Hlavní část osady stála při hlavní silnici, asi 800 metrů odtud, směrem k Hartmanicím
V místech Skelné vznikla již po roce 1617 pateříková skelná hut'. V urbáři z roku 1630 je jako zakladatel uveden Kaspar Häusler. Zápis z katastru z roku 1654 uvádí jako majitele Hanse Häuslera, zkráceně podle povolání Hanse Skláře(Glaser). Hut' zanikla pro nedostatek dřeva v roce 1687. Název obce se datuje kolem roku 1700 a jeho vznik je spojován nejen s místní pateříkovou hutí, ale i s využívání zdejších lesů sklárnami v okolí. Obec, převážně zemědělská (pateříková hut' už neexistovala)měla devět dvorů.
Na přelomu 19. a 20. století zde žilo kolem 400 obyvatel v 37 usedlostech a živila je práce v lese a v zemědělství, do zdejší školy v roce 1894 docházelo 172 žáků. V te době zde byly provozovány nejen dvě hospody, ale i obecní knihovna, která v roce 1938 vlastnila 237 svazků.
Ke Skelné patřil také mlýn(Glasermüle). Stával na samotě mezi Skelnou a Pasekou směrem na Zettlovu Hůrku, na říčce Kremelna a vedle něho stávala pila a malá elektrárna pro místní spotřebu.
Z celé osady se dochovala pouze naproti stojící budova bývalého hostince Ferdinanda Horrera. Tento hostinec se stal známým hlavně událostí z noci ze 7. na 8. srpna 1938. Při hospodské rvačce zde německý sociální demokrat Hoiden smrtelně zranil člena Sudetoněmecké strany Baierla. Ten se stává vítaným mučedníkem a jeho následný pohřeb na Dobré Vodě je záminkou k očernění Československa a k propagaci nacismu.
Dnes je Skelná pouze opuštěná budova bývalého hostince , autobusová zastávka, parkoviště a křižovatka ze žulových kostek jako točna tankových pásů. Vede kolem ní lyžařská a cyklistická Šumavská magistrála. Severně se nad Skelnou vypíná Vysoký hřbet s vrcholem s nadmořskou výškou 1.078 metrů. Skelná je obklopena potoky i mokřinami, které se vlévají do Křemelné. Jižním směrem k Prášilům je významná lokalita výskytu vranky obecné (Cottus gobio), řadící se k ohroženým druhům. Vranka obecná je ryba, která žije v tocích horského a podhorského pásma, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. U Skelne smerem k Rovine kazde jaro rozkvete louka plna modrych kosatcu.