Rozhledna Kelcsky Javornik Multi-cache

Na Kelčském Javorníku v minulosti nikdy nestála oficiální rozhledna. Historické prameny však uvádí, že byl na vrcholu nejvyšší hory Hostýnských vrchů v letech 1821 zřízen trigonometrický bod v rámci trigonometrické sítě I. řádu vybudované na území bývalé rakouské monarchie. Další měření proběhlo roku 1875, tehdy bylo na vrcholu vystavěno 8,4 m vysoké přístrojové stanoviště. Po vzniku Československa v letech 1921-1922 proběhlo další zaměření a na vrcholu byl k tomuto účelu vystavěn 12 m vysoký dřevěný pilíř. V roce 1942 bylo na trigonometrickém bodě provedeno globální měření v rámci Moravské hlavní trigonometrické sítě, a to už z dřevěné observační věže vysoké 39,6 m. Tehdy byla určena výška bodu 864,66 m n.m., která je platná dodnes. Observační věž časem zchátrala a došlo k jejímu zhroucení. Poslední dřevěná stavba na vrcholu vznikla v 70. letech 20. století. Ta však začala také chátrat a výstup výše než do prvního patra byl hazardem o život. Na jaře roku 1997 pak nadobro zmizela. Postupně zarostly paseky i průseky a Kelčský Javorník přestal být turisticky atraktivní. Nic na tom nezměnila ani výstavba telekomunikační věže východně od vrcholu, která je veřejnosti nepřístupná. Na Kelčský Javorník nebylo proto mnoho důvodů chodit.

V roce 2012 proběhla veřejná architektonická soutěž na vypracování projektu rozhledny nové, kterou vyhlásilo sdružení Podhostýnský Mikroregion. Přihlášeno bylo celkem 56 projektů.

Některé z projektů

Porota hodnotila soutěžní projekty z hlediska ideové a výtvarné kvality, hospodárnosti a finanční přiměřenosti a také vhodnosti a trvanlivosti použitých materiálů. První místo nakonec nebylo uděleno, na druhém místě však skončily dva návrhy – projekt společnosti MIMOSA architekti, s. r. o., (kvádr, čistě dřevěná konstrukce s vyhlídkovou plošinou tvaru protáhlého obdélníku, s obvodovým pláštěm tvořeným různě nahuštěnými dřevěnými deskami) a projekt Ing. Ondreje Balážika, Ing. arch. Marty Balážikové a Pavla Petrů, který nakonec v nejužším výběru zvítězil (věžovitá, štíhlá, vzdušná stavba kruhového půdorysu v kombinaci oceli a dřeva). Třetí místo obsadil návrh Ing. arch. Jana Březiny a Ing. arch. Ondřeje Kafky (originální nápad s opláštěním konstrukce, které by sami návštěvníci postupně tvořili navlékáním bukových špalíků, a periskop).

Vítězný projekt a jeho realizace

Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 metrů vede 156 schodů. Na stavbu rozhledny bylo použito 29 tun dřeva a 24 tun oceli. Stavba stála přibližně 10 milionů korun. Dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava pokryla 85% uznatelných nákladů. Stavět se začalo v březnu tohoto roku a kolaudace hotové stavby se uskutečnila 25. srpna. Slavnostně byla rozhledna otevřena 15. září 2015 a veřejnosti je volně zpřístupněna od 16. září 2015.

V pravidelných intervalech je na schodišti rozmístěno 12 vyhlídkových plošinek umožňující postupně nahlížet na okolí, případně odpočinek či míjení návštěvníků. Rozhledna poskytuje dokonalý kruhový výhled. Na severu spatříte Jeseníky i kouřící komíny Ostravska. Západním směrem máte jako na dlani Svatý Hostýn. Uvidíte také hřeben Chřibů s hradem Buchlovem. Pohled na jih odhalí druhý hřeben Hostýnských vrchů a Vizovické vrchy. Kruhové panorama pak doplňují k východu směřující hřebeny Vsetínských Beskyd, Veřovických vrchů, masiv Radhoště a další vrcholy Moravskoslezských Beskyd. Virtuální panorama můžete najít ZDE. K rozhledně vede několik značených turistických tras. Výchozími místy mohou být Loukov, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Tesák, Chvalčov. Výstup, dle zvolené trasy, trvá 1 až 2 hodiny.