Vážené kačerstvo,
při pohledu na stav svých kačeřích nálezů k 1.1.2016 (3.403) jsem si konečně řekl, že už je načase přestat jen brát (body za ostatní založené keše) a měl bych také začít dávat. Proto vznikla tato jednoduchá drive-in keška (tedy moje první 
). Jejím cílem je také pozvat vás do této jihočeské vesničky.
I když valná většina kačerů listingy zásadně nečte, pro těch několik vyjímek připojuji popis vesnice, od historie až po současnost.
Co se týká vlastní keše, je umístěna přímo v „srdci“ vesnice, tedy na frekventovaném místě, proto buďte při odlovu a logování opatrní a obezřetní, ať nám keš dlouho vydrží – mudlové nikdy nespí !!! Nejlépe bude asi vaše chování = maskování coby "obdivovatel kapličky", na první nálezce již vyběhli místní obyvatelé v domění, že snad jde o zloděje ...
Keš NENÍ USCHOVÁNA v/na kapličce, proto tuto nedávno opravenou sakrální stavbu zkoumejte pouze pohledem a nikoli hbitými kačeřími prstíky !!! Po zkušenostech prvního dne po zveřejnění této keše ještě doplňuji, že úkryt NENÍ ani v pumpě !!! Pro odlov není třeba nikam lézt, nic přelézat či rozebírat, stačí jen správně sáhnout a můžete začít logovat. Keš má válcový tvar o průměru 2,5 cm a délce 10,5 cm. Obsahuje logbook. Tužku a ořezávátko stále někdo krade, proto raději berte VLASTNÍ TUŽKU !!! Není určena k ukládání hraček, TB, CWG apod., pouze pro rychlé získání bodíku.
Historie obce :
První zmínka o osadě je v r. 1279, kdy se již nazývá Chlum a od té doby svůj název nemění. Chlum ve staré češtině znamenal návrší s dlouhým hřebenem.
Na místě dnešního dvora čp. 1 stávala kdysi tvrz - sídlo pánů Dubenských z Chlumu. Od svého vzniku ve 13. století se po mnoha přestavbách přeměnil na hospodářský dvůr a jako takový slouží dodnes.
Krajina na severovýchod od Kletě náležela již od 13. století jedné z větví pánů Bavorů ze Strakonic - Dubenským z Chlumu. Jejich sídlem byla totiž tvrz na Chlumu. Ve znaku měli bílou střelu v červeném poli doleva vzhůru hrotem obrácenou. V r. 1318 se bratři Jindřich a Smil o svůj rodový majetek rozdělili. Jindřich zůstal na Chlumu a Smil založil větev křemežskou, kde si také postavil hrad na místě staré tvrze. Po něm vládli v Křemži jeho synové Beneš a Přibík.
Přibíkův syn Smil z Křemže značně rozšířil své zboží. Patřily k němu tehdy: kamenná tvrz (hrad v Křemži s dvorem), vesnice Loučej, Chlumeček, Stupná, Bohouškovice, Mříčí, Slavče, Hradce, Lipí, Černý Dub, Vrábče, Zahorčice, Zaluží, Radostice, Čertyně, Kamenný Újezd, část Rojšína a dvory v Krásetíně a Roudném. Smilův syn Jan, nejznámější a zároveň poslední pán na hradě Křemži, nabyl k tomu navíc velkého jmění (věnoval se za husitských válek i loupeživému řemeslu) a stal se tak nebezpečným sousedem Oldřichovi z Rožmberka. Jemu se podařilo v r. 1439 Jana Smila lstí zajmout. Držel ho pak na hradě Krumlově v tuhém vězení až ho konečně v r. 1444 donutil k vydání křemežského zboží. Přestože Smilovi přitom byla slíbena svoboda, dal ho věrolomný Oldřich r. 1447 na Krumlově stít. Po několika letech se synové Jana Smila domohli odškodnění za otcův majetek jednorázovým vyplacením určité částky peněz, o které se rozdělili, a rod vladyků křemežských takto zanikl. Hrad v Křemži dal Oldřich z Rožmberka zbořit.
Synové Oldřicha z Rožmberka Jindřich a Jan prodali v r. 1451 část bývalých Smilových statků bratřím Přibíkovi a Benešovi z Chlumu, kteří se musili současně zavázat, že již nikdy neobnoví ve Křemži hrad. Oba vládli na tvrzi Chlumu společně, později však roku 1457 pro různé neshody se nechal Přibík odplatit a Beneš z Chlumu se stal pánem celého zboží pánů Dubenských. Benešův syn Přibík mladší měl za manželku Markétu z Dlouhé Vsi a poněvadž neměl nástupce (jeho syn zemřel v mladém věku krátce po Přibíkově smrti), připadlo veškeré zboží vdově Markétě.
