Všeobecný původ rostlin:
Pravděpodobně nejstarší suchozemské rostliny se na naší planetě objevily cca před 400 milióny let, tedy v druhé polovině prvohor (devon).
Na konci prvohor se již objevují rozsáhlé pralesy, které tvoří kapradiny, přesličky, plavuňovité stromy a primitivní nahosemenní předchůdci dnešních jehličnanů.
Nový typ flóry se pak objevuje v druhohorách (před 225 - 70 mil. let). Jde o rostliny krytosemenné, cykasovité a řadu druhů jehličnanů.
Další významný rozvoj flóry přichází v třetihorách, kdy se na našem území objevují bujná subtropická rostlinná společenství.
Ze všech těchto období je dnes možné najít zkamenělá dřeva i na našem území.
Proces zkamenění:
Asi největším nepřítelem zkamenění je kyslík (respektive dřevokazné organizmy, které ho potřebují k životu). Aby mohl dosud rostoucí strom zkamenět, je nutné, aby se nějak dostal pod zem, pod sedimenty bez přístupu kyslíku (v takovém prostředí se dřevo jen velmi málo rozkládá), do mokrého prostředí s výskytem minerálů.
Za typické příklady by šlo považovat dvě situace: První, kdy byl odumřelý, nebo větrem vyvrácený strom odplaven říčními proudy do bažiny, kde byl následně v poměrně krátké době pohřben pod silnými vrstvami bahna a kalů. Nebo druhý, kdy byl strom překryt vrstvou mokrého sopečného popelu. Tyto masy dřevo chránily proti přístupu kyslíku. Mrtvé dřevo se postupně nasakovalo vodou, která obsahovala křemičitany a další látky podle prostředí (např. minerál mědi - malachit). Lignin, celulóza, hemicelulóza ad. ve stromě slábly a postupně byl veškerý organický materiál stromu nahrazen minerály. Proto si zkamenělé dřevo uchovává nejen letokruhy, ale celkově svou původní strukturu až do mikroskopického detailu. Pokud takový kmen dnes někdo objeví a vědci chtějí určit, o jaký druh stromu se jedná, musí si z exponátu uříznout velmi tenkou destička, zbrousit ji a pletivo na destičce pak pod mikroskopem porovnávat s pletivem současných stromů. Jelikož jde o velmi zdlouhavou práci, mnoho světově unikátních kusů zůstává stále nepopsaných.
Nové složení:
Proces zkamenění samozřejmě změní barevnost dřeva. Sloučeniny chemických prvků, jako manganu, železa, měďi, které se při petrifikaci (= proces zkamenění) vyskytují v okolním prostředí (ve vodě, v bažině, nebo v sopečném popelu) dávají zkamenělému dřevu širokou škálu různých barev. Například čisté krystaly křemene jsou sice bezbarvé, ale když se k nim přidají znečišťující látky, jejich barva se může změnit na žlutou, červenou, hnědou, černou, namodralou i další.
Znečišťující sloučeniny a jejich barvy:
uhlíkaté hmoty - černá
minerály měďi - zelená/modrá
oxidy železa - červená, hnědá a žlutá
oxidy manganu – černá
Zkamenělé dřevo v ČR:
Nejstarším doloženým nálezem zkamenělého dřeva v oblasti dnešní České republiky je nález z jáchymovských dolů v polovině 16. století, ovšem zkamenělé dřevo je u nás nalezitelné i dnes. Řada nadšenců jej hledá a nalézá například na zoraných polích. Největší šance na nálezy jsou u nás v lokalitách Nová Paka, Mradice, Očihov, Kryry (okres Louny), Rakovnicko, Doupovské hory, Zbůch (okres Plzeň), Nové Strašecí nebo v Jestřebích horách u Trutnova, odkud jsou i některé zde vystavené vzorky. Nálezy se nechávají vykoupat v roztoku peroxidu vodíku (ten se používá pro své silné oxidační schopnosti při styku s cizí látkou, čímž se odstarní všechny nečistoty i v malých trhlinkách) a následně se řežou a leští, aby vynikla jejich struktura a barvy.
