Informace o lokalitě
„Klatovská hůrka je kopec vysoký 497 m. Od roku 1919 se začala využívat jako městský lesní park. Najdeme tu asi 20 druhů dřevin, jak domácích, tak i cizích – kromě dubů habry, lípy, javory, jilmy, jeřáby, na severní straně také buky a místy jasany. Na místech s písčitou půdou roste borovice lesní. Hlavně na okrajích lesa najdeme třešeň ptačí a hrušeň polničku, bez černý a hroznatý, hlohy a hojné ostružiníky. Lidé zde vysadili borovici černou, douglasku tisolistou a akát. Značně ochuzené je bylinné patro. Kromě trav – hlavně metličky křivolaké a lipnice hajní – zde rostou kuklík, vlaštovičník, violky, pitulník, sasanka hajní a velmi vzácně i lilie zlatohlávek. Světlé skvrny na kůře buků jsou poslední památkou na lišejníky, které vymizely vlivem exhalací vypouštěných do atmosféry. Na vrcholu Hůrky stával gotický kostel, později barokně přestavěný. Byl zrušen za císaře Josefa II. Na místě zříceniny byla v roce 1887 vystavěna kamenná rozhledna."
Historický pohled na Hůrku a Říšské předměstí, 1899
„Kostel sv. Martina na Hůrce postavený v gotickém slohu na počátku 13. století u západního svahu kopce Hůrka jako farní kostel obce Beňovy. Tehdy byl gotický a hrazený (zbytky hrazení a příkopu jsou na západní a severní straně). V období 1735 – 1748 byl přestavěn do barokní podoby.“
Kostel sv. Martina
„Úhlava pramení na Šumavě na svahu Pancíře v nadmořské výšce 1110 metrů, protéká malebným údolím až do Nýrské přehradní nádrže a dále do vnitrozemí. Řeka má délku 108,5 km a v Plzni se vlévá do Radbuzy. Její voda se pak přes Berounku, Vltavu a Labe dostává až do Severního moře. Úhlava je významný vodárenský tok, ze kterého je čerpána voda pro Plzeň. Nejdelším a nejvodnějším přítokem Úhlavy je Drnový potok, jehož délka činí 21,3 km.“
Říční lázně na Úhlavě
„Říční lázně na Úhlavě - ve 20. letech 20. století lidé stále častěji začali ke koupání využívat řeku Úhlavu. Rada města se stížnostmi a podněty občanů musela zabývat hned na několika zasedáních, a dá se říci, že takový prazáklad pozdějším městským lázním byl dán na začátku července roku 1925. Město se na vybudování prvního místa určeného pro koupání dohodlo s místní pobočkou Klubu československých turistů, který tyto aktivity podporoval. V Klatovech tak byla vybudována hned dvě prostranství podél řeky Úhlavy, kde se lidé mohli slunit a odpočívat na písku.“
Červený mlýn pod Hůrkou
Jeden z dlouhé řady mlýnů, která poháněla šumavská řeka Úhlava - Červený mlýn pod Hůrkou v Klatovech, nesoucí název podle své barvy.
Zdroje: Karel Drábek, Naučné stezky a trasy III. Karlovarský a Plzeňský kraj, sumava.cz, wikipedie, klatovsky.denik.cz