ZIDE VE FRYDKU Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
ŽIDÉ VE FRÝDKU
Nejstarší zmínka o Židech ve Frýdku je z roku 1636, kdy se jeden z nich stal nájemcem panského mýta. V roce 1708 povolil František Ludvík Vilém hrabě Pražma Mosesi (Mojžíši) Munkovi, příslušníku bohaté židovské rodiny z Lipníku nad Bečvou, jež musela v roce 1670 opustit Vídeň, koupit si dům ve městě a udělil mu koncesi na obchod. Vymínil si však, že kromě něj a jeho potomků se jiní Židé se nesmí ve Frýdku usídlit ani obchodovat. Jelikož v té době měli Židé oficiálně zákaz pobytu ve Slezsku, odvolával se při svém povolení na císařské privilegium Josefa I. pro rodinu Munků.
Teprve v roce 1713 vydal císař Karel VI. tzv. toleranční edikt, který umožňoval Židům pobývat ve Slezsku, ovšem pod podmínkou, že budou platit zvláštní daň. Počet židovských obyvatel v habsburské monarchii stanovil tzv. numerus clausus, kterým bylo určeno jaké množství rodin smí žít v jednotlivých oblastech. Pokud bylo v rodině více synů, právo založit si vlastní rodinu měl jen nejstarší z nich, ostatní museli čekat a doufat, že se pro ně nějaké "číslo" uvolní. To se mohlo stát jedině úmrtím muže, jehož manželství bylo bezdětné anebo měl jen dcery, a ve zcela zvláštních a ojedinělých případech.
Ve Slezsku mělo v roce 1752 povolený pobyt 119 rodin. Určité změny v postavení Židů přineslo reformní úsilí Josefa II. Byla např. zrušena povinnost nosit na oděvu zvláštní označení, Židé mohli navštěvovat všechny typy domácích škol a získávat akademické tituly, najímat si panské grunty a obdělávat půdu, provozovat obchodní činnost, zakládat směnámy a velkoobchody a provozovat všechny živnosti s výjimkou nájmu šenkoven, desátků a mlýnů. Důležité také bylo, že se zvětšila možnost založit vlastní rodinu, protože mimořádné povolení ke sňatku mohli dostat i Židé, kteří se zavázali k doživotní službě ve vojsku, provozovali řemeslo nebo obdělávali půdu.
Postupná liberalizace ze strany státu ve vztahu k Židům tak znamenala nárůst jejich počtu, přesto však přelom nastal až v důsledku reforem po roce 1848. Tehdy byla zrušena segregace v ghetech a numerus clausus, Židé získali svobodu pohybu a usídlení, otevřel se jim přístup do veřejných úřadů. V důsledku toho začali hromadně opouštět svá tradiční sídla a usazovali se ve větších městech a rozvíjejících se průmyslových a obchodních centrech. Mezi taková místa patřil i Frýdek, a tak se množství zde usazených Židů začalo postupně zvětšovat, takže např. v roce 1880 tvořili skoro 4% z celkového počtu 5912 obyvatel města. Věnovali se především podnikání v textilním průmyslu (Munk, Landsberger, Neumann), ale vynikli i jako drobní obchodníci a živnostníci.
Synagoga ve Frýdku (1865-1939), za ní židovská škola (stále stojící - centrála firmy .......)
Velmi důležitou složkou života židovské komunity bylo vždy náboženství, a tak v roce 1863 došlo k založení Židovského náboženského spolku pro Frýdek, Místek a Koloredov se sídlem ve Frýdku. Zdejší Židé však nadále podléhali správě židovské kultovní obce v Těšíně, museli sem odvádět tzv. židovskou daň, ze které byla vydržována např. synagoga, škola, rabín a učitelé, jejich povinností bylo navštěvovat zdejší bohoslužby, výuku náboženství, vyřizovat zde různé administrativní úkoly. Tato situace byla nakonec vyřešena rakouskou vládou vydáním nového zákona z roku 1890 o úpravě organizace židovských náboženských obcí v rakouském Slezsku. Došlo k vytvoření deseti nových náboženských obcí, mezi nimi byla i Židovská náboženská obec Frýdek-Místek pro soudní okresy Frýdek a Místek. Ve svém důsledku to znamenalo především definitivní osamostatnění se od závislosti na rabinátu v Těšíně.
