Petráškova hora (651 m), se nachází v přírodním parku Třemšín, zhruba 1,3 km severozápadně od obce Vacíkov. Od nového roku 2016 při oficiálním schválení vzniku Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy vláda pod její statut zařadila i zlatonosnou Petráškovu horu. Je známá především tím, že se zde nacházelo a stále ještě nachází zlato.Těžební společnosti si na toto místo brousí zuby, nicméně, kvůli nízkému obsahu kovu v hlušině, přichází v úvahu jen dobývání pomocí tzv. kyanidového loužení. To má samozřejmě naprosto devastující vliv na životní prostředí. Místní se tedy formou různých peticí, či protestních akcí, snaží tento nádherný kus přírody zachovat. Vše důležité se dočtete z infotabulí po cestě a najdete na nich i odpovědi na všechny otázky, takže není potřeba nic googlit. Na infotabulích je nesprávně uváděn název Petráčkova hora. V záhlaví najdete odkaz na stránky kde je hezky vysvětleno jak to s tím názvem je. Stezka není zakreslena v žádné mapě , ale vede po lesních cestách , nyní v nově vzniklé CHKO proto se prosím chovejte k přírodě ohleduplně a není nutné se prodírat přímo za šipkou.
První zastavení
je na úvodních souřadnicích N49°32.658 E13°50.244 , na návsi obce Vacíkov, kde najdete první infotabuli stezky. Vacíkov leží 8 km západně od Březnice a 3 km severovýchodně od Hvožďan, kam v současnosti patří jako jedna součást střediskové obce. Vacíkov leží v nadmořské výšce 559 m. Ves Vacíkov bývala majetkem pánů z Rožmitálu. Jedna z prvních zmínek o obci pochází z roku 1538, kdy Adam Lev z Rožmitálu pro velké dluhy postoupil Vacíkov svým věřitelům, od nichž dalším prodejem přešel spolu s nedalekým Miřetínem k Březnici. (Adamův děd byl oním známým švagrem českého krále Jiřího z Poděbrad, který v letech 1465 – 1467 vedl poselstvo českého krále k západoevropským panovnickým dvorům. Otec Adama, Zdeněk Lev z Rožmitálu, se silně zadlužil a Adam již tuto nepříznivou situaci nemohl zvrátit.) Roku 1750 byl zde zřízen poplužní dvůr. Jednalo se o panský dvůr, jehož povinností bylo obhospodařovat vrchnostenské pozemky. V roce 1903 byl vystavěn nový dvůr. Kaplička na návsi pochází původně z roku 1760. V roce 1828 byl postaven ovčín, v roce 1832 špýchar, v roce 1754 hospoda. K Vacíkovu patří i hájovna na Dědku, smutně proslulá tragickým osudem rodiny Königsmarků, postavená po roce 1730. Poté teprve byla postavena myslivna Na Lizu. Původní myslivna ve Vacíkově byla již v roce 1631, nová pochází až z doby po roce 1848. V 18. století byla ve Vacíkově i flusárna. Hned vedle infotabule je památník padlým a nedaleko stojí kaplička. všechny odpovědi najdete na informačních tabulích, z jiného zdroje se mohou lišit.
A= ciferace letopočtu, kdy byla nově vystavěna kaplička na návsi.
B= ciferace počtu obyvatel v roce 1950
Druhé zastavení
je na souřadnicích N49°32.878 E13°49.904 kde najdete Bartoňův kříž. Někdy mají smutný příběh i samotné kříže. Jedním z nich je křížek, který byl postaven na místě, kde pytlák střelil hajného Bartoně, jenž na následky těžkého zranění po pár hodinách zemřel. Na ozdobné cedulce, přichycené na kříži, byl text „Na tomto místě byl hajný Josef Bartoň, 25 roků stár, dne 8. června 1878 o deváté hodině večer, zákeřnickou rukou zastřelen.“ K napadení došlo v těsné blízkosti loveckého zámečku u Vacíkova. Jenže březnické šlechtě, která zámeček spolu s rozsáhlými lesy v okolí vlastnila, křížek zřejmě „překážel“ při pořádání tehdy oblíbených a okázalých štvanic na lesní zvěř, i do celkové koncepce anglického parku vytvořeného kolem zámečku jaksi nezapadal a tak jej nechala odstranit. Nové místo křížek nalezl u cesty vedoucí z Vacíkova k hájovně Na Dědku, ale ani zde nesetrval napořád. Jak léta plynula, křížek se stal terčem odlišného zájmu, než k jakému byl předurčen. Jednou kdosi rozbil cedulku na kříži a časem zmizel křížek úplně. Až po více jak 130-ti letech se na původním místě objevil křížek nový. Dnes dřevěný kříž označuje pravé místo kde k tragické události došlo. Od kříže můžete spatřit nedaleký Lovecký zámeček .
C= ciferace letopočtu kdy byl kříž obnoven na původním místě.
Třetí zastavení
je na souřadnicích N49°32.850 E13°49.743 , Dobývací prostor, ložiskové území Vacíkov, bylo vyhodnoceno jako velmi vhodné pro těžbu zlata povrchovým dobýváním. Na tomto místě by měl vzniknout jámový lom s hloubkou okolo 400m.
D= ciferace množství arsenu které je smrtelné
Čtvrté zastavení
je na souřadnicích N49°32.951 E13°49.290. Nyní se nacházíme na vrcholu Petráškovy Hory 651 m.n.m, v nově vzniklé CHKO Brdy, zde si zjistíte poslední indicii, můžete si zde posedět, odpočinout a vklidu spočítat souřadnice finále.
E= druhá číslice z protonového čísla zlata
Finále najdete na souřadnicích :
N49°32.EAB 13°49.DCB
U finále buďte opatrní hlavně za deště nebo v zimě to může klouzat. Signál je zde dosti nepřesný proto můžete použít fotohint.