Na tomto místě kešku nehledejte, ale začneme zde malou procházku.
1. stanoviště N 49° 41.178 E 018° 20.736
Strom na který koukáte je (nebo spíše byl) Převislý Jilm horský. Strom s převislou korunou, dekorativním větvením a kulovitými květy, s hustými kaskádovitými větvemi sahajícími často až k zemi, to je Jilm horský převislý (Ulmus glabra ´Pendula´). Květy se nacházejí v hustých svazečcích po 15 až 30 kvítcích, okvětních plátků je 4-5, tyčinek 5-6 a jsou asi 2x delší než okvětí. V době květu se obalí zlatožlutým pylem. Kvete od března až do května.
Co se s Jilmem stalo? Grafióza (nebo též holandská nemoc) je onemocnění postihující Jilmy, které je způsobeno houbou druhu Ophiostoma novo-ulmi. Houba zamezuje protékání mízy cévami, což způsobuje postupné odumírání nejdříve větví, později celého stromu. Strom jakoby uschnul nastojato, pak z něho opadala i veškerá kůra, a bylo jen holé dřevo. Dnes je vzácností uvidět v lese zdravý, starý vzrostlý jilm. Je to vždy jen na místě, kde rostl zcela osamoceně mezi jinými druhy stromů. Houbu přenáší kůrovec bělokaz pruhovaný (Scolytus multistriatus), živící se celulózou z jilmového dřeva. Celulózu ovšem neumí rozložit, proto na sobě přenáší houbu, která jí mimo jiné rozkládá.
Spočítejte plodné větve na Jilmu a získáte tak písmeno (A).
2. stanoviště N 49° 41.184 E 018° 20.790
Malá, ale krásná ulička spojující zámecký park a ulici Hluboká. Tato ulička je zajímavá především svou atmosférou.
Písmeno (F) získáte tak, že spočítáte pouliční lampy.
3. stanoviště N 49° 41.219 E 18° 20.819
Ulice Hluboká patří k nejstarším ve městě a původně to bývala jedna z hlavních tepen, kde to až do 18.století "žilo"! Vedle chalup řemeslníků s jejich dílnami a prostorami, ve kterých prodávali své výrobky, zde stávaly též městské lázně, pivovar, další obchody a hostince. Ulice Hluboká, která prudce spadá od Zámeckého náměstí k Revoluční ulici, možná dostala svůj název právě od některého návštěvníka jedné z místních hospod, který se po nestřídmé konzumaci neudržel na nohách a válel sudy až do její spodní části.
Právě teď stojíte před Kupeckými domy. Více informací o Kupeckých domech se dozvíte v keši Historicky Frydek. Teď se k nim otočte zády a spočítejte schody (D) u budovy 66.
4. stanoviště N 49° 41.218 E 018° 20.874
Toto je jediné místo na naší procházce, které vzbuzuje spíše smutek, než jakékoliv jiné pozitivní pocity. V přilehlé památkové zóně byl v roce 2003 vybudován hypermarket Kaufland za cenu poškození architektury centra města a neúcty k historickým kořenům naší společnosti. Přes mnoho protestů a petic stavbu povolila tehdejší radnice a nám zbyly jen oči pro pláč. Pokračujeme v kešování, dále už to bude veselejší.
Písmeno (B) odpovídá maximální rychlosti (v km/h) dělené hmotností (v tunách) aut, které mohou vjet do podzemního parkoviště hypermarketu.
5. stanoviště N 49° 41.195 E 018° 20.932
Farní kostel sv. Jana Křtitele byl založen asi v polovině 14. století. První zmínka o něm pochází z roku 1447, kdy nacházíme v seznamu far, které odvedly svatopetrský halíř, i faru frýdeckou. Se stavbou kostelní věže se začalo v roce 1604, ale v nejistých letech třicetileté války trvala až do roku 1650.
Obejděte kostel a spočítejte všechny dřevěné dveře, kterými do nej lze vejít (C).
6. stanoviště N 49° 41.146 E 018° 20.955
Říká se, že pod svícnem je největší tma, ale to ve Frýdku-Místku patrně neplatí. Dům Pod Svícnem, který se nachází v centru Frýdku, poblíž Zámeckého náměstí, je kulturním centrem v pravém slova smyslu. Nachází se v něm antikvariát s galerií, dvoupodlažní bar s krytou terasou, nekuřácká a vegetariánská restaurace, sídlo filmového klubu a dokonce i trafika s kavárnou. Majitelem domu je Petr Korč, který mnoha způsoby přispívá kultuře tohoto města. Mimo jiné se podilí na pořádání tradičního festivalu Sweetsen fest.
Do písmene (E) přiřaďte počet výloh tohoto domu.
finální souřadnice: N 49° 41.ABC E 018° 20.DEF
