Pardubická atletika
Památník profesoru pardubické reálky Antonínu Březinovi, který byl neúnavným nadšeným propagátorem atletiky. Se studentským družstvem vyhrál Středoškolský pohár v letech 1920, 23, 24, 26 a ještě rok před svým předčasným skonem 10. srpna 1927.
Činnost SK Pardubice se datuje dokonce od roku 1899. První věrohodné zprávy nacházíme v sokolských kronikách a sahají ještě zpátky. Při I. sletu Východočeské župy zvítězil ve skoku dalekém člen Sokola Pardubice I. Fendrych výkonem 540 cm, druhý byl Pohl z Vysokého Mýta 520 cm (1882). Skok daleký i vysoký byl ovšem zvýhodněn odrazem z 10cm můstku. II. sletu v Praze v r. 1891 se zúčastnila i 2 družstva Sokola Pardubice l. po dvanácti cvičencích, kteří kromě cvičení na nářadí závodili i ve skoku vysokém, běhu na 200 m a vrhu žulovou kostkou (15kg). V novinách se objevuje první referát 23. 9. 1894, kdy se v rámci cyklistických závodů ČKV Pardubice konaly i závody lehkých atletů. Dráha byla postavena již v roce 1889 u lesíka za Skřivánkem (dnes okraj čtvrti Dukla). Vítězem běhu na 1 míli se v čase 5:15 stal František Hron z AC Královské Vinohrady, který vyhrál i běh na půl míle s překážkami. V cíli chodeckého závodu na půl míle se první objevil F. K. Schnepp (pseudonym V. Hora) z Plzně. Ve vyzývacím závodě na 100 yardů proti cyklistovi na vysokém kole zvítězil Schnepp za 11,0 vt.,cyklista Vádav Kratochvíl byl až 5. za 11,8 vt. V rámci Východočeské průmyslové výstavy v roce 1903 byla na Olšinkách na fotbalovém hřišti zřízena provizorní atletická dráha, kde byl 9. srpna uspořádán meeting jako první vystoupení České atletické amatérské unie na venkově, za účasti 207 atletů z 15 klubů byly vytvořeny následující české rekordy: Kalfk-Karlínský ze Slávie ve výšce 165 cm a tyči 320 cm, Vodrážka-Metelský na 2.000 m za 6"38,6. Kalík vyhrál ještě 120 m překážek (17,4), dálku Pohl-Polenský 605 cm, 10 yardů Háhnel-Kohout za 10,6 vt. (oba ze Slávie Praha), sparťané F. Vyskočil kouli 12.23 m a Souček disk 38,01 m před Šusterou.
Do ČAAU byl lehkoatletický odbor SK Pardubice přijat v roce 1912 jako první z východních Čech. V témže roce zvítězil pardubický student Bohumil Rosenbaum na mistrovství Čech ve skoku dalekém výkonem 633 cm a začal tak plejádu pozdějších výborných skokanů z našeho města. Slibný výkon pak přerušila 1. světová válka. Ale už 25. 8. 1918 uspořádal SK Pardubice distanční závod Chrudim - Pardubice na 10 km a velké atletické závody. Silniční běh měl řadu repríz v následujících letech. V nové republice obnovuje SK Pardubice činnost v celé šíři. V roce 1919 v rámci dvacetiletého jubilea pořádá všesportovní dny, včetně atletických závodů dorostenců žen i mužů. Ženy SK Pardubice, které byly i výbornými házenkářkami, soutěžily v běhu na 50 m, kouli a oštěpu. Vynikly především paní Komeštíková (světový rekord míčem na házenou 300 g - 2660 cm), pí Voldánová (výška, pětiboj), pí Ruleová (sprint). Ženy závodily v házenkářských úborech - tedy v sukních . Z mužských disciplín byla uspořádána i soutěž ve skoku o tyči (vítěz 309 cm) a kladivu (32,28 cm).
Atletiku v SK Pardubice dlouho podporovali dlouholetý organizátor a mecenáš pardubického sportu Ota Resch i předseda SK Karel Kubeška. Neúnavným programátorem byl však především profesor pardubické reálky Antonín Březina, který se studentským družstvem vyhrál Středoškolský pohár v letech 1920, 23, 24, 26 a ještě rok před svým předčasným skonem v roce 1927.
Lehkoatletický odbor byl založen i při AFK Přelouč a v Holicích. V roce 1920 staví SK Pardubice regulérní dráhu na Olšinkách, včetně první 200 m rovné dráhy v ČSR a je mu svěřeno pořádání kvalifikačních závodů pro Olympijské hry v Antverpách. František Šretr byl na základě dvou titulů mistra ČSR v dálce (621 cm) a trojskoku (1300) vyslán na OH, kde startoval v dálce. Po hrách absolvoval na doporučení dalšího atletického nadšence Čechoameričana Joe Pipala, instruktora LA ČAAU, jednoroční stáž v USA. Žel v roce 1922 končí činnost úspěšný dámský odbor ženských sportů v SK Pardubice pro neshody s ústředím. V průběhu sportovních her v roce 1923 se opět koná běh z Chrudimi do Pardubic, ale poprvé se uskuteční chodecký maratón z Kolína do Pardubic (48 km). Čas vítěze Huška z Pedestrian klubu Královské Vinohrady je úctyhodný 4:33:11,0. Na stejné trati se jde ještě v letech 1924, 25 a 1931. Ozdobou her byl start Australana Edwina Carra, který v Pardubicích zaběhl stovku za 10,6 vt., 200 m v čase 22,6 vt.
Rok 1924 je rokem 25. jubilea existence SK Pardubice a v rámci oslav se konají i lehkoatletické závody, při nichž Jandera vytváří čs. rekord na 110 m překážek -16,2, Svoboda z Moravské Slávie Brno na 200 m za 22,6 vt. a Ivo (Slávie) v kouli 13,155m. Na Olympijských hrách v Paříži startuje další odchovanec prof. Březiny Josef Machaň, který později překonává hranici 7 m ve skoku dalekém jako první Čechoslovák - přesně 708,5 cm. Ke slovu se hlásí i AFK Pardubice a ještě 2 roky před založením odboru lehké atletiky pořádá v roce 1925 Svatováclavský Kunětický běh. Metodicky ovlivňuje dění v Pardubické atletice „otec" Jandera, který působí několik let v opatovické polepšovně jako účetní. Stává se na čas členem SK Pardubice a v r. 1927 běží čs. rekord na 220 yardů překážek - 26,6 vt. Téhož roku se koná v Pardubicích poprvé dorostenecké mistrovství ČSR a 3. místo v oštěpu získává pozdější významný činovník předválečné a hlavně válečné éry - Jindra Vinař. Na dostihové závodiště slavné Velké pardubické přivádí atlety poprvé Pardubická steeple chase v roce 1928 a 1929, ačkoliv o nápadu pořádat zde cross country mluví Ota Resch již v jubilejním almanachu SK. V obou ročnících na trati 3.900 m se 14 překážkami včetně Taxisu vítězí Německý ze Slávie. Nejvýznačnější postavou přelomu let dvacátých a třicátých je všestranný skokan a pozdější mistr ČSR v tyči a trojskoku Jiří Markl. Jeho kroky vedou z mateřského SK Pardubice v době studií do VSK Praha, pak do Explosie a svoji dlouhou atletickou dráhu končí v Hradci Králové.;
Prosím pokud máte další informace o pomníku, kdo a kdy jej postavil, atd. dejte mi vědět. Děkuji
Pomník se nachází na souřadnicích N 50° 01.299 E 015° 38.287