Tato však nemohla statek dál držet pro podíly, které na něm měli její bratr Petr Oselský a příbuzný Jan Častolar, oba z Dlouhé Vsi, a prodala proto chlumské zboží smlouvou ze 4. dubna 1547 Janu Častolarovi z Dlouhé Vsi. Tím končí na Chlumu rod pánů Dubenských a nastupuje vláda rodu Častolarů.
Znak pánů Dubenských - okřídlená střela - byl na panství Chlumském vystřídán znakem bohatého rodu Častolarů, jímž byl kotouč, který na dolejší části kopí měli bojovníci, aby jim chránil ruku. Stříbrný kotouč v červeném poli se pak opakoval i na helmě. První majitel zdejšího panství Jan Častolar zemřel v r. 1560 a byl pohřben v kostele ve Křemži. Otcovský majetek vlastnili pak společně až do konce r. 1574 jeho synové. Zápisem z 3. ledna 1575 si ho pak rozdělili takto: 1. díl převzal Častolar Dlouhoveský z Dlouhé Vsi a na Chlumu. Patřila k němu tvrz Chlum s příslušenstvím a s poddanými v Chlumu a ve Lhotce. 2. díl dostal Oldřich Častolar z Dlouhé Vsi a na Chlumečku. K němu náležela tvrz Chlumeček s příslušenstvím, poddaní v Chlumečku a část poddaných ve Křemži. 3. díl tvořil Duškovský mlýn a část pozemků a zbývajícících 33 poddaných ve Křemži. Převzal ho Jaroslav Častolar, zvaný rovněž z Dlouhé Vsi. 4. díl tvořilo již zboží mimo Křemežsko: dvůr Koroseky, Závraty a Čertyně s poddanými.
Vládl nad ním Jindřich Častolar z Dlouhé Vsi. Ve smlouvě bylo rovněž dohodnuto, že kdyby chtěl některý z těchto bratrů svůj díl prodat, měli ostatní bratři předkupní právo, čímž se sledovalo, aby žádná část rodového majetku se nedostala do cizích rukou.
Majitel Častolar jako regent panství českokrumlovského nahospodařil značné jmění. Zemřel bez dědiců a zboží chlumské po něm zdědil jeho bratr Oldřich na Chlumečku, který se začal pak psát zároveň "z Chlumu". Po něm zdědil Chlum a Chlumeček syn Alexandr Častolar. Dne 18. února 1626 dochází však znovu k rozdělení majetku, přičemž Chlum dostal Jindřich a jeho bratr Leopold Chlumeček. Jindřich na Chlumu zemřel v r. 1643 a jeho syn Oldřich Lukáš, který nebyl příliš uspěšný v hospodaření, prodal chlumský statek sousedním Eggenberkům z Českého Krumlova dne 3. května 1668. Tak skončilo více než stoleté panství rodu Častolarů Dlouhoveských na Chlumu. Jan Kristián z Eggenberku připojil Chlum k panství krumlovskému. Po vymření Eggenberků v r. 1719 zdědili Chlum Schwarzenberkové a v jejich držení tento statek zůstal až do pozemkové reformy v r. 1923.
Život v obci :
Život obyvatelstva v Chlumu a v okolí býval značně závislý na přírodních podmínkách. Zemědělská půda dávala skrovné živobytí drobným hospodářům, několik rodin mělo obživu v panských dvorech v Chlumu, ve Lhotce a v Chlumečku, další byli lesními dělníky nebo se živili vyrobou dřevěného hospodářského nářadí a náčiní, jako opálek, koštat, hrabí, kvedlaček, měchaček, dřeváků apod. Dřevaři v létě poráželi stromy a rovnali rozřezané kmeny do hranic, v zimě je sváželi z lesů k cestám. Nebyla-li práce, jezdili lidé za ní do ciziny, zejména do rakouských zemí a do Saska. Odjížděli na jaře po svátku sv. Josefa a vraceli se koncem září opět k svátku sv. Václava. Rodiny dělníků a řemeslníků odjíždějících za prací do ciziny žily poměrně lépe nežli ostatní.
