Jarov - opram Multi-cache

Jednoduchá multina v těžším terénu - zajímavé místo
Další z jarovských kešek.

Vitriolová břidlice

      Na konci 18. století byla vynalezena výroba kyseliny sírové z kyzových břidlic, což vedlo ke vzniku rozvinutého chemického („minerálního“) průmyslu především na Plzeňsku, kde se tyto pyritické břidlice vyskytovaly. Česká dýmavá kyselina sírová (čili oleum) byla užívána k bílení plátna a k výrobě řady chemikálií, např. chlóru, k barvení textilu indigem a od poloviny 19. století při rafinaci některých ropných produktů. Po roce 1870 se oleum stalo nepostradatelným při výrobě nových syntetických barviv pro textilní průmysl.
      Postup výroby byl následující: vytěžená břidlice se roztloukala na drobnější kousky a ty se vršily na haldy, založené na jílem vymazané nakloněné ploše se zdviženými okraji, jakési „vaně“, kde se nechávala 3 roky zvětrávat. Na haldy byla zavedena koryty voda, kterou se pak materiál „sprchoval“. Při oxidaci docházelo k chemickým procesům, při nichž se do vody vylouhoval síran železitý. Haldy se louhovaly 20 – 25 let. Vitriolový louh byl jímán do nádrží. Ve varně ve zděných pánvích (tzv. kalibány) probíhalo odpařování a zahušťování, v čisticích nádržích se usazovaly nečistoty a pak se v železných kotlích tekutina vařila na hustotu sirupu či kaše, která se vylévala na podlahu, kde ztuhla v surový vitriolový kámen. Výrobek měl formu desek. To byl ale jen meziprodukt – polotovar. Pak se ještě žíhal v kalcinovacích pecích, aby ztvrdnul, a mlel se na bledě žlutou moučku, která se v olejových hutích (olejnách) pálila v tzv. galejních pecích v hliněných lahvicích a rozkládala se na kysličník železitý a sírový. Kysličník sírový byl pohlcován ve vodě a vznikala česká dýmavá kyselina sírová – oleum.
      Až 31. prosince 1844 byla propůjčena jedna velká dolová míra na jarovském katastru pro důl sv. Jana Nepomuckého. Původně patřil panu Františkovi Kožíškovi, který zde roku 1852 vyrobil mnoho metrických centů vitriolového kamene. Jarovský oprám a halda břidlice nad říčkou Třemošnou jsou i na mapě z r. 1957.
      V jarovském dole na vitriolovou břidlici V Kozinkách v roce 1856 pracovalo 10 dělníků a 3 ženy, které kolečky vyvezený materiál roztloukaly na menší kousky, aby se snáze okysličoval a mohl být vylouhován vodou.
      Prosperita výroby české dýmavé kyseliny sírové skončila náhle roku 1888, kdy v Německu začala výroba kyseliny sírové zcela novou metodou.
      Pomístní jméno V Kozinkách označuje stráň směřující k Třemošné, napravo od silnice Chotiná-Jarov. Roklí tu i dnes teče nepatrná vodoteč, dodnes je tu velký a hluboký „oprám“ - jáma povrchového dolu hluboká 18m, šířky cca 50m - a výrazné terénní nerovnosti. Z pod haldy břidlice dodnes vytéká pramen podivné barvy i složení. Křovím zarostlý jarovský „werk“ by měl být odborně prozkoumán a zaměřen.

Informace o výrobě kyseliny sírové z břidlice louhováním byly s laskavým svolení jarovské paní starostky čerpány a použity z nové a pěkné publikace o Jarově - "Ves Jarov a její okolí"

     Kudy na tuto kešku?

Parking auta je možný a pohodlný na doporučeném parkovišti. Pak pěšky po silnici dolů až na pěšinu k informační tabuli č. 10. Jinudy shora cestu k oprámu velmi nedoporučujeme. Samořejmě lze přijít i cestou odspodu, z údolí od říčky Třemošná. Kolo či kočárek můžete nechat u informační tabule. Dále to opravdu s nimi nejde. POZOR! Jste na hraně oprámu. I když stěny nejsou skalnaté, jsou velmi prudké a pád deset metrů po příkré stráni přinejmenším nepříjemný. S malými dětmi další postup neriskujte!!! Pokud do oprámu chcete či musíte, opatrný sestup lze nejlépe začít na waipointu T2

      Jak se dopracovat finální keše?

Úvodní souřadnice N 49° 51.710´   E 013° 29.032´´´´    ukazují hned na první a jedinou zastávku - novou informační tabuli jarovské naučné stezky - zastavení č. 10.
A co indicie pro finálku? Na těchto výchozích souřadnicích zjistěte množství metrických centů vitriolového kamene, které vyrobil roku 1852 pan František Kožíšek z Jarova a obdržíte indicie ABC.
Dále zjistěte, kterého roku je v Chotiné zaznamenán také "oleumbrenner" (palič olea) a máte indicie DCBE.

Souřadnice finálky získáte ze vzorečku

Ciferací všech číslic souřadnic finálky získáte číslici 8.

      Samotná keš je lock&lock krabice o obsahu 550ml. Kešku umístěte a ukryjte zpět původním, resp. logickým způsobem, ať i ti, co přijdou po vás, z ní mají také radost a zejména, ať ji mudlové neodhalí.

Děkuji a příjemný lov!

      Kontrola majitele