Mezi hlavní úkoly náboženské komunity patřila péče o náboženskou výuku židovskémládeže, společné vykonávání bohoslužeb a výstavba synagogy. Ve Frýdku byla synagoga postavena v roce 1865. Stála na dnešní Revoluční třídě v místech naproti baziliky Navštívení Panny Marie. K jejímu vypálení došlo v noci z 13. na 14. června 1939, zbylé ruiny byly definitivně odstraněny o rok později. Společný hřbitov byl založen v roce 1882 ve Frýdku, do té doby byli zemřelí pochováváni na hřbitově v Těšíně.
Hřbitov jako celek se dochoval do dnešní doby bez vážnější devastace, ovšem mnohé náhrobky nesou stopy poškození. V bývalé smuteční síni s klasicistními architektonickými prvky mají v současnosti svoji modlitebnu Adventisté sedmého dne.
Židovský hřbitov ve Frýdku byl vystavěn roku 1882
poškození způsobila 2015–2016 skupina dětí ve věku 12–15 let
čerpáno z publikace "Pamětihodnosti města Frýdku-Místku"
Nejvýznamnější rodiny
Landsbergerovi - založili dnešní ředitelství Slezanu (SLEZAN 01) v části historicky nazývané „Podhury“, později vystavěli areál na dnešní Nádražní ulici (06/2014 sprovnáno se zemí). V areálu ředitelství Slezanu se nacházel vedle výrobních hal rovněž bývalý zoopark (zrušený až v 60. letech 20. století - existoval přesně v letech 1960-1976) a vila rodiny Landsbergerů. Adolf Landsberger byl činný ve veřejném životě města, Benno Landsberger byl významným odborníkem na asyrologii a chetitologii. Působil na univerzitách v Lipsku, Ankaře a Chicagu.
Lembergerovi - Alois Lemberger (vídeňský podnikatel) skoupil pozemky na pomezí katastru Místku a Koloredova a nechal zde zbudovat moderní průmyslový textilní komplex (SLEZAN 03). V těsné blízkosti byla rovněž postavena vila, která byla stržena při budování Revoluční a ulice Pionýrů v 80. letech 20. století.
Munkovi - vlastnili areál textilních továren při ulici Nádražní (dřívější Úřad práce) a při ulici Staroměstská (vpravo při cestě od Sekerovy vily-Knihovna)
Neumannovi - bratři Neumannové vybudovali textilní továrnu při dnešní ulici Staroměstská (vlevo při cestě od Sekerovy vily-Knihovna).
Löwovi - Hermann Löw provozoval v Místku likérku. Dřívější areál společnosti Seliko.
Hospodářská krize frýdecké a místecké textilky postihla významně. První obětí krize se stala hned na počátku třicátých let továrna bratří Neumannů, rovněž textilka Munkova. V důsledku hospodářské tísně spáchal textilník Adolf Lemberger dokonce sebevraždu.
Veškerý židovský majetek byl konfiskován nacisty a po válce podniky znárodněny.
JAK NA KEŠ
Na úvodních souřadnicích nic nehledej, tady stávala synagoga, ta1939 vyhořela .
Pravda, toto luštění bude asi složitější, převeď , sečti a zkontroluj
možná ti vyjde více výsledků, zkontroluj si je všechny
מ ם ט מ ם ת ש ז
י ח כ ך ב נ ן ה
Additional Hints
(Decrypt)
wra fv ceb av qbiavge fnuav
(ienprg iefxrz anubeh)