ZLATÁ KORUNA
Teprve v roce 1263 tu král Přemysl Otakar II. založil klášter řádu cisterciáků. jako dík za vítězství nad Uhry v bitvě u Kressenbrunnu dostál svému slibu vystavět slavný klášter. Klášteru bylo dáno jméno Svatá čili Trnová Koruna, neboť král Přemysl obdařil klášter svatým ostatkem - trnem z trnové koruny, kterou měl na hlavě Kristus při ukřižování. Relikvie byla vsazena do zlata, a tak se původní název neujal. Brzy se klášteru začalo říkat Zlatá Koruna.
Předpisům cisterciáků toto stanoviště plně vyhovovalo: bylo totiž v údolí blízko řeky, stranou hlavních cest, pod horou Kletí, z jejíchž svahů mniši svedli do kláštera potok a nazvali ho Jordánek. Sevřený prostor obtékaný ze tří stran Vltavou dodnes určuje způsob výstavby. Ve středověku např. zapříčinil pootočení osy klášterního kostela téměř o 90 st.k severu a po zrušení kláštera roku 1785 neumožnil větší nárůst nových staveb. Louky v těsném sousedství řeky bývaly při vyšším stavu vody zaplavovány a proto se zde nikdy nestavělo. Strmé svahy na pravé straně řeky nebyly vhodné k zástavbě, a tak zůstaly nedotčeny. Výjimkou je pouze bývalá hvězdárna z 2. poloviny 18. století a samota U Janečka.
Bohatá královská nadace umožnila cisterciákům během 13. a 14. století vystavět celý klášterní okrsek, jehož vzhled je dodnes čitelný nejen v zachovaných budovách, ale i v půdorysné osnově místa. Vnitřní klauzuru, obývanou téměř výhradně mnichy, tvořil klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou křížovou chodbou, malý konvent, kaple Andělů Strážných, opatství a zahrady. V těsném sousedství pak po husitských válkách vznikl klášterní hospodářský dvůr. Jihovýchodně od konventních budov se rozkládalo předklášteří, kde bylo soustředěno hospodářské a řemeslné zázemí, právně i hospodářsky zcela závislé na klášteru. To se projevovalo například i tím, že domky nepatřily jejich obyvatelům, ale opatství. U brány stávala vrátnice, kde měl střežit vstup do kláštera starší zkušený mnich, který také rozdával chudým almužny. Od brány vedla směrem do vnitřní klauzury komunikace, tvořící páteř sídla. Po jejích stranách se nacházely zahrady, chmelnice a jiné užitkové plochy, ke kterým v 18. století patřilo například bělidlo založené posledním opatem Bylanským. (Dnes je na stejném místě sokolovna, restaurace a hřiště.) Kromě zahrad zde bylo několik domků poddaných kláštera a hospodářských budov (například kovárna, špýchar, šenkovna, domek zahradníka, domek učitele Antonína Borového čp. 9, sladovna – ta byla koncem 18. stol. v tzv. hospicu čp. 5, mlýn, pila atd.).
Obec se v rámci předklášteří začala rozvíjet až po ukončení řeholního života císařem Josefem II. roku 1785, kdy Jan Adolf ze Schwarzenberka koupil (roku 1787) celý klášterní areál. To se však netýkalo domků jednotlivých obyvatel, které jim stačil těsně před zrušením kláštera darovat opat Bylanský. Nový majitel pronajímal bývalé klášterní stavby různým továrníkům a dosud řídká zástavba předklášteří se začala zaplňovat domky dělníků těchto manufaktur a jinými objekty. Ani poněkud krkolomné osudy po josefinských reformách, které sem umožnily vpád necitlivého továrního provozu, nesmazaly starobylý ráz Zlaté Koruny. Výrazným architektonickým těžištěm obce jsou stále vnitřní budovy kláštera a dominantami bývalého předklášteří i nadále zůstává středověký kostel sv. Markéty, budova tzv. hospicu, špýchar a v partii svažující se k Vltavě je nepřehlédnutelnou stavbou mlýn.
Vývoj názvu obce: 1263 - Sancta Corona, 1350 - Heiligen Chron, 1414 - klášter Svaté Koruny, 1609 - Zlatá Koruna
KAPUCÍNKA - Lípa velkolistá (Tilia platyphylla)
Na nádvoří kláštera, poblíž bývalého kostela sv. Markéty, najdeme dendrologickou pozoruhodnost. Roste tu lípa, tzv. "kapucínka", která má některé listové čepele stočené do kornoutku připomínajících kapuce či kápě, které nosili mniši. Podle pověsti má byt označení upomínkou na sedm řeholníků, kteří byli na lípě pověšeni, když se v roce 1420 včas nezachránili útěkem před rozlíceným davem husitských vzbouřenců. Od těch dob prý mívají některé zlatokorunské lípy listy stočené ve tvaru mnišských kápí. Poslední z původních lip padla na počátku 18. století. Pak pověst přešla na jinou lípu v nádvoří kláštera, která roste u vchodu za menšími vraty. Je to zdravý strom, se široce a pravidelně rozloženou korunou, bez známek prosychání, obvod kmene 4,89 m, výška 31 m. Při troše štěstí je možné mezi jejími listy najit i nějaký ten proslaveny lístek - kapucínek, o které je mezi návštěvníky velký zájem. Především místní se vsak domnívají, ze se pověst vztahuje k dochované lípě na návsi, která je prohlášena za strom památný. Je pravda, ze stáří stromu by teto události odpovídalo, ale není tomu tak. Stejně tak se nejedna ani o lípu rostoucí u brány kláštera na nádvoří. Tento strom pochází pravděpodobně ze začátku 17. století. Jednalo se skutečně o lípu, která dříve stávala u bývalého kostela sv. Markety. Ještě dnes na teto stavbě najdeme upevněnou desku, na které je napsána stará latinská báseň, která líčí onu osudnou událost usmrceni mnichu. Desku nechal zhotovit na počátku 17. století tehdejší zlatokorunský opat Valentin August Schönbeck. Do češtiny přeložená báseň zni takto: "Pozastav se, nábožný pocestný, a pohled na lípu, jak se zelená a tak brzy nezahyne a obdivuj se tem kapucím, jez na památku mučednictví z vlhkých větví se tu rodí. Takové konáš Žižko zázraky, proti své vůli, když na lípě jsi posvěcené kněze věšel."
CISTERCIÁCKÁ LÍPA – pro nás důležitá…
Nejstarším, zhruba 700 let starým stromem v Chráněné krajinné oblasti Blanský les je pravděpodobně velkolistá lípa na návsi ve Zlaté Koruně. Z původního kmene zbyly jen obvodové části, které jsou v mezerách vyplněny kamenným zdivem. Nad vyzděnou částí je kmen stažen třemi železnými pásy. Koruna není příliš rozložená, úměrná zbytku kmene. Prosychání v koruně je nepatrné. Obvod kmene je 7,18 m a výška stromu je 17 m. Byla zřejmě součástí stromořadí, o němž se zmiňuje kronikář ze 17. století. Již v 19. století byla schwarzenberskou správou vyzděna a spoutána železnými táhly, aby se zabránilo jejímu rozlomení. V roce 2000 se dočkala opět pečlivého ošetření, takže její již torzovitě dochovaná koruna je zabezpečena na další desetiletí.
ZDROJE: www.klaster-zlatakoruna.eu www.ckrumlov.info www.zlatakoruna.cz
