Dříve než…
Také Vám připadá „geologická latina" jako rozmluva rozčíleného Maďara s ospalým Křovákem? Ano! Proč neříkat věci normálně, když na vše můžeme mít spoustu odborných termínů, že? Přestože jsem se následující text snažil co nejvíce přiblížit normálnímu čtenáři, je přeci jen „zamořen" řadou geologických výrazů. Všechny takové výrazy jsou při prvním výskytu označeny a vysvětleny poznámkami pod daným odstavcem. Naopak výrazy, které nepotřebují okamžitého vysvětlení, či názvy nerostů a hornin, jsou opatřeny odkazy na příslušné webové stránky, kde se případný zájemce může dozvědět další podrobnější informace.
Lokalita - opuštěné lomečky za hřbitovem
Historie
Svatováclavský lom otevřený v r. 1898 za účelem výlomu „klatovské žuly" pro zhotovení dlažebních kostek pro následné dláždění městských ulic a vnějšího obvodu náměstí, je hluboký 10-15 m. V roce 1926 byla roční produkce vyčíslena na 12 000-15 000 kusů kostek.
Chuchelský lom (výchozí souřadnice) byl otevřen kolem r. 1907 a je hluboký 5-10 m. V tomto lomu se odstřelovala žula, která sloužila jako stavební kámen pro základy budov. Odštěpky se používaly pro úpravu cest a silnic. V letech 1931-32 se zde lámalo pro městskou protikrizovou akci „Regulace Drnového potoka" celkem cca 7 100 m3 kamene. Dnes jsou oba lomy zatopeny
Geologie
V opuštěných lomech za hřbitovem jsou odkryty dvě základní variety granodioritu1) klatovského typu. Převládá zde drobnozrnný tmavošedý, šmouhovitý biotitický3) granodiorit s drobnými vyrostlicemi6) živce (cca 0,5-1 cm). V tomto granodioritu se objevují tělesa světle šedého drobně až středně zrnitého biotitického granodioritu s ojedinělým amfibolem a vysokým podílem 1-2 cm velkých vyrostlic draselného živce. Dále jsou v hornině přítomné četné xenolity7) biotitického rohovce a bazické8) pecky. Hranice mezi jednotlivými varietami granodioritu je zčásti ostrá, z části přechodného rázu. Obě variety granodioritu jsou protínány až 0,5 m mocnými žilami leukokratní9) žuly a aplitu. V lomových stěnách stojí za povšimnutí poměrně nepravidelná balvanitá odlučnost granodioritu s více či méně vodorovnými puklinami. Zvětráváním se hornina rozpadá na hrubý žulový písek, tzv. žulové eluvium. To je dobře patrné ve stěně za menším z jezírek (úkol 1).
| 1) granodiorit |
- |
intruzivní2) hrubozrnná hornina, která se objevuje v bílé, šedé nebo černé barvě |
| 2) intruze |
- |
pronikání magmatu do okolních hornin, respektive do okolního prostředí |
| 3) biotitický |
- |
obsahující biotit - biotit (neboli tmavá slída) je minerál ze skupiny fylosilikátů4) typický svojí tmavou barvou |
| 4) fylosilikát |
- |
minerál tvořený křemičitany, kde jsou tetraedry5) SiO4 uspořádány do vrstev |
| 5) tetraedr |
- |
čtyřstěn - těleso, jehož stěny tvoří čtyři (obecné) trojúhelníky |
| 6) vyrostlice |
- |
neboli fenokrysty jsou relativně velké, mnohdy makroskopické a většinou dobře omezené krystaly vyskytující se v horninách |
| 7) xenolit |
- |
fragment horniny nebo minerálu uzavřený v horninovém bloku |
| 8) bazické |
- |
bazické horniny jsou vyvřelé horniny, které neobsahují křemen, mají vysoký obsah živců a mohou obsahovat také pyroxeny a olivín a v malém množství i amfiboly a biotit |
| 9) leukokratní |
- |
horniny, ve kterých převládají minerály světlé barvy |
Amfibol-biotitický granodiorit
Granodiorit
Granodiorit je hlubinná magmatická hornina příbuzná žule. Tato magmatická hornina je velmi významná zejména objemově, neboť vytváří v kontinentální kůře rozsáhlá tělesa. Je také svým složením velmi podobná ostatním kontinentálním horninám. Pokud je v magmatu více obsahu železa a hořčíku, přechází granit v granodiorit a dále v diorit. Granodiorit je tedy na přechodu mezi granitem a křemenným dioritem. Vedle granitu se granodiorit jeví tmavší, což má za důsledek jiná skladba minerálů.
