CHKO Český kras
Mapa Do hlubokého kaňonu Berounky je velmi pěkný výhled jak z Tetínských skal, tak i z protějšího lomu Alkazar. Mezi oblíbené turistické cíle patří lomy Velká a Malá Amerika, Koněpruské jeskyně či hrad Karlštejn. Ten působí obzvlášť kouzelně z louky na kopci Haknová. Samostatnou zmínku si jistě zaslouží malebná vesnička Svatý Jan pod Skalou, kde si připadáte, jakoby se zde zastavil čas. Malá silnička vedoucí hlubokým údolím podél potoka vás od Berounky dovede přímo před místní klášter, nad kterým se tyčí 210 metrů vysoká vápencová skalní stěna, na níž je umístěn dřevěný kříž. Pokud máte dostatek sil, stojí za to na ní po značené stezce vystoupat, neboť poskytuje pěkný panoramatický výhled do okolní krajiny.
Maloplošná zvláště chráněná území na území CHKO:
- NPR Karlštejn, Koda
- NPP Černé rokle, Klonk, Kotýz, Zlatý kůň
- PR Karlické údolí, Klapice, Kobyla, Kulivá hora, Na Voskopě, Radotínské údolí, Staňkovka, Tetínské skály, Voškov, Hvížďalka, Krásná stráň, Lom Kozolupy, Syslí louky u Loděnice, Špičatý vrch-Barrandovy jámy, Zmrzlík
NPR Karlstejn
Národní přírodní rezervace Karlštejn je chráněné území rozléhající se severně od toku Berounky. Bylo založeno 26. dubna 1955 a představuje převážně lesnaté území s výraznou členitostí povrchu utvářenou jednotlivými údolími potoků Budňanského, Bubovického a Loděnického. Konkrétně se jedná o oblast Karlštejnské vrchoviny, mezi obcemi Beroun, Vráž, Mořina, Karlštejn a Srbsko. Rozloha 1547 ha jednoznačně nasvědčuje tomu, že NPR Karlštejn je největší chráněné území v Českém Krasu, které má taky významné Evropské postavení co se ochrany přírody týče, lokalita Karlštejn-Koda. Rezervace má také velký geologický význam, který reprezentují geologické profily, přírodní nebo lomové, dále podzemní ale i povrchové krasové jevy a v neposlední řadě světově proslulé paleontologické lokality. Pro tuhle lokalitu je typická obrovská biotopová rozmanitost, kterou podmiňuje samotná členitost povrchu i vápencové podloží. Stala se útočištěm mnoha chráněných rostlin (rudohlávek jehlancovitý), živočichů (čolek velký) a hub. Rezervace byla pro svůj celoevropský význam oceněna prestižním Diplomem Rady Evropy v roce 2000.
Historie
Z historického hlediska možno NPR Karlštejn řadit k nejvýznamnějším archeologickým oblastem na území České republiky. Svědčí o tom mnoho archeologických nalezišť. Zejména se jedná o jeskyně, které byly osídleny, což je možné tvrdit na základě dokladů nalezených v těchto oblastech. Zajímavostí je paleolitická stanice pod otevřeným nebem i samotné hradiště. Celé území rezervace je možné rozdělit do několika základních lokalit. Z hlediska nejvýznamnějších archeologických nálezů: Hostim, Srbsko, Svatý Jan pod Skalou. Oblast Srbska se může chlubit areálem jeskyní Na Bříči kam například patří jeskyně Jezerní, Galerie, Hlohová, Nad Úzkou, Nad Galerií, Myší díry, Nová neboli Hájkova a Barrandova. Ve všech byly objeveny zbytky lineární nebo vypíchané keramiky, která byla typická pro neolitickou kulturu (6000 let př. n. l). Další lokalitou je Hostim známa zejména tábořištěm ležícím ve výšce 40 až 45 m nad úrovní dnešní Berounky (Šanův kout). Jedná se o tábořiště paleolitického stáří (10 470 př. n. l.), s půdorysem obydlí. Spolu s nimi byly objeveny rytiny v břidlicích, z nichž nejznámější je rytina koně. Další zajímavostí je hradiště tzv. Kozel, nacházející se v nadmořské výšce 278 až 304 m n. m. nad tokem Berounky. Plošina ze tří stran těžce přístupná, skalní stěny z jihu východu a jihozápadu jsou vysoké až 65 m. Část vnějšího opevnění byla poškozena lomem Alkazar. Osídlení tohoto útvaru se předpokládá ve střední mladší době bronzové. Svatý Jan pod Skalou je lokalitou vyznačující se několika útvary hodných obdivu. Prvním z nich je jeskyně Na průchodě do které se vstup nachází ve výši 261 m n. m. Jeskyně se otevírá také k povrchu a to třemi osobitými otvory. Z jejích útrob pochází mnoho nálezů středního paleolitu, kultury s lineární a vypíchanou keramikou, eneolitu, pozdní doby bronzové, doby halštatské a také středověku. Dále jsou to dvě hradiště a to U Kříže a Nad Klášterem. V lokalitě se také nachází útvar zv. Travertinová kupa. Na jejím boku je možné pozorovat nejmocnější profil holocén v celé České republice. Za zmínku určitě stojí prakoviště, které bylo vystavěno pražskými husitskými vojsky při obléhání Karlštejna v roce 1422 na Kněží hoře a Javorce.
