Tato earthcache Vás zavede do jedné z nejzapadlejších částí Krkonoš a to do Čertova dolu, který je velice zajímavý svými geologickými jevy, které zde můžete najít, ale i systémem hrazeného díla, které již před 100 lety zbudoval člověk jako ochranu před povodněmi. Celá trasa vede od Boudy u Bílého Labe formou naučné stezky a je dlouhá cca 2,5 km i s návratem k boudě.
Pro absolvování trasy je nutné napřed dojít k výchozímu bodu u boudy U Bílého Labe, a to buď ze Špindlerova Mlýna-Dívčích lávek, nebo si na naučnou stezku udělat odbočku při sestupu dolem Bílého Labe od Luční boudy (vzdálena 4 km). Na začátku trasy stojí srub Správy KRNAP. Naučná stezka Čertovým dolem umožňuje navštívit poměrně odlehlou partii národního parku, která není zpřístupněna turistickou cestou. Neznačená trasa vede proti proudu Čertovy strouhy – nejprve po pravém a delší část po levém břehu horského potoka; otočka je v místě bývalé kovárny (dočasně zřízena pro dělníky, upravující koryto Čertovy strouhy) na úpatí hory Malého Šišáku. Naučná stezka vám přiblíží některé aspekty lesního hospodaření a přírodních poměrů údolí, především tu však najdete informace o hrazení bystřin. Na Čertově strouze totiž bylo v letech 1901- 1902 vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů (prahů, přepážek, zdí atp.), dodnes většinou velmi dobře zachovaných.
(Zdroj: http://www.krnap.cz/naucna-stezka-certuv-dul/)
Čertův důl (Zdroj: vlastní)
Po cestě čertovým dolem můžeme pozorovat mnoho geologických úkazů. Jedná se zejména o vymodelované údolí říčním tokem a následné sekundární tvary přímo v jeho řečišti, tak i odkryté geologické podloží a nakonec i mrazovým zvětráváním vzniklá kamenná moře.
Na úvodních souřadnicích můžete pozorovat velmi známý říční jev a to obří hrnce. Jsou říční tvary, které mají nejčastěji vzhled oválných prohlubení v korytech vodních toků (nejčastěji na skalních prazích, v soutěskách, pod vodopády i na balvanech), na skalním povrchu pod ledovci, na břehu moří nebo jezer, případně na stěnách a stropě jeskyní. Obří hrnce vznikají vířivou (evorzní) činností proudící vody, unášející drobné úlomky hornin. Obří hrnce mají kruhový nebo elipsovitý půdorys a válcovitý, kuželovitý, půlkulovitý nebo miskovitý tvar. Rozměry obřích hrnců dosahují od několik centimetrů do několika metrů (nejčastěji několik desítek centimetrů). Větší několikametrové prohlubně jsou označovány jako obří kotle (giants kettle). Rozměry obřích kotlů dosahují i více než 10 metrů. Podmínkou vzniku obřích kotlů jsou vhodné geomorfologické, geologické a hydrologické poměry, např. větší spád vodního toku, příznivé vlastnosti hornin (nejrychleji se vyvíjejí v měkčích horninách) a dostatek vody v korytě. Na této stage také hledejte odpověď na první otázku
Obří hrnce (Zdroj: vlastní – řeka Mumlava)
Po cestě na další stage, ale hlavně po celé délce Čertova dolu na vás všude „číhá“ odkrytá žula (někdy nazývaná granit), jakožto nejčastěji zastoupená hornina Krkonoš. Žuly jsou bílé, světle šedé, narůžovělé, načervenalé nebo tmavě šedé horniny v závislosti na množství tmavých minerálů a barvě alkalických živců.. Velikost jednotlivých minerálů kolísá od středně zrnitých až po velkozrnné typy. Nejčastěji zastoupenými minerály v žulách jsou živce, křemeny, slídy a amfiboly. Na stage 1 vás čeká druhá otázka v této earthcache.
Poslední útvar, který zde najdeme, jsou kamenná moře, která vznikla díky mrazovému zvětrávání a následnému gravitačnímu řícení. Jednoduše řečeno, se voda postupně dostávala do puklin v horninách, kde v průběhu měnících se teplot zamrzala a roztávala, čímž docházelo a dochází k rozpadu horniny na menší kusy a její kumulaci na místě. Podobně fungují i známé výmoly na silnicích po mrazivé zimě. Jednotlivé kusy horniny jsou často pokryty lišejníky. Když se podíváte vlevo do svahu, jedno velké kamenné moře uvidíte. Jeho barva ale není původní, ale je zbarvena a vás bude zajímat čím.
Kamenné moře (Zdroj: www.krnap.cz)
Podmínky uznání logu:
Úvodní souřadnice: N 50°44.617 ; E 015°38.897
- 1) Na úvodních souřadnicích najdete lavičku. Zjistěte, kolik obřích hrnců se nachází přímo ve vodě Čerovy strouhy.
Stage 2: N 50°45.067 ; E 015°39.180
Na stage 2 najdete vedle mostu informační tabuli. Na ní zjistěte:
- 2) kolikrát je žula pevnější než ostatní horniny v Krkonoších
- 3) jakou barvou je znázorněna žula na mapě
- 4) jaký typ žuly je na mapě zobrazen (nachází se zde i Čertova strouha)
Stage 3: N 50°45.110 ; E 015°39.185
Na stage 3 se nacházíte u informační tabule o kamenném moři, zjistěte:
- 5) jaké 3 druhy lišejníků se uplatňují ve zbarvení žuly v kamenných mořích
Dobrovolný úkol:
- Přidejte k logu fotku Vás na trase v Čertově dole
ENGLISH:
Conditions for your logs:
Starting coordinates: N 50°44.617 ; E 015°38.897
- 1) At starting coordinates you will find a bench. Find, how many giant pots are in the river.
Stage 2: N 50°45.067 ; E 015°39.180
On stage 2 find information board near bridge:
- 2) How many times is granite harder than other rocks in Giant mountains
- 3) Which colour has granite on a map on the information board (in czech language is written word žula)
- 4) Which type of granite is shown on the map on information board
Stage 3: N 50°45.110 ; E 015°39.185
On stage 3 you are near information board about rock sea:
- 5) Which 3 types of lichens are main component of granite colour on this rock seas
Voluntary task:
- Take a picture of you from the path and join it to your log