V době existence železárny v Adolfově a po jejím zrušení v továrně na ohýbaný nábytek (dnes závod Artypa) při Křemežském potoku pod Holubovem v druhé polovině minulého století mělo zde rovněž několik rodin z Chlumu práci.
V širokém okolí Chlumu nebyl průmysl ani za předmnichovské republiky, a tak se tu obyvatelstvo živilo opět prací převážně v zemědělství a v lesnictví i nadále. Mnozí obyvatelé museli hledat námezdní práci ve dvorech a u větších hospodářů. Dělníci - deputátníci bydleli v ratejně, což byla ve dvoře jedna větší místnost, kde v každém rohu žila jedna rodina. O jejich stravování se starala jedna kuchařka. Na rozdíl od ostatních dělníků zaměstnaných ve dvoře měli deputátníci celoroční zaměstnáni.
Vodovod
Přestože obec Chlum posazená v údolí potoka měla vody dost, výše položená hospodářství a zvláště okolní obce trpěly nedostatkem. Pro potřebu domácností musela být voda dovážena. Vodovod byl založen v roce 1929 a vybudován byl pro Chlum, Křemži a Chlumeček. Byl založen z vydatného pramene nad Chlumem asi 300 m pod hřebenem Blanského lesa. Ze sběrné jímky ve výšce 800 m.n.m. je vedena velmi kvalitní voda přes údolí do vodojemu na Chlumečský vrch, který je ve výšce 580 m.n.m. Délka hlavního vodovodního řadu je 5,5 km. Z něho jsou hlavní odbočky v Chlumu, ve Křemži, ke Mříči a pod vodárnou do Chlumečka.
Když vzhledem k výstavbě a rozvoji obcí přestala voda dostačovat, byla v roce 1986 vodovod posílen z navrtaných pramenů u Vackovského mlýna, z nichž je voda čerpadly vytlačována do vodojemu.
Elektřina
Jako jedna z nepříliš velkého počtu venkovských obcí na Českokrumlovsku se mohl Chlum podílet na využití elektrické energie. Proud byl do obce přiveden v roce 1926 z elektrárny, kterou postavil pod Dívčím Kamenem na Křemežském potoce Ing. Zdeněk Stibral. Veřejné osvětlení bylo v obci zavedeno v roce 1928.
Současnost :
Jako samostatná správní obec existoval Chlum od roku 1888 rozdělením obce Křemže na čtyři správní celky. K Chlumu tehdy patřily osady Loučej a Lhotka. Tehdejší Místní národní výbor v Chlumu zanikl z rozhodnutí okresních úřadů v roce 1980 opětným připojením k obci Křemže.
V obci byla v roce 1972 ve spolupráci s občany postavena prodejna potravin a smíšeného zboží, která svému účelu sloužila až do roku 1997. V roce 1977 byla rovněž svépomocí občanů vybudována Mateřská škola, která i v současnosti pečuje o nastupující generaci z Chlumu i okolí. Od počátku minulého století je v obci k dispozici Obecní knihovna. V osmdesátých letech obsahovala až 3000 svazků.
I dnes jako pobočka knihovny ve Křemži a ve spolupráci s okresní knihovnou v Českém Krumlově jednou týdně poskytuje služby školní mládeži, místním občanům i letním hostům. V roce 1973 byl nad údolím Křemžského potoka "na Cihelně" za pomoci místních hasičů vybudován kulturní a sportovní areál, který také svému účelu slouží i v současnosti a který je pro letní zábavy a koncerty vyhlášeným místem v širokém okolí.
V obci je relativně dobrá dopravní obslužnost. Větší vzdálenost na železniční zastávku v Mříči nebo v Holubově vyvažuje autobusová doprava na lince Křemže - Brloh. Již od roku 1973 je převážná většina cest v obci opatřena pevným povrchem. Od roku 2000 je obec z převážné části plynofikována, je připravována rekonstrukce a dobudování kanalizace s napojením na čističku odpadních vod. O budoucnosti obce svědčí i probíhající nová výstavba na jihovýchodním a severozápadním okraji Chlumu.
Místní zvyky:
Do současné doby přetrvávají mezi obyvateli některé staré zvyky a v průběhu roku se slaví řada tradičních svátků, jako například Masopust, rozsvěcení Vánočního stromku, Velikonoční svátky s řehtáním a pomlázkou a ruční stavění máje.
(Zdroj: Wikipedie, www.ckrumlov.cz/cz1250/region/obce/i_chlum.htm)