Trebicska sokolovna (018) Letterbox Hybrid
Trebicska sokolovna (018)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kešku věnuji Zdeně a Jiřímu Herzánovým,
kteří dali správný směr životům několika generací třebíčských sokolských táborníků.
Třebíčská sokolovna
Snaha o založení Tělocvičné jednoty Sokol Třebíč byla úspěšná až na třetí pokus. Již rok po založení Tělocvičné jednoty Pražské (jak se tehdy Sokol Pražský nazýval) bylo v roce 1863 založeno několika studenty a vlastenci Tělocvičné sdružení (předchůdce dnešního Sokola). Zaniklo ještě téhož roku, neboť nemělo žádné zázemí pro cvičení a také nezískalo podporu dalších obyvatel města.
Druhý pokus o založení sokolské jednoty na sebe nechal čekat plných 10 let, kdy ji obnovil na jaře roku 1873 Dr. Jan Krupička (společně s profesory, učiteli a doktory). I přes velmi dobrý počáteční rozvoj za podpory obecního zastupitelstva neměla dlouhého trvání. Druhý pokus skončil nástupem Jana Kuraczka do úřadu starosty města. Tím bylo v Třebíči uměle vytvořeno německé panství a mladá jednota opět zaniká.
Třetí pokus – v červnu 1882 – byl již úspěšný. V čele třebíčského Sokola tehdy stáli městský lékař Dr. Vítězslav Mann (starosta jednoty) a Dr. A. Voříšek (jednatel a později místonáčelník). V některých literárních pramenech je uváděn jako rok založení jednoty až rok následující – tedy 1883. Důvodem je zřejmě to, že teprve v tomto roce byly schváleny moravským místodržitelstvím stanovy jednoty. První valná hromada nově založené jednoty se pak konala dne 17. června 1883.
Tím začala činnost Sokola v Třebíči, která s sebou nesla cvičení v tělocvičnách i na veřejnosti, pořádání turistických výletů, sokolských plesů – Šibřinek, divadelních, loutkových i hudebních představení, župních závodů, později pobytů v přírodě a mnoho dalších aktivit.
Cvičení probíhalo nejprve ve školní tělocvičně ve dvoře městské radnice. Později byl Sokolem využíván sál Besedního (Národního) domu, cvičilo se i na Polance nebo v zahradě Šlachtova hostince na Horce (ten se nacházel v místě, na kterém dnes stojí kulturní dům Fórum).
Vzrůstající činnost jednoty byla zcela jistě podnětem k úvahám nad stavbou vlastní sokolovny. Uplynulo jenom deset let od založení jednoty, když o velikonočních svátcích na jaře roku 1892 kupují činovníci jednoty od hostinského Janovského na Horce velký kus jeho zahrady. Za to byla zaplacena částka 300 zlatých. Protože byl prodej domluven o Velkém pátku, byla prý od prodávajícího požadována "křesťanská cena".
Bohužel v době vzniku sokolovny nebylo běžné zachycovat výstavbu podobných budov fotografickým aparátem. Místo dobové fotografie tedy přikládáme alespoň dvě zajímavé dobové mapy, které zachycují místo, na kterém sokolovna stála. První mapa je z roku 1835 a zachycuje území města mezi kostelem sv. Martina a městským hřbitovem. Místo, kde bude stát nová sokolovna, je na této mapě vpravo od názvu Smrtelná ulice přibližně tam, kde je červené číslo 29.
Stavbu sokolovny zadal výbor jednoty městskému staviteli a také členu výboru třebíčského Sokola, Josefu Herzánovi (10. 2. 1853 – 10. 2. 1920).
Tento stavitel byl členem slavné třebíčské dynastie stavitelů a architektů, která se významně podílela na stavebních úpravách města. Jeho předkové zanechali svůj podpis například na krovu městské věže (Dominik Václav Herzán) či jako stavitelé na podobě Národního domu na Karlově náměstí (Martin Herzán).
Josef Herzán vybudoval na přelomu 19. a 20. století kromě sokolovny také budovu Gymnázia na Masarykově náměstí, secesní vilu v ulici Dr. Antonína Hobzy, kino Moravia, Spolkový dům Sušil s kinem a orlovnou. S třebíčským Sokolem souvisí velmi úzce i jméno dalšího pokračovatele rodu – Aloise Herzána, který byl autorem návrhu sokolského stadionu.
Sokolovna vyrostla na pozemku bývalé zahrady během rekordně krátké doby. Do užívání byla předána ještě téhož roku – dne 14. listopadu (podle některých autorů 15. listopadu) 1892. V této době to byla pouze tělocvična bez pozdější secesní přístavby šatny, sociálního zařízení a bytu sokolníka.
Situace po stavbě sokolovny je patrná z následující mapy, kterou vydal v roce 1899 třebíčský nakladatel Jindřich Lorenz. Sokolovnu v původní podobě zde najdete v pravém dolním okraji, vpravo od nápisu Tržiště.
Na následující fotografii, která pochází ze 30. let dvacátého století, je sokolovna zachycena včetně secesní přístavby z let 1903 – 1904. Za povšimnutí stojí plastika sokola s rozpjatými křídly nad hlavním vstupem do budovy. Tato byla zničena během II. světové války a již nebyla nikdy navrácena. Takto dokončená sokolovna byla druhou na Moravě. Během svého trvání byla sokolovna několikrát upravována a kromě cvičebních účelů sloužila také jako taneční sál, vojenský lazaret, divadelní loutková scéna, skladiště zabaveného židovského majetku nacisty, výstavní síň sokolského pobytu v přírodě a tělocvična pro čtyři okolní školy. V době před rokem 1918, následně pak mezi oběma světovými válkami a i těsně po roce 1945 zde byly prováděny vojenské odvody.
