-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Totální tradička
Nemohu si pomoci, ale zaměření v tomto místě odpovídá satelitním snímkům, nikoli mapám, které v tomto místě posunují koryto potoku o cca 2 m severněji.
Proto POZOR !! keška je každopádně na severním, tedy pravém, břehu potoka.
Čistírna odpadních vod v Kolovratech je pobočnou čistírnou v soustavě čištění odpadních vod hl. m. Prahy. Odpadní voda je pomocí kanalizačního systému odváděna na čistírny odpadních vod. V Praze je vybudován jednotný kanalizační systém, v okrajových částech většinou oddílný kanalizační systém. Jednotný systém sbírá a odvádí směs odpadních vod z domácností, průmyslu i dešťových srážek společně, oddílný shromažďuje a odvádí dešťové vody ve zvláštní kanalizační síti.
Počet obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu: cca 1,25 mil. obyvatel hl. města Prahy
Délka stokové sítě: 3 660 km
Délka kanalizačních přípojek: 962 km
Počet kanalizačních přípojek: 118 630 ks
Počet havárií na kanalizaci a přípojkách: 3 736 (z toho 2 753 ucpávek)
Počet čerpacích stanic: 314
Počet čistíren odpadních vod: Ústřední čistírna odpadních vod v Bubenči + 20 pobočných čistíren
Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV)
ÚČOV byla uvedena do provozu v roce 1966. Ve své době patřila k největším v Evropě, avšak brzy přestávala plnil zvyšující se požadavky na kvalitu vyčištěné vody. Z tohoto důvodu byly nejdříve v 80. a pak znovu v 90. letech minulého století na ÚČOV provedeny významné rekonstrukce a dostavby některých nových objektů. Jednalo se především o zvýšení kapacity biologického stupně čištění včetně zavedení procesu nitrifikace odpadní vody. V kalovém hospodářství byly instalovány odstředivky na strojní odvodňování kalu. Pro výrobu tepla a elektrické energie z bioplynu byly instalovány nové kogenerační jednotky. Také byl postupně vybudován rozsáhlý automatický a monitorovací systém řízení technologických procesů čištění vody, zpracování kalů i výroby energií. I v současné době na ÚČOV průběžně dochází k výměně a modernizaci fyzicky nebo morálně zastaralého zařízení, které zajišťují udržení požadované kvality procesu čištění odpadních vod.
Současná ÚČOV je mechanicko-chemicko-biologická čistírna. Průměrný přítok odpadní vody v posledních letech činí necelé 4 m3/s odpadní vody. Čistírna biologicky odstraňuje uhlíkové znečištění a částečně nitrifikuje amoniakální dusík. Fosfor se z vody odstraňuje srážením železitými solemi.
Technologická čistící linka sestává z lapačů štěrku, jemných česlí, podélného provzdušňovaného lapáku písku, primárních usazovacích nádrží, aktivačních nádrží s jedmnobublinnými aerátory, dosazovacích nádrží a regenerační nádrže vratného kalu.
Přebytečný biologický kal je po zahuštění na odstředivkách smísen s primárním kalem a čerpán do dvoustupňových vyhnívacíh nádrží, kde je udržována teplota 55 oC. Vyhnilý kal je pak odvodňován na odvodňovacích odstředivkách. Bioplyn vznikající při vyhnívání kalu je využíván k výrobě tepla a elektrické energie.
Pobočné čistírny odpadních vod (PČOV):
• ČOV Březiněves
• ČOV Horní počernice - Čertousy
• ČOV Dolní Chabry
• ČOV Holyně
• ČOV Kbely
• ČOV Koloděje
• ČOV Kolovraty
• ČOV Klánovice
• ČOV Královice
• ČOV Lochkov
• ČOV Miškovice
• ČOV Nebušice
• ČOV Nedvězí
• ČOV Sobín
• ČOV Svépravice
• ČOV Uhříněves - Dubeč
• ČOV Újezd nad Lesy
• ČOV Újezd u Průhonic
• ČOV Vinoř
• ČOV Zbraslav
Historie:
• V roce 1660 byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy.
• V roce 1660 rovněž postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.
• Dvorský dekret z 8.10.1787 schválil plán výstavby kanálů a uložil Guberniu ihned započít se stavbou. Teprve poslední nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek se energicky postaral o dokončení první veřejné kanalizace v Praze. V období 1816 - 1828 bylo postaveno 44 km stok.
