Tato bonusová keš vám poví něco o historii naší obce.
První známky osídlení krajiny na Českomoravské vrchovině se začaly objevovat koncem 12. století. Nejstarší historické prameny se ještě nezmiňují o Puklicích, ale o blízkých obcích - Brtnici, Bransouzích a Přibyslavicích. Osou osídlování se staly zemské stezky, které vedly přes brody a přístupnější lesy. Nejznámější byla Haberská stezka, která postupovala od Prahy přes Čáslav, Kolín, Habry, Havlíčkův Brod, Jihlavu a dále se stáčela k jihu. Tato stezka neměla stálý tvar, trasa se měnila podle typu roku a stavu povrchu půdy. Podle zřetelných stop z 12. století vedla přes dnešní Kosov, Studénky a Příseku. Podél této cesty vzniklo ve 12. a 13. století mnoho obcí.
Nejstarším dokladem, na kterém jsou uvedena jména okolních obcí je listina z roku 1233. Zde se uvádí jména Doubkov, Bransouze, Malé, Příseka, Panská Lhota a Uhřínovice. V roce 1289 se poprvé objevuje v archivních materiálech zmínka o hradu Rokštejnu.
První zápis o existenci obce Puklice pochází z roku 1318, avšak podle zkušeností historiků se odhaduje vznik o šedesát až sedmdesát let dříve. Studénky se připomínají poprvé v roce 1360.
Název obce Puklice se poprvé ocitá na listině, kterou český král Jan Lucemburský potvrzuje směnu Puklic a Petrovic Janovi z Řečice. Před tímto datem byly Puklice majetkem olomouckého biskupství, které zastupoval Konrad I. Název obce vznikl podle současného výkladu tím, že se tak označovali lidé Pukla. Vyjadřovaly se tím majetnické vztahy. Byl psán většinou německy (Puklowitz, Puklitz, Puklovitze, Puoklitz, Pucklitz), v dnešní podobě byl poprvé uveden až v roce 1846.
Jan z Řečice držel puklické panství do roku 1327, kdy umírá. Protože zemřel bez potomků, přechází jeho majetek podle tehdejšího práva na samotného krále. Jan Lucemburský dal připsat na podzim roku 1327 panství Jindřichovi z Lipé. V té době patřil k Puklicím i Jeclov, Brádlo, Petrovice a Beranov.
Páni z Lipé měli tento kraj v držení přes 100 let, ale sami zde nikdy nebydleli. Správu této oblasti dávali do pronájmu.
Dalšími majiteli byli Beránkové z Petrovce (Petrovic). Eliška z Petrovce měla podíl i na opravě minoritského kostela v Jihlavě, kde je dodnes její znak.
V roce 1521 prodávají Beránkové puklické panství "osobě neurozené" - Františku Hordarovi, který pocházel ze zbohatlé patricijské jihlavské rodiny. Jeho děd Štefan i otec Wolfgang provozovali kloboučnickou živnost v Židovské ulici v Jihlavě.
V roce 1535 získává František Hordar od pánů z Lipé celé panství do svého vlastnictví. Při této příležitosti se poprvé uvádí zmínka o puklické tvrzi. Roku 1537 byl František Hordar povýšen do šlechtického stavu (dále se uvádí Hordar z Puklic). Oženil se s Amálií Doupovcovou z Doupova, se kterou byl po smrti pochován v petrovickém kostele, kde je dodnes místo jejich posledního odpočinku označeno masivními kamennými deskami. Hordarové obhospodařovali Puklice 130 let. Do tohoto rodu patřil i protestant Vít Hordar, který zažil bitvu na Bílé Hoře. Pro své přesvědčení byl pronásledován a posléze mu byly zkonfiskovány tři čtvrtiny majetku. Zbyl mu jen statek Puklice.
Dalším majitelem byl od roku 1673 Jakub Manuel z Trümmlu - zbohatlík po třicetileté válce. Měl jednu dceru, se kterou prešel majetek na další rod, který představoval Vilém Karel Woderborn.
Od roku 1731 seděl na puklickém statku František Adam Grisl z Grislova, po jeho smrti vládla panství jeho žena Marie Kateřina Říkovská z Dobřic, po ní její neteř Maxmiliána Malovcová z Malovic.
Syn Maxmiliány Jan prodává panství v roce 1807 Ottu Skrbenskému z Hříště. Po něm držel Puklice jeho syn Otto mladší, též majitel dvora v Jeclově. Tento dvůr prodal později petrovickému mlynáři Michalu Rychnovskému. Za doby Skrbenských byla v roce 1848 zrušena feudální panství. Od tohoto roku je obec spravována volenou samosprávou.
