentálně barokního chrámu, byly svěřeny mladému vratislavskému zednickému mistru Bartoloměji Wittwerovi.
Dne 20. září 1740 byl položen základní kámen. Díky válce mezi Rakouskem a Pruskem byla hrubá stavba dokončena až v roce 1752. Slavnostně vysvěcen byl 13. května 1759 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotsch, ten ustanovil roku 1759 jako duchovního správce chrámu Františka Valcháře.
Nákladem frýdeckých měšťanů byly pořízeny oltáře pro šest bočních kaplí.
Oltářní retabula zhotovil frýdecký řezbář Hypolit Weissmann, zhotovil i kazatelnu.
Roku 1763 byly zhotoveny Josefem Šebestiánem Staudingerem z Andělské Hory varhany s 32 mutacemi (největší z této dílny).
V 70. letech pokračovala dostavba průčelí chrámu, který obdržel dvojici impozantních věží dosahujících výšky 56 m.
S polohou návrší Vápenky v nadmořské výšce 326,26 m se dostavěný poutní chrám stal dominantou celého kraje dobře viditelnou i z Lysé hory či Radhoště. Slavnost vyzdvižení dvojramenných křížů na barokních báních v roce 1777 byla v režii Jana Nepomuka, držitele panství, a Justa Viléma, frýdeckého arcikněze a faráře. Tento prelát do jedné z věžních bání vložil obšírný latinský spis popisující historii frýdecké farnosti i poutního místa.
Mariánský kostel je největší chrám ve Frýdku-Místku. Byly postaveny v roce 1777.
Je 47,5 m dlouhý, 22,25 m široký a jeho věže jsou vysoké 60 m.
V roce 1753 navštívilo toto místo 57 procesí, 19 525 osob. Kolem roku 1766 se ustálila tradice hromadné pouti ve svátek sv. Floriána (4. května).
Císařovna Marie Terezie vydala 11. dubna 1772 dekret, kterým zakázala všechny poutě trvající přes noc. Zákaz byl porušován ještě za života panovnice, toto se setkávalo se značnou nelibostí jejího syna a spoluvladaře Josefa II.
POUTNÍ CHRÁM OD JOSEFÍNSKÝCH REFOREM K BAZILICE MINOR
Po smrti své matky Marie Terezie počal Josef II. s reformami života církve. Moravskoslezské gubernium v Brně vydalo 31. března 1784 zákaz všech procesí, konající se bez účasti kněze.
20. května 1784 do Frýdku přišlo procesí z Moravy čítající 650 poutníků. Bylo však poslední, v červenci biskup Schaffgotsch procesí zakázal.
Frýdecký poutní chrám přečkal díky nezdolnému úsilí frýdeckého faráře Josefa Karla Schippa veškeré pokusy státních úřadů o jeho zrušení. Poutní chrám na Vápenkách byl označen jako filiální kostel frýdecké farnosti.
Po smrti Josefa II. nastala slavná éra frýdeckých poutí, která trvala po celé 19. století. Jen za rok 1802 bylo napočítáno celkem 21 procesí čítajících dohromady 10 690 poutníků.
Počty procesí během první poloviny 19. století vzrůstaly. Po celé léto zde proudily zástupy stovek poutníků, v ulicích města se vedle češtiny ozývala němčina, polština či slovenština. K hlavním slavnostem byli do Frýdku pozýváni kněží ze sousedních farností na výpomoc, počet zpovědníků se pohyboval okolo třiceti, někdy ještě více, protože některá procesí přicházela se svým duchovním.
Na sta procesí přicházelo ročně do Frýdku a o hlavní pouti bývalo poutníků až 10.000,
což mělo na město vliv společenský a také hospodářský.
Do poloviny 19. století došlo k doplnění a úpravám mobiliáře poutního chrámu do podoby, v jaké jej nalézáme i dnes.
Jan Nepomuk Pražma z Bílkova pořídil první zvon vážící 1 694 kg byl ulit roku 1795 olomouckým zvonařským mistrem Johannem Straubem a benedikován 25. srpna téhož roku ke cti sv. Kříže, Panny Marie a sv. Josefa. Roku 1838 pořídil frýdecký arcikněz a farář Pavel Prutek pro dosud prázdnou levou věž dva menší zvony u věhlasného olomouckého zvonaře Františka Stankeho. Větší vážil 950 kg a byl benedikován ke cti sv. Hedviky. Menší vážil 407 kg. V roce 1860 byl nahrazen zvonem sv. František (450 kg), který chrámu věnoval administrátor František Kohut. Oba tyto zvony byly rekvírovány 27. dubna 1916 pro válečné účely rakousko-uherské armády. Největší a zároveň nejstarší zvon byl armádou zabaven přes 16. listopadu 1917. Vojáci jej shodili z pravé věže poutního chrámu. Rozpuklý se zabořil hluboko do dlažby před svatyní, odkud jej vyzvedávali dlouho do noci. Zvony byly přetaveny na zbraně, které však nepřinesly rakousko-uherské armádě kýžené štěstí.
