Revoluční dny 1945 v Puklicích Mystery Cache

Všichni občané v Puklicích prožívali stejné starosti a měli stejné dojmy jak před koncem války tak i v revolučních dnech. Když Němci bojovali o Vídeň a Brno, připravoval se každý na to, že i přes naši obec se přežene fronta. Někteří občané si na různých místech zřídili kryty a byli připraveni i na opuštění obce. Měli připravená zavazadla s nejnutnějšími životními potřebami. Někteří si pořídili na svahu zahrady kryt, který se málem stal jejich společným hrobem, neboť dělostřelecký granát vybuchl jen o malý kousek dále.

Dne 5. května se konala v krytu Karla Tesaře schůze, na které byl ustaven Revoluční národní výbor (dále jen RNV) a jeho předsedou byl zvolen dělník Josef Hron. Téhož dne večer byly postaveny z řad hasičů a vojáků v záloze stráže a to ve velkostatku a na pokraji obce. V kanceláři RNV se vnoci konala jeho první schůze.

Příští den se opět v obci hlídkovalo a ostatní byli shromážděni v horním hostinci, kde občané poslouchali pražský rozhlas, který zoufale volal další české bojovníky na obranu Prahy.

V neděli 6. května odpoledne projížděl přes Puklice vojenský povoz s několika německými vojáky. Když spatřili na budově školy československou vlajku tak do ní stříleli. V pondělí 7. května a v úterý 8. května byly již hlavní silnice v mracích prachu od prchající německé armády.

V úterý 8. května asi v 10 hodin večer se Rudá armáda přiblížila k Jihlavě, odkud ve středu v ranních hodinách začalo její dělostřelectvo střílet směrem na Puklice, neboť zjistilo na kopci Kolíbl německé tanky a povozy. Ve zbytcích fašistické armády nastal naprostý zmatek. Zahazovali zbraně, tanky i vozy nechali osudu a prchali do lesů, kde se ukryli. V noční době chtěli pokračovat v cestě na západ. V okolí obce dopadlo a explodovalo několik dělostřeleckých granátů. Prchající Němci před opuštěním tanku stroj ve většině případů zapálili. Ve Studénkách shořel terénní pancéřový vůz a v něm pak byla nalezena kostra. Tento voják se asi napřed zastřelil a jeho mrtvola pak ve voze uhořela.

Na louce "Ve Žlabě" zůstal trčet německý tank, ve kterém celé odpoledne vybuchovaly granáty. Na silnici Puklice - Příseka (poblíž výchozích souřadnic kešky) zůstal opuštěný pancéřový vůz. Po okolí zůstalo po německé armádě mnoho různých nábojů, min, kulometů a pušek a nábojů. Mnoho pušek a několik kulometů občané sebrali a odevzdali RNV. Hlídka na rozcestí silnice do Příseky plnila velmi dobře své poslání, neboť přijíždějícím německým tankům na jejich dotazy vědomě udávala nesprávný směr. Tím v Němcích způsobila naprostý chaos. Řidič německého obrněného vozu, kterému u domku Jana Kuchyni vykolejil pás, raději z vozu uprchl než aby závadu odstrašoval.

Občané potom opustili své kryty a očekávali příjezd Rudé armády. Kolem 9. hodiny odpoledne projel přes Puklice motocykl Rudé armády, z něhož se mimo řidiče z přívěsného vozíku na občany zubila kulatá usměvavá tvář. Rudoarmejci byli občany velice srdečně pozdravováni. A zanedlouho po tomto okamžiku uvítala dechová hudba z Puklic u domku Aloise Hotového první sovětský tank, který musel zastavit, neboť několik občanů na tank naskákalo a jeho osádku líbali. Pak přijížděly další a další tanky a auta s vojskem a všichni se ptali pouze na jedno: "Kuda na Prágu?" Tam spěchali všichni - pomoci bojující Praze, neboť ještě nevěděli, že naše hlavní město již osvobodily tanky maršála Rybalka.

Několik dnů projížděla naší obcí Rudá armáda. Jeden vojín opravil vykolejený pás u pancéřového vozu u domku Jana Kuchyni, ozdobil ho rudou vlajkou a jel s ním ku Praze. Rudoarmejci prohledali les Valdek, na jehož okraji se nachází keška a právě ve Valdeku pochytali velké množství německých vojáků, které pak vedli přes Puklice do Jihlavy.

V neděli 12. května provedli někteří vojáci v záloze ozbrojeni sebranými zbraněmi prohlídku "v panském lese", přičemž zajali dalších 12 německých vojáků, mezi nimiž byl i plukovník. Byli odvedení do sběrného tábora v Jihlavě. Při další hledačce v lese za Farkaškou se rozpoutala přestřelka, při níž byl jeden voják zastřelen, když se snažil zastřelit Josefa Tišla, kterému se pohotově podařilo v posledním okamžiku vyrazit mu pažbou pušky z ruky pistoli. Jeden voják byl zajat. Další byli přivedeni od Svatoslavi, jeden od Černého rybníka a jeden od lihovaru. Zastřelené vojáky, jak v panském lese tak za Farkaškou, byli donuceni Němci ze Studének pohřbít. Ve Studénkách byl také zastřelen tamní německý učitel a pohřben za školou.

Do Puklic byl k výslechu přivezen německý správce velkostatku Rokahr. Jeho výslech se prováděl ve škole a pak byl odvezen do Luk na četnickou stanici. Dále byl k výslechu přivezen František Čermák ze Studének, který na začátku okupace dělal v Puklicích za starostu vládního komisaře. Po výslechu jej uvěznili v zámku, kde se do rána oběsil. Pohřben byl na poli u Kamenného rybníka.

V červenci projížděla přes Puklice ve vzorném pořádku rumunská armáda, která se vracela do své vlasti a později jsme byli svědky odchodu Rudé armády.

Zdroj: „almanach“ Naše obec Puklice (vydáno u příležitosti setkání rodáků v roce 2005)

N 49° 21.047 E 015° 39.677

Souřadnice vyluštíte z listingu. Ke kešce se nejlépe dostanete od výchozích souřadnic, kde zanechte svoje vozidlo. Po polní cestě se dostanete až k potoku, přes který vede lávka. Ale jestli se chcete projít, můžete vozidlo nechat na druhé straně lesa (viz. waypoint P2) a po lesní cestě dojdete také až ke kešce...