Majitelem statku a zámku se roku 1878 stává Karel, hrabě z Blankensteinu. Jeho syn Jan prodává v roce 1892 velkostatek za 141 000 zlatých Miloslavu Peškovi. Posledními majiteli zámku i velkostatku se stávají v roce 1905 Fischmannovi (1905 - 1916 Siegfried Fischmann, 1917 - 1942 Richard Fischmann).
V nedávné době skončil dlouholetý soudní spor, který určil, že veškerý majetek byl rodině Fischmannů po válce zabaven protiprávně. Vše tak muselo být vráceno vnukovi Richarda Fischmanna, Michalu Fábrymu...
Velký úpadek prožívá obec v době husitských válek, dále potom koncem 15. století, kdy táhli krajem Uhři, kteří ničili, co se dalo. Připisuje se jim i úplná zkáza hradu Rokštejna.
Další neblahé období pro obec představuje doba pobělohorská, švédská okupace Jihlavy v létech 1645-47. Po skončení třicetileté války bylo třeba začít nově hospodařit. Proto byla ke zjištění podmínek pro výběr daní za vlády Habsburků (v roce 1678-79) prováděna vizitace. V Puklicích byly v té době ze 13 usedlostí 4 pusté, to představuje značný ubytek obyvatelstva.
Během dvou století se však obec dále rozvíjela, jak dokazuji zápisy městských knih při sčítání obyvatel:
v roce 1842 - 789 obyvatel,
v roce 1869 - 996 obyvatel a 125 domů,
v roce 1880 - 920 obyvatel a 131 domů (z toho 874 Čechů a 46 Němců)
v roce 1890 - 1037 obyvatel a 132 domů (připojeny Petrovice - 72 občanů a 13 domů)
Od 15. století žila v Puklicích silná židovská komunita. Místní židovský hřbitov je považován za jeden z nejstarších na Moravě. Nejstarší náhrobní kámen má letopočet 1426. Někdy se uvádí i rok 1421, ale pravděpodobnější je rok 1426, kterému se připisuje vyhnání židů z Jihlavy.
Foto puklického zámku z první třetiny 20. století, ještě když pod ním byl rybník...
A tady je foto zámku dnes, místo rybníku je už mnoho let park
První zmínka o obci Petrovice je z roku 1318 v souvislosti s jejím prodejem. Petrovická tvrz hlídala stezku procházející údolím řeky Jihlavy. Předpoklad vzniku je datován o 100 i více let dřive. Již v roce 1378 je doloženo, že v Petrovicích existovala fara a to znamená, že tato obec musela být většího významu. K církevním věcem se váže i jméno obce, které je určováno podle zasvěcení petrovického kostela - Petrovi a Pavlovi. Zničení obce je dáváno do souvislosti s dobou husitskou (1427) nebo krátce po ní - kolem roku 1486. V polovině 14. století byl vystavěn kostel, který byl později vícekrát upravován. V roce 1777 darovala kostelu Maxmiliána Malovcová varhany, které sloužily až do začátku našeho století. Nyní jsou v kostele varhany zhotovené v roce 1903 Josefem Votrubou z Počátek. Do tohoto kostela patřily i dvě vzácné dřevěné sošky z počátku stavby (2. poloviny 14. stoleti), které jsou nyní uloženy na jiném místě. Jedná se o plastiky z lipového dřeva - Madonu s dítětem a Svatého Petra.
Kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích
Teprve až v roce 1920 byla k Puklicím připojena osada Studénky (156 obyvatel, z toho 54 Němců), a to i přes velký odpor její německé části obyvatelstva..
Kaplička na návsi ve Studénkách
Tuto kešku na výchozích souřadnicích nehledejte, tam je pouze přibližný střed katastrálního území obce Puklice.
K nálezu kešky potřebujete získat bonusová čísla z keší KÚ Puklice – východ, jih, západ a sever.
Čísla pak dosaďte do následujícího vzorce:
N 49° 2A.BCD
E 015° 3E.FGH
A= Z – J – V
B= J + V
C= S – (Z + J)
D= V + V + J – Z
E= J + Z
F= S – J
G= Z – J + V
H= J
Keška není na nějak zajímavém místě. Umístil jsem jí sem proto, aby k ní bylo od všech 4 předchozích keší série alespoň přibližně stejně daleko...
Všechny kešky z této série:
KÚ Puklice – východ
KÚ Puklice – jih
KÚ Puklice – západ
KÚ Puklice – sever
KÚ Puklice – Bonus