ZÁTIŠÍ
RAKOVNICKÉ VODOJEMY
První zmínky o přivedení vody do Rakovníka jsou datovány do osmdesátých let 19. století. Po zhruba pětadvaceti letech debat a odborných diskusí se vytříbily lokality pro vodovodní díla – jímání vody v prostoru Studánek poblíž Rakovnického potoka s přečerpáním na vršky nad Rakovníkem – Antoním u silnice na Olešnou a nad Zátiším u silnice na Pavlíkov. V poválečných letech se rakovnické vodojemy rozšířily o vodojemem pro Lubnou a Senec, celá soustava prošla podstatnou rekonstrukcí a prozatím byla završena skupinovým vodovodem s připojením Olešné, Chrášťna a Nesuchyně v severní větvi po roce 2000.
Tyto objekty jsou základem pro sérii keší Rakovnické vodojemy a dá-li Pánbůh, bude série rozšířena o další vodohospodářská díla.
O vodojemu na Zatisi neni mnoho inormaci. Snad jen, ze výstavba vodojemu na Zátiší byla uvažována již v projektech mezi válkami. Byla zařazena do druhé etapy výstavby a vlastní realizace se dočkala až počátkem šedesátých let. V další etapě pak byl z tohoto místa vodovod prodloužen vyhotovením výtlačného řadu a vodojemu pro obce Lubná a Senec, čímž se na dlouhá desetiletí završilo rozvíjení rakovnických vodovodů. K dalšímu rozvoji se přistoupilo až po roce 2000 připojením obcí na severozápad od Rakovníka.
Podklad: Historie rakovnických vodovodů – Ravos s.r.o.