• V roce 1876 byl založen komitét pro řešení kanalizační otázky.
• V roce 1884 byla vypsána soutěž na projekt nové pražské kanalizační soustavy.
• V říjnu 1889 se usnesla městská rada zadat nový projekt kanalizace Dr. J. Hobrechtovi z Berlína a Ing. Kaftanovi. Projekt nesl označení "Generelní projekt. Projekty byly dány téhož roku k přezkoumání Ing. Lindleyovi, který nedoporučil žádný z obou projektů a nabídl zpracování vlastního projektu. Ten pak odevzdal v r. 1893. 21.4.1894 městská rada schválila Lindleyův projekt a Sbor obecních starších učinil totéž 2.5.1894, c. k. místodržitelství nakonec projekt schválilo 19.11.1894.
• V r. 1898 byla na Malé Straně zahájena stavba malostranského sběrače a řada dalších kanalizačních staveb byla rovněž zahájena. V r. 1899 byly v městské radě schváleny plány na stavbu čistící stanice v Bubenči.
• V r. 1900 se budovala kmenová stoka A, tunel pod Letnou, staroměstská shybka. V roce 1901 byla zahájena výstavba čistící stanice. Vodoprávní kolaudace kanalizační čistírny se konala 1.6.1907 a 11.2.1908. Čistírna však byla v provozu již od 2.2.1905.
• Celková délka stokové sítě koncem roku 1910 činila 145 321 bm.
• V roce 1930 se v důsledku rozvoje Prahy začíná uvažovat o výstavbě nové čistírny, která by nahradila čistírnu v Bubenči. Se stavbou hlavního sběrače E z Troje do Libně bylo započato v roce 1934 s účelem odvést odpadní vody z Libně a Vysočan, vypouštěné dosud ze staré libeňské a vysočanské betonové kanalizace u Holešovického mostu, pod Prahu u ZOO.
• V roce 1947 je v provozu 729,8 km trvalých stok a 203,1 km stok provizorních a starých.
• V roce 1951 byla zřízena Pražská vodohospodářská služba ÚNV hl. m. Prahy - kanalizace a Pražská vodohospodářská služba - čistírny odpadních vod. I ostatní dva vodohospodářské podniky, tj. PVS - vodárny a PVS - vodní toky jsou řízeny ÚNV hl. m. Prahy.
• K 1.1.1954 jsou PVS - kanalizace a PVS - čistírny odpadních vod sloučeny a vzniká organizace Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod. Vláda ČSR svým rozhodnutím č. 647 rozhodla o výstavbě nové ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově. V roce 1959 se stala Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod investorem stavby Ústřední čistírny odpadních vod na Trojském ostrově jako právní nástupce původního investora. Generálním dodavatelem stavebních prací byly Vodní stavby, n.p., generálním dodavatelem strojně-technologického zařízení pak Královopolská strojírna Brno a generálním projektantem Hydroprojekt Brno. Stavba byla dokončena v roce 1967.
• K 1.1.1964 dochází ke sloučení PKČOV a Pražské správy vodních toků a vzniká podnik Pražská kanalizace a vodní toky.
• V roce 1972 byl zahájen soubor sedmi staveb kmenové stoky K v délce 11,2 km, DN od 200 do 360 cm z Modřan do ÚČOV, který byl dokončen v roce 1980.
• V letech 1976 - 1988 byl realizován soubor šesti staveb kmenové stoky F v celkové délce 5,8 km o jednotném profilu DN 3200 mm.
• Nejvyššího přírůstku délky sítě - 110 km, bylo dosaženo v roce 1985.
• V období 1974 - 1985 byla uskutečněna první intenzifikace ÚČOV, zahrnující mimo jiné napojení kmenové stoky K, výstavbu druhé šnekové čerpárny, měření přítoku, výstavbu nové česlovny, dmychárny, kotelny, dalších dvou dosazovacích nádrží, kalových zahušťovacích a manipulačních nádrží.
• V roce 1988 byl vypracován dosud poslední generel kanalizace hl. m. Prahy.
• Na podzim roku 1990 byla provedena oprava Staroměstské shybky kmenové stoky A pod Vltavou v dimenzi 2 x DN 1000 mm a délce 175 m.
• V roce 1994 byla zahájena již druhá intenzifikace ÚČOV, která byla dokončena v roce 1997.
Additional Hints
(Decrypt)
Xerzíyrx ol yrmy uberz