Hystericka (kes) Mystery Cache

  Hysterická (keš)

                    Motto:                                                               
                    Lepší lehká mysterka, nežli těžká hysterka. 

*  *  *

„Nebuď hysterická!“ Podobné označení si od svých manželů či partnerů vyslechne během života snad každá žena. Možná si přitom ani neuvědomuje, že nálepka „hysterka“ není nadávka, ale označení hluboce zakořeněné poruchy a že se zdaleka netýká jen a pouze žen.

Pár příkladů ze života

Hysteričtí lidé jsou často kouzelní, umějí být tolerantní, usměvaví, pozorní a obětaví. Ovšem jen do jisté doby: „Marcela uměla být tou nejbáječnější ženou na světě, během chvíle se ovšem měnila v člověka libujícího si v hádkách, nadávajícího těmi nejsprostšími výrazy a vymýšlejícího si tak vykonstruovaná obvinění, že by jim nevěřil ani romanopisec. Během svých hysterických výstupů mluvila neuvěřitelné nesmysly, jindy byla tak nepříčetná, že nemohla ani popadnout dech, natož cokoli říct,“ vzpomíná na soužití s hysterickou partnerkou čtyřiatřicetiletý architekt Jakub (cit. z 6).

Život s hysterickým člověkem není rozhodně procházka růžovým sadem: „Moje maminka trpí hysterií. Když není po jejím, dostává ty svoje klasické záchvaty,“ vypráví Agnes. „Brečí, každého vulgárně osočuje, vyhrožuje, dělá naschvály, většinou předvede zvracení a srdeční slabost. To pak voláme sanitku, maminka si začne libovat, jak se domů nevrátí, že v nemocnici zemře a podobně. Tam jí dají injekci, změří tlak a pošlou domů. Za pár dní to je nanovo. Nechce pochopit, že o ni máme strach a že ji máme rádi, ale takhle ničit a deptat všechny kolem sebe, to je už na prášky. Navíc maminka čím dál tím víc lže. Nedá se jí věřit, co všechno si vymýšlí za věci a roznáší o svých blízkých to nejhorší, co ji napadne.“ (cit. podle 4).

„Moje hysterická manželka je něco jako „čachtický anděl.“  Dokáže občas chovat jako anděl, ale častěji jako pověstná Čachtická paní,“ cituje jednoho svého klienta na svém blogu psychoterapeut T. Novák. (cit. podle 7)

„Žiji s hysterkou 9 let. Máme dvě nádherné malé děti. Děti trpí a nechápou proč jim maminka říká, že jsou debilové, idioti, krávy a podobně. Neumí si vysvětlit proč na ně maminka křičí proto, že kašlou nebo potřebují vysmrkat. Já musím chodit na intenzivní psychologickou terapii, protože jsem už opravdu na dně. A až jste na tom dně, tak vás dokáže hysterka ještě kopnout do žeber a vyčíst vám, že vše je vaše chyba, protože nemůže milovat někoho jako jste vy ...ať se na sebe podíváte jaká jste troska a klidně se jde vyspat s jiným. S takovým člověkem se nedá žít!!! Nevyváznete bez šrámů a zranění, které se už nikdy nezahojí. Vemte nohy na ramena a utíkejte co nejdále. Pokud jste už byli hloupí jako já a založili rodinu, tak budete mít stejně tak přetěžké rozhodování jako já. Obětujete se, nebo se budete snažit zachránit sebe i děti?“ (cit. podle 5)

Ale nejsou to jenom ženy: „Mám za sebou dlouholetý vztah s chlapem hysterikem“, uvádí Andrea, „Jsou to hadi škrtiči, kteří se postupně kolem vás omotávají a dusí a dusí a dusí. Hysterik potřebuje být obdivován a milován. Na začátku vztahu se může přetrhnout, stále vám volá, máte pocit, že bez vás nemůže být. A to je zčásti pravda. Hysterik nesnese pocit, že je sám. Hysterik je teatrální. Umí sehrát divadlo kdykoliv a kdekoliv. Pokud nezabírá divadýlko, začne citově vydírat. Kvůli čemukoliv. Vyhrožuje sebevraždou ve snaze zlákat si vás na svou stranu. Ale v soukromí už hledá další oběť a věřte, že typický hysterik si kvůli vám bude v pondělí podřezávat žíly a samozřejmě to zinscenuje tak, abyste ho objevila dřív, než řízne a ve středu je schopný vás opustit, neboť našel konečně tu pravou (svoji další oběť).“ (cit. podle 2).

Stačilo? Já myslím, že ano...

Typické projevy hysterie

Hysterická osobnost se může v mnoha životních oblastech projevovat zcela přirozeně a nepoznatelně, ale takřka vždy se (po delší době) projeví v plné síle v oblasti narušených partnerských vztahů. Asi nejlépe shrnul hysterické projevy docent Miroslav Plzák (1925 – 2010), svého času náš největší odborník na hysterii. 

