Jarov - tezba kaolinu - Hyrovy hory Traditional Geocache

Jednoduchá tradička - zajímavé místo
Další z jarovských kešek.

Těžba kaolinu

      Kaolin, takzvané „bílé zlato“, byl na Plzeňsku objeven v roce 1858. Ložiska kaolinu zde byla uložena většinou nehluboko pod povrchem a těžena kombinací povrchové a hlubinné těžby. Surovina byla čištěna plavením, kaolin sušen a lisován. Ložisko kaolinu bylo nalezeno u Obory roku 1870. Hlubinně těžit a plavit kaolin tu začal František Hýra, jeden z největších plzeňských podnikatů a politik, vyráběl i bílé dlaždice.
      Takzvané Hýrovy Hory s plavírnou se nacházely již na katastru Jarova, dolovalo se však i na katastru Obory. Těžba byla zahájena roku 1875. Objekt obytného domu pro horníky pracující na těžbě kaolinu a pro zaměstnance kaolin zpracovávající v Hýrových Horách obdržel jarovské popisné číslo 52. Třetí vojenské mapování z roku 1879 ukazuje v Hýrových Horách (Hyra Schacht) dva objekty – jeden menší obdélný a druhý větší na půdorysu písmene T. Označují je zkřížená hornická nářadí – mlátek a želízko, naznačena je zřejmě i vlastní šachta. Hýra však kaolinové doly Hýrovy Hory jakožto ztrátový podnik musel roku 1880 prodat svému věřiteli a společníkovi, rokycanskému podnikateli Johannu Fitzovi, který jej o dva roky později (1882) zlikvidoval a zařízení převezl do Horní Břízy.

Hýrovy Hory čp. 52 při bourání v roce 1955 (foto v majetku p. Zdeňka Krofty)

      Po ukončení těžby kaolinu nastala patrně určitá mezera a později zde snad bylo ještě těženo uhlí, i když se uvádí, že už František Hýra byl majitelem nejen plavírny kaolinu, ale také uhelného dolu. K roku 1930 bylo zaznamenáno, že Hýrovy Hory byly doly na uhlí a kaolin, roku 1920 však byly opuštěny a bere se odtud bílý písek na stavby v okolí. Hýrovy Hory však nebyly opuštěny – pouze se v nich přestalo pracovat. Zůstal jen jeden objekt, čp. 52, využívaný dále k bydlení. Roku 1930 tu měl živnost – prodej lahvového piva – Václav Čech. V této samotě žily asi tři rodiny do konce 2. světové války. Lidé, kteří tu do té doby bydleli, potom odešli. Dům byl zbourán a cihly použity na stavbu školy v Dobříči. Patrně kamenné základy Hýrových Hor byly vystavěny z kamene získaného z trosek třebekovského dvora.
       Česká geologická služba eviduje poddolovaná území, šachty a deponie (haldy). V případě Hýrových Hor se poddolované území rozkládá na katastrech Jarova, Obory a Hromnic. Z několika šachet se jedna nachází na jarovském katastru, tak jako jedna deponie (odval). Dobývalo se zde černé uhlí ve 20. století do roku 1945. Hýrovy Hory čp. 52 existovaly ještě roku 1952, kdy byly zachyceny při leteckém snímkování. Objekt na půdorysu písmene T stál uprostřed volné enklávy obklopené lesem. Mapa z roku 1956 zaznamenala část objektu a při silnici dvě vodní nádrže. Jsou zde dodnes a je to asi pozůstatek šlemovny.

      Relikty Hýrových Hor by si zasloužily odborný průzkum a zaměření. V blízkosti stojí mohutný starý buk, který jistě pamatuje zdejší havíře. Po objektech zde zůstaly výrazné relikty a dva velké opracované pískovcové kameny s vyvrtanými děrami; snad sloužily jako závaží při těžní věži.

Informace o těžbě kaolinu na Hýrových Horách byly s laskavým svolení jarovské paní starostky čerpány a použity z nové a pěkné publikace o Jarově - "Ves Jarov a její okolí"

Parking (doporučený) je možný kousek od Hýrových Hor, krabička myšlena jako téměř snadná. Silnice není příliš frekventovaná, ale dejte pozor zejména na svůj geopotěr!

Nezapomeňte si odlovit i další jarovské kešky Obec Jarov - GC3Q0Q9, Kabátovo rozhledna - GC4FZ78, Hájovna Třebekov - GC5834F, Kaplička u Jarova - GC537Z7 a Jarov - oprám - GC5YH7Q.

Samotná keš je lock&lock krabice o obsahu 670ml. Kešku umístěte a ukryjte zpět původním, resp. logickým způsobem, ať i ti, co přijdou po vás, z ní mají také radost a zejména, ať ji mudlové neodhalí.

Děkuji a příjemný lov!

Kontrola majitele