Pohlednice rekvírování nejstaršího zvonu 1917
Vážil 30 centů a 35 liber, pořízen hr Janem Pražmou v r. 1795. Posvěcen ke cti sv. Kříže, Panny Marie a sv. Josefa.
Značně neupravené okolí chrámu volalo po úpravě. Nákladem arciknížete Karla Habsburského, držitele frýdeckého panství, byla před chrámem postavena opěrná zeď, na níž byly umístěny starší barokní sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Judy Tadeáše, sv. Gabriela a sv. Rafaela od sochaře Václava Böhma ze 60. let 18. století. Železné zábradlí na zeď darovala arciknížecí huť v nedaleké Bašce. Během listopadu roku 1822 byl vyrovnán terén mezi chrámem a opěrnou zdí a o 18 let později na zeď přibyly nové sochy sv. Karla Boromejského a sv. Michaela. Za působení frýdeckého faráře Karla Findinského, došlo k výstavbě 14 zděných kaplí křížové cesty v letech 1876–1877. Jednotlivé kaple, postavené podle návrhu vídeňského architekta Karla Schadena, zdobí pamětní desky s uvedením jmen donátorů a kolorované reliéfy z pálené hlíny zhotovené v umělecké dílně Josefa Gabriela Mayera v Mnichově. Roku 1877 byla křížová cesta farářem Findinským vysvěcena. Na prostranství uprostřed křížové cesty vyrostla v letech 1880–1882 kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova zvaná rovněž Římská kaple. Bývaly zde slouženy mše o poutích, ze schodiště kněží pronášeli kázání a udělovali požehnání. Prázdnou niku na vnější straně presbytáře ozdobilo v téže době sousoší Kalvárie financované Julii Janitzkou z Frýdku. Na pořízení okenních vitráží se v letech 1893–1896 vedle zámožných frýdeckých a místeckých občanů, podíleli také arcikníže Albrecht, arcikněžna Izabela, poutníci a administrátor Jan Tvrdý, jehož přičiněním byly roku 1894 pořízeny nové varhany u firmy Rieger v Krnově. Původní varhanní skříň byla ponechána.
V letech 1876–1877 vyrostl v sousedství chrámu u silnice směrem k Lískovci patrový dům pro penzionované kněze se čtyřmi byty (tzv. Emeriten-Priesterhaus). Jeho obyvatelé vypomáhali v duchovní službě v poutním chrámě i celé frýdecké farnosti. V 80. letech 20. století byl objekt demolován a nahrazen panelovým domem.
Již zmíněná mecenáška Julie Janitzká († 1928) iniciovala po dohodě s administrátorem Tvrdým příchod tří sester řádu sv. Vincence z Pauly do Frýdku, které sem přijely z Vídně, a v letech 1895–1897 si vybudovaly na pozemku před poutním chrámem vlastní sídlo v novogotickém slohu. Část budovy obsadily vincentky s provozem opatrovny dětí a mateřské školy, zbytek sloužil jako byty později adaptované na chudobinec. Sestry vincentky působily v této budově do roku 1950, kdy byly nahrazeny civilními sestrami. V 90. letech 20. století se vincentky vrátily. V objektu je dnes provozován Dům pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké.
Vlevo vedle baziliky dům pro penzionované kněze, v popředí klášter sester sv.Vincence z Pauly,
vpravo barokní sýpka.
Pouti přispívaly od poloviny 19. století až do konce první světové války v prostředí silně poněmčovaného Frýdku vedle náboženského dosahu stále více k utužení českého obyvatelstva, z kazatelny zaznívala spisovná čeština. Kněží vydávali české kancionály, publikovali články o historii rodného Těšínska či neúnavně bojovali za českou školu ve Frýdku.
Především hlavní pouť o svátku Navštívení Panny Marie navštěvovalo v té době až na 20 000 poutníků, vedle Čechů a Poláků z Těšínska to byli Slováci z Uher a Poláci z Haliče. V roce 1913 vznikl ve Frýdku Spolek pro zvelebení poutí. Jako jeho účel je ve stanovách uvedeno: „Zájem pro nejstarší poutní místo ve Slezsku u poutníků buditi a udržovati a tím o náboženské a vlastenecké smýšlení lidu pečovati.“
Krátce před vznikem samostatného Československa objednal frýdecký farář ThDr. Josef Müller v německé Bochumi dva železné zvony, které byly v tichosti posvěceny a 9. září 1918 zavěšeny na věži. Větší vážil 1 450 kg a menší 800 kg. Jejich zvuk se však zdaleka nevyrovnal dřívějším zvonům. Akce za pořízení kvalitnějších zvonů se ujal zmíněný Spolek pro zvelebení poutí. Nové zvony ulila firma Richarda Herolda v Chomutově. V neděli 18. srpna 1929 se konala slavnost jejich posvěcení, které vykonal farář Müller.