Geologie
Oblast rezervace hraje důležitou roli z hlediska geologie a paleontologie. Celé území leží na vápencovém podkladě, v oblasti můžeme sledovat střídaní synklinálních a antiklinálních struktur a také přechod geologických vrstev od spodního silúru až do středního devonu. Přechod mezi jednotlivými útvary je možné nejlépe pozorovat na Budňanské skále v Karlštejně. Budňanskou skálu buduje komplex disharmonicky zvrásněných hornin přídolského (nejvyšší silur – přídolí) a lochkovského (nejnižší devon – lochkov) souvrství. Přídolské souvrství odkryté v profilu o mocnosti 15-20 m je tvořeno černošedými deskovitými bituminózními vápenci s hojnými vložkami tmavých vápnitých břidlic obsahujícími četné vápencové konkrece.
Přídolské souvrství Ve všech typech hornin se nachází bohatá fauna, reprezentovaná zejména přímými, prouděním často usměrněnými schránkami loděnkovitých hlavonožců – ortocerů (vůdčí druh Orthocycloceras fluminese). Velmi rozšířené jsou zbytky stonků velkých lilijic rodu Scyphocrinites, v méně hojném množství se vyskytují kónické i stočené schránky plžů ( Platyceras, Orthonychia), misky mlžů (Cardiolinka, Actinopteria, Praecardium, Pygolfia), ostny korýšů (Ceratiocaris bohemica). V břidličných vložkách je častý vůdčí graptolit Monograptus transgrediens, tvořící nejmladší silurskou graptolitovou zónu. Vrstevní sled přídolského souvrství a celého siluru zakončují cefalopodové (ortocerové) vápence, jejichž poslední lavice dosahuje mocnosti 130-170 cm. 
Vrstevní sled přídolského souvrství Následující tenká vložka břidlic, na jejíž bázi probíhá třemi bronzovými deskami vyznačená hranice mezi silurem a devonem, již obsahuje vůdčího devonského graptolita Monograptus uniformis. Vrstevní sled lochkovského souvrství začíná světle šedými krinoidovými vápenci radotínské facie tvořícími nápadnou lavici o mocnosti přes 150 cm. Vápence jsou složeny z organické drti stonků a ramen lilijic rodu Scyphocrinites. V nadloží silně lavicovitých vápenců převládají tenčeji vrstevnaté vápence deskovité, které jsou na rozdíl od vápenců přídolského souvrství světlejší a hrubě zrnité (bioklastické). Obsahují charakteristickou faunu s vůdčím trilobitem Warburgella rugulosa rugosa, hojnými drobnými ramenonožci, ostrakody a vůdčím graptolitem Monograptus uniformis přítomným jen v některých vrstvách. Vložky vápnitých břidlic se vyskytují jen v podřízeném množství. Mocnost odkryté části lochkovských vrstev se pohybuje kolem 20 m. Budňanská skála je současně významnou paleontologickou lokalitou, která již v 19. století poskytla materiál pro popis lilijic, hlavonožců, mlžů a plžů, nověji zde byly studovány nálezy ostrakodů, konodontů a chitinovců. Vrstvy Budňanské skály byly silně disharmonicky zvrásněny během variského vrásnění. 
Disharmonicke zvrásnění Zatímco masivní lavicovité cefalopodové a krinoidové vápence při hranici silur-devon tvoří převážně jednoduché vrásy, tenčeji deskovité vápence vyskytující se v podloží i v nadloží masivních lavic bývají zvrásněny mnohem složitěji. V horní části odkryvu se nachází kvartérní profil významný pro stratigrafii pleistocénu. Další z významných odkryvů nalezneme v údolí Berounky pod lomem Alkazar, jedná se ale o profil vulkanickou facií siluru v lokalitě bývalého vulkanického centra u Svatého Jana pod Skálou. V údolí Budňanského potoka mezi Karlštejnem a dubem Sedmi bratří, je možné pozorovat úplný devónský profil. Kromě silúrských a devónských vrstev je možné v NPR Karlštejn nalézt stopy mladší sedimentace, probíhající na území ve svrchní křídě. Jde o písčité sedimenty obsahující známky mořské fauny, (lom Na Stydlých vodách). Z čtvrtohor jsou zachovány terasové stupně a sprašové navěje, které byly uloženy samotným tokem Berounky po dobu jejího vývoje. Jde o štěrkovité a hrubozrnné písčité sedimenty pleistocénu. Území rezervace se vyznačuje také pestrostí půd. Nalezneme zde hnědozemě na spraších, všechny vývojová stádia rendzin (vápence), eubázické kambizemě až bazické rankery na diabasech. Na břidlicích a pískovcích se vyvinuli fluvizemě a méně úživné kambizemě. Za zmínku také stojí krasové jevy hlavně v údolí Kačáku (Loděnice) a v údolí Berounky. Na území je evidováno přes 100 jeskyň, přičemž některé z nich byly osidlovány lidmi dokonce již před 40 tisíci lety.