Z celkového množství světlých minerálů obsahuje granodiorit 20–60 % křemene, z celkového obsahu živců pak 10–35 % alkalických živců (většinou draselné živce) a 65–90 % plagioklasů. Obsah tmavých minerálů v celé hornině kolísá od 5 do 25 %. Nejčastěji zastoupené tmavé minerály tvoří biotit a amfibol, vzácněji pyroxen nebo muskovit. Granodiority s méně než 5 % tmavých minerálů se označují jako leukogranodiority, pokud jejich obsah přesáhne 25 %, mluvíme o melagranodioritech. Z vedlejších minerálů se můžeme setkat s apatitem, zirkonem, titanitem, allanitem nebo magnetitem. Tmavé minerály se používají ke zpřesnění názvu horniny. Nejběžnější varietou je biotitický nebo amfibol-biotitický granodiorit, méně časté jsou biotit-amfibolový nebo amfibolový granodiorit.
Amfibol-biotitický granodiorit (klatovský typ)
Převážnou část okolí Klatov, tedy tzv. klatovskou apofýzu - což je část středočeského plutonu, tvoří amfibol-biotitický granodiorit (klatovský typ). Díky tomu, že toto těleso má tvar postupně se zužujícího klínu, docházelo zde při jeho vzniku vlivem okolních těles k mnoha přeměnám. Můžeme zde tedy rozlišit hned několik typů granitoidů. Nejstarší je klatovský granodiorit, který je velmi variabilní mineralogicky i texturně. Hojně uzavírá útržky okolních hornin. Granodiorit protínají menší tělesa hrubozrnné biotitické žuly, u které se předpokládá mladší stáří. Plášť apofýzy tvoří kontaktní rohovce a rohovce, které v granodioritech bývají přítomny jako xenolity. V minulosti byl tento granodiorit těžen v řadě lomů, především v bezprostředním okolí Klatov. V současné době je granodiorit klatovského typu nejlépe přístupný ke studiu ve zdejší lokalitě opuštěných lomečků za hřbitovem nebo v opuštěném zatopeném lomu (tzv. Němcův lom) asi 1 km severovýchodně při silnici do Ostřetic.
Víte, že…
V okolí Klatov můžeme najít i další hlubinnou horninu - hrubozrnnou biotitickou žulu. Hrubozrnná biotitická žula je zřetelně mladší a vznikala tak, že horniny se z velké hloubky dostaly na povrch teprve po mnoha milionech let, během nichž docházelo ke zvětrávání a odnosu nadložních hornin. Nejlépe je pro případné studium odkryta v opuštěných pískovnách a lomečcích na vrchu Hůrka (jihozápadní okraj Klatov).
Hornina amfibol-biotitický granodiorit je složena z malého podílu zeleného obecného amfibolu, dále ze sytě hnědého biotitu, více či méně zonálního plagioklasu, draselného živce a křemene. Z akcesorií10) byl ve výbrusech zjištěn zirkon, apatit, titanit a ortit. V těžkých podílech11) byl dále nalezen granát, pyrit, epidot, monazit aj.
Díky extenzívně rozšířené syntexi12) s horninami pláště je granodiorit texturně i mineralogicky velmi proměnlivý, zastoupený řadou variet, sahajících od variety šmouhovité s vysokým podílem více či méně absorbovaných xenolitů různých typů rohovců a perlové ruly, po varietu homogenní. Podíl vyrostlic draselného živce extrémně kolísá. Místy tyto vyrostlice v hornině chybějí. Drobné vyrostlice tvoří i plagioklas.
| 10) akcesorie |
- |
nerost vyskytující se jen v nepatrném množství ve vyvřelé hornině, neovlivňující její klasifikaci |
| 11) těžké podíly |
- |
výsledek určité separační metody - princip spočívá v tom, že v kapalině dané hustoty se fáze s vyšší hustotou potopí ke dnu (tzv. těžké podíly), lehčí vyplave na hladinu a fáze se stejnou hustotou se volně vznáší v celém sloupci kapaliny |
| 12) syntexe |
- |
roztavení a asimilace okolních hornin magmatem |
Tab. č. 1 -
|
výběr z chemického složení granodioritu klatovského typu
lokalita: Klatovy - lomečky u hřbitova
|
| sloučenina |
vzorek č. 1
(%) |
vzorek č. 2
(%) |
vzorek č. 3
(%) |
| SiO2 |
68,9 |
58,9 |
69,9 |
| Al2O3 |
14,5 |
17,1 |
14,1 |
| K2O |
6,2 |
2,8 |
4,2 |
| CaO |
2,3 |
6,0 |
3,3 |
| FeO |
3,1 |
4,9 |
1,5 |
| Na2O |
2,1 |
4,4 |
3,7 |
| MgO |
1,5 |
2,3 |
0,8 |
Zdroj:
- vzorek č. 1 - HOLEČKOVÁ, H. a M. ŠMEJKALOVÁ. Petrochemie klatovské žuly. Praha: VŠCHT, 1959, s. 307-315.
