Gustáv Husák
Osmý československý prezident, jediný slovák, poslední komunistický prezident 1975 - 1989
*10. 1. 1913 v Bratislavě Dúbravce, †18. 11. 1991 v Bratislavě.
Jeho otec pracoval jako dělník v kamenolomu a sezonní zemědělský dělník, avšak v první světové válce utrpěl těžší zranění a poté se živil jako rolník; krátce zastával i post starosty Dúbravky. Gustáv Husák svoji matku nepoznal, neboť zemřela na tuberkulózu, když mu byl jeden rok. Jeho otec se znovu oženil. Od roku 1929 pobýval Husák v bratislavských internátech. Ve dvacátých letech byl Husák pilným studentem bratislavského gymnázia. Do 15 let byl praktikující katolík, chodil do kostela a ministroval u oltáře. Jako šestnáctiletý, vstoupil Husák do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student bratislavské právnické fakulty, do Komunistické strany Československa.
V roce 1937 absolvoval s vyznamenáním vysokoškolské studium. V roce 1938 byl promován a získal akademický titul JUDr. Na jedné levicové přednášce se poznal s budoucí manželkou Magdou Lokvencovou, kterou si vzal v roce 1938. Měli dva syny, Vladimíra (*1944) a Jána (*1946). Vladimír se později stal architektem v Bratislavě, Jan byl v době komunismu jmenován velvyslancem ČSSR ve Finsku a v Jugoslávii.
Za druhé světové války byl Husák zarytým odpůrcem Tisova klerofašistického Slovenského štátu, byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby Slovensko bylo zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii.
Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku 1946, vítězí na Slovensku Demokratická strana (narozdíl od Českých zemí kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců. Na podzim roku 1947 pak Gustáv Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou SNB (policie), tak StB (tajná policie).
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl s V. L. Novomeským a mnoha dalšími obviněn z buržoazního nacionalismu. V únoru roku 1951 byl zatčen a v dubnu 1954 je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. V roce 1960 byl po smrti Stalina a Gottwalda propuštěn na amnestii prezidenta A. Novotného a v roce 1963 plně rehabilitován. Po příchodu z vězení se rozvedl se svojí ženou Magdou. Pracoval jako skladník ve stavebninách 1960 – 1963. V redakci časopisu Kulturní život se v roce 1961 seznámil se se svojí 2. ženou Vierou. Alexander Dubček mu nabídl práci v Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd (ÚSaP SAV).
V průběhu šedesátých byl zpočátku Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky. Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem.
K moci se dostal s podporou Sovětů po 21. srpnu 1968 (okupace sovětskými vojsky do r. 1991) a tvrdě prosazoval sovětský model socialismu. V roce 1969 se Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971
byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem.
V r. 1970 jako generální tajemník ÚV KSČ zrušil nekomunistické organizace (Junák, Sokol), kterým v prosinci 1989 musel podepsat jejich obnovení. Byl slovenským šovinistou. Měl velice urážlivé chování vůči ženám. Chtěl se stát hlavou státu, ale Ludvík Svoboda se nechtěl dobrovolně vzdát. Aby dosáhl vyhlédnutou funkci, svolal Federální shromáždění, kde navrhl změnu zákona. Změna byla jednomyslně odsouhlasena a zákon nabyl okamžitou platnost. Na Parlamentní schůzi FS byla prezidentu Svobodovi potvrzena abdikace (odchod z funkce) a hned na této schůzi byl Husák zvolen 29. 5. 1975 FS novým prezidentem na příštích čtrnáct let.
Soudruzi na něj naléhali, aby se oženil, protože nebylo možné, aby zůstal sám. Údajně poslechl až sovětského vůdce Brežněva, kterého Viera Millerová okouzlila na dovolené na Krymu. V srpnu 1975
se vzali, na svatbě byli pouze oni, oddávající a dva svědci z Úřadu vlády.
V září 1975 zrušil státní svátek 28. říjen, pod tlakem západních vlád ho v roce 1988 opět obnovil. V prosinci 1987 se pod nátlakem stranických kritiků vzdal funkce generálního tajemníka (vystřídal ho Milouš Jakeš). Po listopadových událostech roku 1989 Husák jmenoval 10. prosince Čalfovu „vládu národního porozumění“ a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky.
V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu. Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako soukromá polozapomenutá osoba, zemřel. V nemocnici se před smrtí smířil s katolickou církví, kterou pronásledoval a z rukou trnavsko-bratislavského arcibiskupa Jána Sokola přijal svátost nemocných. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný soud, který by soudil jeho činy v době po roce 1968.
Jak na keš / How to cache
CZ: Na úvodních souřadnicích keš nenajdete. Finální souřadnice hledejte v listingu.
EN: Final coordinates look for in the listing.
Téměř po celé trase se můžete pohybovat po lesních cestách. Terén je v pohodě schůdný pěšky nebo na koni, s kočárkem budete mít potíže.
CZ: Nezapomeňte si opsat bonusové číslo H = ...
EN: Do not forget to write down the bonus number H = ...
Seznam keší série Prezidenti