Flora
Povrch v oblasti rezervace je výrazně členitý, prosekaný jednotlivými údolími vodních toků a z převážné většiny pokryt lesním porostem. Jedná se zejména o černýšové dubohabřiny, které byly dlouhodobě obhospodařovány jako pařeziny, což způsobilo že se do převahy dostal habr. Na straně druhé to ale umožnilo zachování bylinného patra se zástupci: jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenka jarní (Primula veris) ap. V oblastech s jílovitými a částečně zamokřenými půdami rostou typické mochnové doubravy, kde má převahu dub zimní a v podrostu druhy jako je mochna bílá (Potentilla alba), bukvice lékařská (Betonica officinalis), srpice barvířská (Serratula tinctoria), svízel severský (Galium boreale). Druhem poměrně významným je hrachor chlumní (Lathyrus lacteus) a dál druh třemdava bílá (Dictamnus albus), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), sasanka lesní (Anemone sylvestris), jetel alpínský (Trifolium alpestre). Vzácným zástupcem vstavačovitých rostlin je rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), který v Čechách roste jenom v NPR Karlštein. Také je odtud popsán jeřáb krasový (Sorbus eximia), endemit Českého krasu. V lokalitách s nedostatkem vláhy a vysokým osluněním mají převahu druhy se submediteránním a subkontinentálním rozšířením: bělozářky, kavyly, včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) apod. Skály roklí severní svahy jsou osidlovány pěchavou vápnomilnou, a skupinami dealpinských druhů např. lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), penízek horský (Thlaspi montanum). Suťové lesy s lípou a javorem se vyskytují v polohách velice podobných. V minulosti docházelo k vysazení nepůvodních druhů, zejména smrků, akátu a borovice černé. Některé z těchto porostů přechází postupně v kultury přirozené, nakolik se v nich vyskytují vzácné houby a tedy budou zachovány jako např. smrkové monokultury. Z oblasti bylo popsáno mnoho druhů hub a možno ji považovat za mykologicky nejbohatší oblast středních Čech.
Fauna
Rozmanitost živočišných druhů podobně jako rostlinná pestrost je obrovská. V skalních oblastech můžeme spatřit vzácně plže druhu Chondrina avenacea a Pyramidula pusilla, také závornatky Alinda biplicata bohemica a Clausilia dubia. V suťových lesích údolí Berounky žije endemit Trichia unidentata bohemica. Českým endemitem je závornatka Bulgarica nitidosa. V rezervaci žijí vzácní teplomilní pavouci sklípkánci Atypus affinis a A. piceus stepník rudý Eresus cinnaberinus, slíďáci Alopecosa sulzeri, nápadně chlupatý běžník Heriaeus oblongus, skákavka Neon rayi, v lokalitě Komárkově lesostepi byla nalezena vzácná pavučenka Panamomops affinis. Svůj nejsevernější výskyt v rámci Evropy má na Karlštejnsku mravkolev Formicaleo tetragrammicus. Bylo tu nalezeno přes 200 druhů brouků střevlíkovitých. NPR Karlštein je známá výskytem kriticky chráněných druhů obojživelníků, patří k nim čolek velký (Triturus cristatus) podél Berounky skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Běžně vyskytujícími druhy jsou čolek obecný (Triturus vulgaris) a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je rozšířen zejména v údolích potoků. Hojně se zde vyskytuje užovka hladká (Coronella austriaca), další druh užovka podplamatá (Natrix tessellata) je vázaná především na údolí Berounky. V oblasti ornitologie je kriticky ohrožený zedníček skalní (Tichodroma muraria), každoročně zimující v okolí lomu Chlum. V stepních oblastech se vyskytuje pěnice vlašská (Sylvia nisoria), na Kačáku (Loděnici) ledňáček říční (Alcedo atthis) a na stráni nad Hostímí lelek lesní (Caprimulgus europaeus). Každoročně zde hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus), jestřáb lesní (Accipter gentilis), v lomech výr velký (Bubo bubo). Svá zimoviště tu nachází více druhů netopýrů.
