Kolem 50.let minulého století se začíná v právě elektrifikovaných Starých Hamrech mluvit o stavbě přehrady. Nepomohly ani protesty a petice občanů, vláda dne 26.8. 1952 rozhodla o zatopení obce. Za své vzalo celé centrum Hamer, nový most, zdravotní středisko, renovovaný kravín, hostinec, hotel, obecní úřad, obchody, nádraží. Skončila i éra železnice, která dříve vozívala místní až do Bílé. Ušetřeny byly pouze domy na stráních a kostel sv. Jindřicha. Demolice a nucené stěhování obyvatel obec téměř zahubily. Řečici se v Hamrech přezdívalo „Volavý Vídeň“. To proto, že někteří obyvatelé měli pro nedostatek jodu v potravě zvětšené vole. Na samotném začátku řečického údolí stál penzion Posker, pojmenovaný po svém majiteli. O kousek dál, na malé plošince osázené třemi stříbrnými smrky, byl postaven kamenný sloup s vytesaným nápisem Masarykovo údolí. Ten byl později po složitých peripetiích přemístěn k ústí potoka do přehrady a vrácen mu i původní nápis.
Místo okolo současného umístění sloupu je považováno za jedno z nejkrásnějších míst Moravskoslezských Beskyd. Z mostu přes potok Řečice vlévající se do přehrady Šance je v dáli viditelná hora Smrk. Průhled lemují z obou bočních stran svahy zarostlé jehličnany a jako kontrast této zelené barvě je za hezkého počasí azurové nebe a jeho odraz od hladiny vody. Pouze čistá příroda, nic víc do výhledu nezasahuje. Zbývá se z hluboka nadechnout a vychutnat si energii tohoto místa.
Ke sloupu je také přilehlý pramen Hladná voda. Vyhlídka i pramen jsou označeny waypointy.
Schránka obsahuje tužku. Pokud by náhodou chyběla, nebo by potřebovala ostrouhat, upozorněte na to prosím v logu. A zkuste ji tam prosím nechat.