V neděli 8.srpna 1929 se konala slavnost posvěcení nových frýdeckých zvonů.
Největší zvon, Maria (Cis 1), nesl nápisy v češtině, němčině a latině a vážil 1 876 kg. Prostřední zvon, sv. Hedvika (E 1), měl pouze latinský nápis a vážil 1 103 kg. Nejmenší zvon, sv. Václav (Fis 1), s latinským nápisem vážil 734 kg. Všechny tři nové zvony z poutního chrámu padly za oběť nové rekvizici v období druhé světové války, kdy byl úředně omezován poutní ruch.
Fasáda chrámu utrpěla při osvobozovacích bojích v květnu 1945 škody, došlo v letech 1946–1947 k její opravě. Frýdecký duchovní správce Karel Blahut pořídil jako poděkování za ochranu města i okolí od válečných škod u místeckého sochaře Vladimíra Brázdila kamennou kopii sochy Panny Marie Frýdecké v nadživotní velikosti. Dne 31. srpna 1947 byla slavnostně posvěcena a umístěna na průčelí mezi chrámové věže. V roce 1949 byly zhotoveny sochy českých národních patronů sv. Václava a sv. Vojtěcha, které doplnily galerii soch světců na ohradní zdi před chrámem.
Nastalo 40 let útlaku katolické církve a s ním souvisejících projevů zbožnosti ze strany vládnoucího komunistického režimu. Již v 50. letech byla zakázána pěší procesí poutníků do Frýdku, 1957 byla pouť poslední! Další už – prý z bezpečnostních důvodů – povolovány nebyly. I přes všechna tato omezení si frýdecké pouti udržovaly vysokou návštěvnost věřících. Dokonce se zachovala tradice tzv. Římských průvodů v areálu kolem zastavení křížové cesty s tradičním požehnáním poutníků u Římské kaple. Nepřehlédnutelnou siluetu dvojvěží mariánského chrámu, výrazně se uplatňující na panoramatu Frýdku-Místku, měla potlačit či narušit demolice původních ulic v okolí kostela a výstavba nevhodné a vysoké panelové zástavby realizovaná do poloviny 80. let 20. století. Při tomto necitlivém zásahu do urbanizace okolí chrámu vzal za své emeritní kněžský dům, protější budova hostince s ubytovacími možnostmi pro poutníky, barokní sýpka a areál panského dvora a celá vilová čtvrť Růžový pahorek. Především výstavba panelových domů v bezprostřední blízkosti areálu křížové cesty způsobila výrazné narušení charakteru místa.
Občerstvení poutníků zajišťovala sezónní restaurace na Vápenkách (majitel: Josef Rysy) vedle sýpky, na jejim místě vyrostl ve 30.letech 20.století klášter redemptoristů a exerciční dům, kolem r.1920
Přes všechny uvedené skutečnosti došlo i v této době k celé řadě oprav a úprav interiéru i exteriéru chrámu. Zmíníme jen některé. V roce 1952 byl celý chrám vymalován a získal monumentální křišťálový lustr. V téže době došlo k adaptaci podzemní krypty s mumifikovanými ostatky poutníků z Hané, kteří utonuli v rozvodněné Ostravici, a příslušníků místního duchovenstva a jejího zpřístupnění pro veřejnost s proražením nového vchodu z boční kaple sv. Hedviky. Rovněž zde byly z podzemí kaple sv. Kříže přeneseny kosterní ostatky členů šlechtického rodu Pražmů z Bílkova a uloženy do speciální skleněné vitríny. Frýdecký rodák Josef Lang ozdobil prostor krypty lunetovými obrazy znázorňující významné události z dějin poutního místa. Dosavadní šindelová krytina střechy chrámu byla v roce 1967 nahrazena plechovou. Nová mramorová dlažba, ambon a obětní stůl ze slezské žuly byly slavnostně posvěceny olomouckým biskupem Josefem Vranou 1. května 1986. Do nového obětního stolu byly vloženy ostatky sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Bosca a tehdy ještě blahoslaveného Jana Sarkandra.