Otázky:
1/ Jaké 3 hlavní druhy hornin v této lokalitě zde vystupují na povrch (stage 1)?
2/ U Stage 2 je k vidění jedna z těchto 3 hornin. Tipněte, o jakou horninu se jedná, popište její vzhled, barvu a strukturu.
3/ Jaká hornina je zvláštnosti této krajiny, jak vzniká a kde ji můžeme nalézt - alespoň 2 lokality (stage 1)?
4/ Zajímavým místem je i hradní studna, hloubená ve skále. Do jaké hloubky byla studna vykopána (stage 3)?
5/ Foto k logu z NPR Karlstejn vítáno :)
Odpovědi pošlete na kontaktní email a kes zalogujte. Pokud bude něco špatně, ozvu se.
English version
Welcome to the Cesky kras - Protected Landscape Area
The protected landscape area of Cesky kras was established in 1972. It covers an area of 128 square kilometers between the capital city of Prague and the town of Beroun. The geological basement of the area consists mostly of Paleozoic limestone, significant on a global scale in terms of paleontology and stratigraphy. The limestone has been subjected to erosion and corrosion over millions of years, producing various karst features.
Český kras is the largest karst area in Bohemia with large well-preserved areas of dry rocky grasslands, forest steppes and deciduous woodland habitats, with abundant native flora and fauna. In order to provide protection of areas of exceptional value, 19 nature reserves and monumentshave been set up. Eight locations have been declared sites of community interest under Natura 2000. In 2000, Karlštejn National Reserve received the prestigious European Diploma of Protected Areas of the Council of Europe.
Landscape and Geology
The undulating and in place broken plateau above the deeply cut valley of the Berounka River is onlyslightly lower than the surrounding gentle hills and short ridges. The highest point of the area is Bacín Hill (499m above sea level), near Vinařice. Apart from the stratified limestone, shale and volcanic rocks also surface at various places. A specific geological feature of the region is the presence of calcareous tufa, originating from the crystallization of calcium carbonate in the karst waters, found for example in the Kodská Gorge or in the valley of Bubovický Brook. The gradual corrosion of the limestone has created a network of underground crevices and voids, partly filled with karst waters that also flooded some of the quarries in the area after their closure ( Small and Large Americas). One of the most abundant springs is the Ivanka spring in Svatý Jan pod Skalou. The geological profile of the outcrop in the Klonk National Nature Monument near Suchomasty was in 1972 declared a world stratotype of the boundary between two Paleozoic periods - Sihurian and Devonian. Joachim Barrande (1799 - 1883) studied fossils at some of the sites.
Flora nad Fauna
More than a third of the area is covered with forests, mostly oak and hornbeam. Beech forests with Red Helleborine (Cephalanthera rubra) cover the northern slopes, while the southern slopes feature White Oak (Quercus pubescens) forests, and ravine forests cover the steep northern inclines. The steppes on the sunny and rocky slopes host xerophilous and thermophilous plants (St. Ivan´s Feather Grass Stipa pennata, or Basket-of-Gold Aurinia saxatilis), fungi (earth-stars, Geastrum species) and animals (Ladybird Spider Eresus cinnaberinus, owlfly Libelloides macaronius), coming from more southern regions of Europe. The Austrian Dragonhead (Dracocephalum ausriacum), endangered throught Europe, has its most significant occurence in the Czech Republic in Český kras. Other rare plant species include the Paque Flower (Pulsatilla pratensis) and wild orchids, such as the Lady Orchid (Orchis purpurea). A local endemic species is the whitebeam tree Sorbus eximia. Eight heritage trees grow in Český kras. The area is inhabited by numerous species of molluscs, spiders, butterflies, beetles, and other insect species. Creek banks are occupied by Fire Salamanders ( Salamandra salamandra), appearing after rainfall. Alluvial plains around the Berounka River are home to the Dice Snake (Natrix tessellata), while the Smooth Snake (Coronella austriaca), inhabits the rocky slopes. caves and tunnels provide habitats fore more than ten species of bats. The Europian Souslik lives on mown meadows near Loděnice. The Eurasian Jackdaw (Corvus mobedula) and Eagle Owl (Bubo bubo) can be spotted in the rocks.
Questions:
1 / What are the 3 main types of rocks in this area are out on the surface (stage 1)?
2 / Near Stage 2 can be seen one of these three rocks. Predict, what kind of rock it is, describe its appearance, color and texture.
3 / What is the specific rock feature of this landscape, describe origination and where it can be found - at least 2 locations (stage 1)?
4 / An interesting point is the castle well, excavated in the rock. How deep well was dug (stage 3)?
5/ Picture with You on Karlstejn is welcome
Replies should be sent to the contact e mail You can normal log in the cache. If something goes wrong, I'll contact You.
zdroj: internet (wikipedia, http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/, google pictures), místní infotabule