Ves Višněvice (Višňovice) náležela ve 2.polovině 14. století k rožmberskému panství choustnickému Oldřicha z Rožmberka. Jako „villa Wissnycwicz“ ji poprvé uvádí Urbář zboží rožmberského z roku 1379. Jméno samo vzniklo pravděpodobně příponou –ice z adjektiva višňová, tzn. místo, kde rostlo mnoho višní. Podruhé se tato ves připomíná roku 1441 ve výpovědích při sporech Oldřicha s Táborskými. Naposledy se Višněvice v písemných pramenech uvádějí k r. 1533, ves později zanikla a místo, kde stávala, zarostlo lesem. Jihočeský historik L.Domečka (1861-1937) vzpomíná, jak mu jeho dědeček vyprávěl, že viděl v lesích černovického panství ještě zbytky zdí ze stavení zaniklé vsi.
Tolik k historické dataci. Na místě samém může dnes informovaný a pozorný návštěvník nalézt pouze pozůstatky dvou tvrzí, které stály po obou stranách vesnice. Menší tvrz, se nacházela při východní straně, středový pahorek má tvar pětiúhelníku se zaoblenými rohy o rozměrech 7 x 11m. Na západní straně vesnice stála tvrz větší, jejíž pětiúhelné jádro má rozměry 19 x 18m se střední sníženou částí.
Archeologický materiál, získaný především povrchovým sběrem, tvořily keramické zlomky nádob z cihlově červené a tmavě tuhové keramiky a úlomky mazaniny ze srubových staveb. Poměrně vysoká poloha (ca. 700 m n.m.) i málo úrodná půda nepochybně přispěly k tomu, že snad po nějaké katastrofě (požár?) obyvatelé místo opustili a přestěhovali se do okolních vesnic.
Dvě tvrze v zaniklých Višněvicích. Hrnčíř, J. In: Hláska : zpravodaj Klubu A.Sedláčka Plzeň : (1994)
Encyklopedie českých tvrzí, III. díl, ARGO (2005)