nález araukaritu ze Studence u Staré Paky, soukromá sbírka Bubeník_cz Teamu
Krom krásných barev má nemálo araukaritů i jiné zajímavé vlastnosti. Například v muzeu v Lounech můžete vidět světově unikátní exponát kmenu, ve kterém je od datla vyklovaná hnízdní díra - takové nálezy jsou na světě jen tři. Dalším tamním zajímavým exponátem je kus nalezený v Kučlíně - veliký asi jako cihla. Tento kámen má až kouzelnou schopnost vstřebávat vodu. Nasliníte si prst, přejedete jím po povrchu a loužička zmizí během vteřiny - jako na rozpálené plotně. Jiný exponát je prostoupený železnými rudami (limonitem, pyritem atd.), pokud na něj sáhnete, budete mít pocit, že se dotýkáte železniční kolejnice.
Půjdete-li tedy někdy za keškou přes pole, koukejte, o co zakopáváte. Ostatně na úvodních souřadnicích si sami můžete prohlédnout, jak nenápadně může takové zkamenělé dřevo vypadat - stačí si k němu představit trochu hlíny. A naopak, jak krásný může být jeho vyleštěný řez :-).
Podmínky pro zalogování:
Pro úspěšné zalogování EC je třeba, abyste mi emailem přes profil předem odpověděli na níže uvedené otázky 1a - 3b :
1a) Jakého stáří je většina zde vystavených vzorků? (tabule)
1b) O jaký druh rostliny nejspíše jde - vzhledem k zjištěnému stáří? (Jde o jeden druh. Zmiňovaná většina vzorků je popsaná na tabuli, tam tedy najdete druh, ale formulace z tabule je trochu obecná - dolaďte ji mrknutím do správného časového období v listingu.)
2) Vlastními slovy vysvětlete, jak se ze stromu mohlo stát zkamenělé dřevo. (parafráze listingu, ale nevynechte nic klíčového)
Po obvodu expozice jsou malé vzorky s vyleštěným řezem. Prostřední vzorek ze strany ulice (4. od tabule) je starý 65 mil. let:
3a) Jakou má barvu a jakým minerálem bylo dřevo nahrazeno? (obojí najdete na tabuli)
3b) Exponát si prohlédněte - je v řezu větší na výšku nebo na šířku?
(4) A pro ty, kteří mají chuť, ještě jedna nepovinná otázka k otázce č. 3: Onen minerál, který nahradil původní dřevo ve vzorku, normálně nemívá tuto barvu. Zajímavostí je i to, že sám o sobě obsahuje vodu a to 1-20% hmotnosti. Máte-li chuť, najděte si tento minerál na webu (wiki) a dohledejte, jaký znečišťující prvek má tuto barvu pravděpodobně na svědomí. (hint)
Po odeslání odpovědí přes email se klidně zalogujte.
A ještě jednou prosím o dodržení posloupnosti - NEJDŘÍVE POSLÁNÍ ODPOVĚDÍ přes email a AŽ PAK ZALOGOVÁNÍ - pokud mi nedorazí Vaše odpovědi PŘED zalogováním, budu nucen Váš log bohužel smazat!
Děkuju za návštěvu a budu se těšit na Váš log. Pokud se rozepíšete, co Vás na tématu zaujalo a třeba připojíte i fotku, budu mít radost :-).
Citované zdroje a poděkování:
http://slon.diamo.cz/hpvt/2011/_tradice/T%2009.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Petrified_Forest
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zkamen%C4%9Bl%C3%A9_d%C5%99evo
http://www.zkamenela-dreva.cz/
http://zpravy.idnes.cz/tajemstvi-kamenneho-lesa-0h1-/zahranicni.aspx?c=2001M203U06A
lignin: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin
celulóza: https://cs.wikipedia.org/wiki/Celul%C3%B3za
Můj velký dík patří Mirkovi z Bubenik_cz Teamu za profesionální korekci listingu a cenné rady i za poskytnutí fotografie vzorku z vlastní sbírky!
A velký dík samozřejmě patří i majitelům expozice za souhlas s publikací této earthky.