- vzorek č. 2+3 - POUBOVÁ, M. Composition of amphiboles and rock type subdivisions in the Central Bohemian Pluton. Kristalikum. Praha, 1974, 10: 149-169.
Praktické využití granodioritu:
Obecně hlubinné vyvřeliny s křemenem mají široké využití jako stavební kámen, ale i jako kámen dekorační. Granodiorit lze tedy používat jako dekorační leštěné desky, dlažební kostky, soklové, obkladové a obrubníkové kameny. Problémem může být jeho již zmíněná široká texturní i mineralogická variabilita. Granodiority postižené mladšími deformacemi, zbřidličnatěné a nepravidelně rozpukané jsou nejvhodnější na výrobu silničního a stavebního štěrku, popř. jako štěrk (kamenivo) do betonu. Z klatovského granodioritu je kupříkladu vyrobeno kamenné odpočinkové místo na horní hraně lomečků (nepovinný úkol této earthcache).
Keš / Cache
ÚKOL 1 / TASK 1 / AUFGABE 1 - žulové eluvium
N49° 24.005'; E013° 17.893'
První souřadnice nás zavedou do Chuchelského lomu mezi garáže. Na zadní stěně lomečku můžeme nejen vidět ukázku zvětrávání granodioritu (žulové eluvium), ale především asi 10 cm silnou aplitovou žílu.
- CZ: Který z následujících obrázků A)–F) odpovídá skutečné poloze žíly?
EN: Which of the following pictures A)–F) corresponds to the actual position of the mineral vein? (seen on the rear wall of the quarry)
DE: Welche der folgenden Bilder A)–F) entspricht der Ist-Position der hellgrauen Mineralader? (die Rückwand des Steinbruchs)
ÚKOL 2 / TASK 2 / AUFGABE 2 - odlučnost granodioritu
N49° 24.018'; E013° 17.844'
Stojíte před skalní stěnou, na které je patrná typická odlučnost granodioritu.
- CZ: Jaká je typická odlučnost granodioritu klatovského typu?
EN: What is the typical separation of granodiorite (Klatovy-type)?
DE: Welche ist die typische Abtrennbarkeit des Granodiorit (Klattauer-Typs)?
ÚKOL 3 / TASK 3 / AUFGABE 3 - aplitová žíla
N49° 24.027'; E013° 17.810'
Na místě souřadnic je lavička u částečně odlámaného skalního výchozu s výraznou (dnes silně zvětralou) aplitovou žílou (pozor, v létě může být částečně zakryto vegetací).
- CZ: Co je to aplit? Na kterou světovou stranu je zdejší mocná žíla odkloněna? (tj. kam směřuje horní část)
EN: What is Aplith? Towards which cardinal point does this mighty vein divert? (see Photo-Hint on the right)
DE: Was ist eine Gesteinsart genannte als Aplite? Auf welche Weltseite ist hier die Aplitteader umgeleitet? (siehe Foto-Hint rechts)
ÚKOL 4 (nepovinné) / TASK 4 (voluntary) / AUFGABE 4 (freiwillig)
N49° 24.034'; E013° 17.861'
☠ Na tyto souřadnice NECHOĎTE rovnou za šipkou!!! Po pohodlných pěšinách asi 300 m obejděte lomečky (zleva kolem hřbitova až k waypointu T2, či zprava zpět kolem garáží k waypointu T1) až dojdete k turistickému značení Klatovského vycházkového okruhu (značen: 
). Toto značení Vás pohodlně zavede mezi atriové domky na horní hranu lomečků. Na bezpečném místě (waypoint T3) zeleného kovového plotu, který zabraňuje pádu do lomečků, jsou kovová vrátka. Těmi projdete na horní plošinu skalního ostrohu. Děti si držte zkrátka! Zde najdete kamennou lavičku od místního sochaře pana Václava Fialy. Z tohoto místa je panoramatický výhled na Klatovy - při dobré viditelnosti i s šumavskými hřebeny na pozadí.
- CZ: Přiložte k logu svou fotografii s kamennou lavičkou (waypoint 05) nebo s některým ze zdejších panoramat Klatov (waypointy R1 nebo R2).
EN: Add to the log a photo of you with the stone-bench (waypoint 05) or one of the Klatovy-skylines (waypoints R1 or R2). Use normal walking! Risking is not necessary.
DE: Fügen Sie in den Log Ihr Foto mit dem Steinbänkchen (waypoint 05) oder mit der Klattauer-Panorama (waypoint R1 oder R2). Verwenden Sie normal Fußweg! Riskieren ist nicht erforderlich.
Své odpovědi zasílejte přes můj profil. Nečekejte na potvrzení odpovědí a hned se logujte. Pokud bude něco špatně, kontaktuji Vás.
Doufám, že se Vám geologická procházka líbila. Snad jste se i něco z geologie přiučili, minimálně teď budete vědět z jakého kamene je dlažba na klatovském náměstí.