V roce 1990 se ujali duchovní správy frýdecké farnosti opět kněží Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele – redemptoristé, kterým se podařilo v restituci získat objekt svého někdejšího exercičního domu u poutního chrámu, kde bylo počátkem roku 1994 přeneseno sídlo duchovní správy. V podmínkách nově nabyté demokracie došlo nejen k obnově náboženského života a poutí, ale i k postupné rekonstrukci chrámu a jeho okolí. Od roku 1994 byly zavedeny pravidelné pouti za obnovu kněžských a řeholních povolání. Opět se konají mariánské pouti. V srpnu 1989 obnovili farníci z Havířova-Bludovic tradici pěších poutí ze své farnosti, jejich příkladu následují i jiné farnosti na Těšínsku (Český Těšín, Karviná) a stará tradice procesí do Frýdku tak postupně opět ožívá.
V průběhu 90. let 20. století prošel poutní chrám kompletní rekonstrukcí. Zmíníme jen nejvýznamnější akce. V dubnu 1994 obdržel interiér nové kostelní lavice. V květnu téhož roku byla po mnoha letech veřejnosti opět zpřístupněna krypta a proběhlo restaurování barokních zpovědnic v bočních kaplích. Do chrámu bylo instalováno nové ozvučení. Dne 20. srpna 1994 byl frýdeckým farářem Petrem Bauchnerem posvěcen nový misijní kříž stojící u křížové cesty při poutním chrámu. V letech 1995–1997 proběhla po 40 letech kompletní oprava fasády, následovala výměna krovu a pokrytí střechy chrámu měděným plechem.
30. srpna 1999 byl Janem Pavlem II. frýdecký poutní chrám Navštívení Panny Marie povýšen na papežskou baziliku menší (basilica minor). Událost byla oslavena děkovnou mší v sobotu 23. října 1999, při níž ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz přečetl v latinském a českém jazyce papežský dokument, který zařadil frýdecké poutní místo k nejvýznamnějším kostelům katolického světa.
Fénix vzlétá z popela…
V prvním desetiletí 21. století pokračovaly úpravy a rekonstrukce baziliky. Důstojným dárkem k blížícímu se výročí prvního desetiletí od povýšení chrámu na baziliku minor se staly dva nové zvony ulité v první polovině roku 2007 v proslulé zvonařské dílně v Brodku u Přerova. Menší zvon, sv. Josef (A 1), má hmotnost 490 kg. Druhý ze zvonů, Panna Maria Frýdecká (F 1) o hmotnosti 850 kg, byl odlit 28. června 2007. V sobotu 5. dubna 2008 je na prostranství před bazilikou požehnal biskup Lobkowicz za početné asistence duchovenstva.
Biskup F.V.Lobkowicz žehnal nové zvony Panna Maria Frýdecká a Josef před jejich zavěšením do levé věže. 5.dubna 2008
Již od roku 2003 probíhala rekonstrukce opěrné zdi před bazilikou, která spočívala ve statickém zajištění, injektážích, kotvení, podchycování konstrukcí a následném očištění. V letech 2007 a 2008 byla s podporou Finančního mechanismu EFP/Norska připravována projektová dokumentace pro rekonstrukci zchátralého areálu baziliky. Ke zpracování projektu byl vybrán frýdecký architekt Miachel Kocych. Náročnou rekonstrukci se podařilo zrealizovat v letech 2010-2011. Byly provedeny parkové úpravy, opravena křížová cesta i Římská kaple. Výraznou proměnou prošel rovněž park, v němž došlo k druhovému sjednocení stromů v celém areálu. Inventář parku byl doplněn o nové prvky jako jsou lavičky, osvětlení či fontánka. Poprvé v historii je celý areál poutního místa uzamykatelný. Areál frýdecké baziliky, byl slavnostně vysvěcen a zpřístupněn veřejnosti 28. srpna 2011.
Zdroj informací:farnost Frýdek Foto:různé weby
Frýdecká bazilika, její architektura, areál a poutní tradice neodmyslitelně patří po více než tři století k nejvýznamnějšímu kulturnímu a duchovnímu dědictví Těšínského Slezska.
Krása noci
31. ledna 2018 bazilika přibyla na seznam národních kulturních památek České republiky
Jak na finálku?
Je to docela prosté, prostě dvakrát převedeš číslice a výsledek vložíš do souřadnice.
A: XX - XVIII - IX - XIX - XX - I - IV - V - XXII - V - XX
B: XV - XIX - XIII - XIX - V - XX - XIX - V - IV - XIII
N 49° 41.A E 018° 20.B
Protože je město téměř plné keší, zvolil jsem mystery keš s mimokolizní finálkou (uf to byla dřina).
Additional Hints
(Decrypt)
oly pv aroly znyl fgebzrx?