Po druhé světové válce byla na fasádu sokolovny ze strany Smrtelné ulice instalována pamětní deska se jmény členů třebíčského Sokola, kteří ztratili své životy během nacistické okupace v letech 1939 – 1945. Umělecký návrh pocházel z dílny akademického sochaře Vlastimila Večeři z Nového Veselí, který byl žákem profesora Laudy. Desku odlila známá firma František Anýž z Prahy nákladem 26.000 Kč.
Fotografie ze slavnostního odhalení pamětní desky na sokolovně byla pořízena v neděli 23. května 1948. U řečnického pultu je na ní zachycen tehdejší starosta třebíčského Sokola František Vrábel a dále s praporem jednoty stojící praporečník Rudolf Kadlec. Slavnosti se zúčastnilo přes 600 členů Sokola a další hosté.
Deska zůstala na zdi sokolovny až do roku 1990, kdy téměř stoletá, ale plně funkční a potřebám jednoty sloužící budova, musela ustoupit výstavbě plánovaného divadla. Po dalších 10 let byla uložena ve skladu na radnici, než byla na podzim roku 2000 za účasti představitelů města Třebíče a Sokola Třebíč při vzpomínkové slavnosti znovu odhalena na průčelí kina Pasáž.
Několik posledních fotografií je z doby těsně před zbouráním budovy. Na rozdíl od stavby sokolovny, z níž není jediný obrazový dokument, je z této etapy díky několika fotoamatérům zachována poměrně bohatá obrazová dokumentace.
O plánované výstavbě nové sokolovny, ze které bohužel sešlo, se případní zájemci mohou dovědět v keši GC2EY2P – Tyrsovy Sady od DrakMrak.
Jak najít keš:
Na cestu si s sebou můžete vytisknout dva obrázky a mapu trasy:
TISK 1 – finální souřadnice, TISK 2 – kód k zámku, TISK 3 – mapa trasy
Na výchozích souřadnicích kešku pochopitelně nehledejte. Dnes zde stojí budova divadla Pasáž. Jste ale přibližně na místě, kde stávala stavba, o které pojednává tato keška – tedy sokolovna. Pro Vás je toto místo bodem, odkud začnete procházku ulicemi města Třebíče podle níže přiloženého plánku (TISK 3 – mapa trasy). Místo je na něm označeno písmenem S.
Nechoďte obráceným směrem, nedopátrali byste se správného výsledku.
Na prvním obrázku (TISK 1 – finální souřadnice) máte vyfoceno 10 objektů (domů, pamětních desek i jiných míst), které na své cestě budete potkávat. U každého obrázku je v kroužku červené číslo. Tato čísla si budete zaznamenávat do souřadnic místo písmen. Číslo u prvního objektu bude odpovídat písmenu A, u druhého písmenu B atd.
Důležitá informace: Číslo si zaznamenávejte až tehdy, když objekt skutečně minete. Nestačí ho jenom vidět.
Finální souřadnice:
N 49°AB.CDE', E 015°FG.HIJ'
Když se dostanete do bodu C na plánku, jste v cíli cesty a můžete se vydat na finálku. Tedy – pokud víte, kde se nachází. Protože se keška nachází uprostřed rušného města, musel jsem ji zabezpečit kódovým zámkem. Kód získáte při stejné cestě, jako čísla souřadnic. Ulicemi měst často procházíme bez toho, že bychom si všímali krásných detailů fasád domů, soch, různých reliéfů a prolisů, které tyto objekty krášlí. Rád bych Vás přiměl k tomu, abyste si těchto detailů začali všímat. Na druhém obrázku (TISK 2 – kód k zámku) najdete 10 takových detailů, které jsem nafotil při svých toulkách městem. Jen čtyři z nich ale najdete na naší trase. Když si zapíšete čísla těchto detailů v pořadí, jak jste je nalezli, máte správný kód.
Keška je na soukromém pozemku, ale majitelé s jejím uložením souhlasí. Místo je volně přístupné prakticky po celý rok. Okolí je sice hodně navštěvované, ale pokud nepozorovaně proklouznete až ke schránce, budete při vlastním odlovu docela dobře ukryti před zraky mudlů.
V zimním období použijte kód ke keši i na zámek na brance.
V kešce naleznete razítko a samolepky. Ty jsou potřebné pro hru, kterou Sokol v rámci projektu připravil. Zájemci si mohou vzít samolepku (1 kus na hráče) nebo si otisknou razítko do hrací karty. Jako ve všech keškách sokolské série, jsou i zde větší dřevěné placky, které si můžete brát bez výměny. Pro každého pochopitelně zase jenom jeden kus. Razítko prosím neberte, je součástí kešky.
Dále jsou zde tematická CWG Třebíčská sokolovna. Ta jsou určena k výměně kus za kus.
Poděkování:
· Hance z HaRaKa týmu za konzultace při přípravě kešky a také za Betatest.
· Ing. Petru Fialovi za fotografie.
· Ing. Luboru Herzánovi za materiály z rodinného archivu a také za konzultaci po stránce historických údajů.
· Tomášovi, Lukinovi, Ondrovi a Petrovi za přípravu vlastní schránky.
Materiál pro tvorbu listingu byl čerpán z knihy dlouholetého kronikáře města, pana Jiřího Joury (Procházky starou Třebíčí – díl. I) a z webových stránek Sokola Třebíč.
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.
Sokolská hra je prodloužena do 28.10.2018
Additional Hints
(Decrypt)
i mrzv cbq cbxybcrz