Historie Kurfürstova domu
Tento krásný měšťanský dům již patřil do staré středověké zástavby města Přibyslav. Původní majitelé se zřejmě živili zemědělstvím, či řemeslem. První zmínky pochází z roku 1654 a z roku 1675, kdy dům patřil Tomáši Bělskému – řezníkovi. Roku 1713 dům vlastnil Jakub Varhánek, hospodář s 44 strychy polí (asi 12,6 ha). V roce 1776 je uváděn jako majitel tohoto domu bohatý měšťan, Václav Ráček. V roce 1850 dům vlastnil František Smejkal – železník. Později zde bydlel František Alois Smejkal – krupař. Dalším majitelem byl Jindřich Smejkal, bohatý měšťan a obchodník, vlastnil 75 mír polí, později se stal i přibyslavským starostou. Jméno Kurfürst se v Přibyslavi objevilo v roce 1888, kdy na zdejší školu nastoupil jako učitel Jan Kurfürst. V roce 1901 se stává majitelem již zmíněného domu. V areálu domu a prostorného dvora mělo mezi dvěma válkami více živnostníků své provozovny. např. zde byl obchod „Nákup a prodej tuků“, dále obchod na , „Výrobu umělých květin“, či provozovna na výrobu textilií. V roce 1946 zde sídlil povozník Václav Zábrana.
Historie městské knihovny
Počátky knihovny v Přibyslavi sahají již do 19. století, kdy se obchod kupce Augustina Bedřicha Čepla – přibyslavského purkmistra a osobního přítele K. H. Borovského stal veřejnou knihovnou a čítárnou. V roce 1894 byla založena „Dělnická beseda pro obojí pohlaví pro Přibyslav a okolí“, která také měla knihovnu ,,Otto“. Základem se totiž stalo 70 svazků knih, které daroval přibyslavský rodák, knihkupec a nakladatel Jan Otto. Největší a nejvýznamnější knihovna „Havlíček“ patřila Tělocvičné jednotě Sokol v roce 1893. Knihovna provozovala také i tzv. kočovnou knihovnu (knihovna pro občany okolích obcí, kteří nemohli využívat služeb veřejné knihovny v Přibyslavi). V roce 1902 byl podepsán protokol a knihovní fond převzalo město. V 1.pol. 20.st bylo konstatováno, že knihovnická technika a vybavenost knihovny je na velice nízké úrovni a že je nutné v této záležitosti zjednat rychlou nápravu. Část záznamů o knihovně se poté ztratila, knihovna se ještě několikrát stěhovala. V roce 1996 po rekonstrukci Kurfürstova domu se sem knihovna přestěhovala a je zde dodnes. Stejně jako městské muzeum a turistické informační centrum, které se sem přestěhovalo ze starého špitálu v roce 2005.
Historie městského muzea
O založení městského muzea se na přelomu 19. a 20. století zasloužil především MUDr. František Půža, jeho bratr Jan a starosta města František Niklfeld, který vyzval občany města a okolí, aby pro muzeum nosili vhodné materiály. V průběhu času, po rozšíření expozice a několikátém stěhováni, nastal problém se získáním vhodných prostor. Prostory se uvolnily v Přibyslavském zámku a muzeum zde sídlilo až do 70. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o rekonstrukci a přebudování na Centrum hasičského hnutí. Muzeum tak opět nemělo své stálé místo. V roce 1998 získalo muzeum prostory ve Starém špitále, kde sídlilo až do roku 2005, v tento rok se přestěhovalo do Kurfürstova domu, u kterého keš najdete.
Keš:
Klasickou malou keš, naleznete na dvoře Kurfürstova domu,pod oknem v břečťanu naproti vstupu do dvora, není třeba nic rozebírat. Pracovnice o keši vědí, nebojte se tedy ji vyzvednout i za jejich přítomnosti. Vřele doporučujeme při odlovu kešky navštívit pěkné městské muzeum vhodné i pro děti, kde se dozvíte zajímavosti nejen z historie Přibyslavska, zahrajete si hry s tamními permoníky. Nebo nahlédněte do turistického informačního centra, kde si můžete pořídit všechny dostupné sběratelské předměty (razítka, vizitky, štítky na hole, mapy apod.) či získat informační servis, nebo rychlou pomoc pro cyklisty v případě poruchy. Příjemný lov.
Nehledejte keš u památníku obětem holokaustu, keš zde nenajdete.