Projevy hysterické osobnosti podle Miroslava Plzáka (cit. podle 3, něco jsem tučně zvýraznil)

1. Neutuchající sklon k neustálému urážení se, trucování a následně očekávanému sladkému usmiřování. „Prodlužovaný stav uraženosti normální člověk těžko snáší. Bytost disponovaná, obetkaná hysterickým podhoubím, se začne učit prožívat nevídané slasti tím, že se urazí pro každou hloupost, a jakmile se nedostaví usmiřování, protahuje stav uražení do okamžiku, kdy normální člověk všechno vzdá a začne se usmiřovat. Bláhovec, jenž opentlí proces udobřování darem, nadbytkem slov a vzletných vazeb, poklekáváním, vykřikováním, vlečením milované uražené bytosti do lesa, do polí a luk, kde se v usmiřování pokoří k zemi, plazí se po ní, líbá místa, kam uražená bytost šlápla, ten učí, posiluje, sytí tuto slast a spolehlivě ji upevňuje.“
2. Hysterická osobnost nesnese, pokud není středem pozornosti, proto se snaží tuto pozornost nějak získat (strhnout na sebe pozornost). Nesnese, není-li obdivována. Pokud není dostatečně obdivována, urazí se. Není-li jí věnována pozornost, „vypadává z role“, neudrží se, odchází (např. objeví-li se sokyně).
3. Hysterická osobnost používá ráda silných a neotřelých výrazů. Nadsazené, básnické, fantastické líčení reality. „Tak nějak mi nejsi oporou, nejsi mi hvězdou života, za níž bych šla... Nevedeš mě takovou tou jistou chlapskou rukou... Žiju ve vakuu, ve vzduchoprázdnu. Chci, aby to bylo úžasný.“
4. Záporný emoční přenos. Cítí-li hysterická osobnost potřebu si ulevit od vnitřního napětí, naštve svého miláčka a tím se odreaguje. Nesnáší, když je partner ve stavu klidu a bezstarostnosti, v takovém případě jej začne popuzovat, dráždit, aby došlo k „vyrovnání“ vlastní lability s vyprovokovanou labilitou partnera.  „Hochu, šlápnu ti do úsměvu, až zaslzíš.“ (skutečný výrok)
6. Snaha vidět sebe samu v tom nejušlechtilejším světle. Hysterická osobnost se nikdy nemýlí, nikdy nepřipustí omyl, ani nepřizná nečestnost či zanedbání. Vždy má pravdu. Nesnese jakoukoliv kritiku (reaguje vztekem, uražením se, odchodem z místnosti či bytu).
7. Na druhou stranu je schopna kdykoliv změnit původně zastávaný názor. Dokáže brilantně lhát - a to tak, že vytěsní z vědomí vše, co se nehodí k jejímu okamžitému postoji. Zapře to, co tvrdila včera - nebo si to už „nepamatuje“. Dělá, že nechápe, že nerozumí, o čem je řeč. „Hysterická osobnost buduje kolem sebe ve svých vztazích (milostných, manželských i pracovních) hradbu hysterické nedotknutelnosti. Presentuje se jako ušlechtilá povaha, vysoce pravdomluvná a morální. U všech pak vyžaduje, aby tyto vlastnosti byly uznávány a ceněny. Z pozice nedotknutelnosti lze totiž dobře hájit dvě typické hysterické vlastnosti: hysterickou prolhanost a hysterickou lenost. Hysterické lhaní má většinou povahu skutečné lži, kdy vědomě pronášejí nepravdu ve svůj prospěch na úkor druhého. Je většinou promyšlené a uvážené a bezostyšně se prezentuje i v případech, kdy je lze vyvrátit.“
9. Nesnese klid a pohodu. „Hysterická žena nedovolí, aby se někdo dobře bavil, smál se, aby byl bezstarostný, veselý. To všechno ji dráždí k nepříčetnosti. Chce, aby se manžel pro ni ustavičně trápil láskou, a když vidí, že se to s láskou nevede, trápí ho jinak.“
10. Vynucování obdivu a poct. Vnitřní nepokoj ovšem hysterické osobnosti nedovolí přijmout patřičné uspokojení (naplnění a vděčnost). „Nemysli si, že si mě tím vším koupíš!“ Obdiv a pocty jsou považovány za předstírané nebo nedostatečné.
11. Hysterické ženy mívají v záloze muže, kterým svého partnera dráždí. Jakmile zaznamenají ochlazení, ihned s touto zálohou vyrukují.
12. Hysterické ženy jsou obvykle líné. (Výmluvy a nekonečné hádky, proč něco neudělat; proč nechodit do práce).
13. Ofenzivní varianta: Mnohomluvnost. Monology. Kadence rychlopalné zbraně. Defenzivní varianta: provokující urážlivé mlčení (snaží se vyvolat soucit nebo pocit odpovědnosti).
14. Nenasytnost. Hysterická osobnost nikdy nemá „dost“ (nemá strop - v písmu se to projevuje např. zaplněnou plochou bez okrajů, enormními délkovými rozdíly a bobtnavým tahem). Nikdy ji není možné dostatečně emočně naplnit, uspokojit, potřebuje neustále vytvářet nová dramata a napjaté situace. Hysterik chorobně touží po lásce - „chorobná žízeň“ - trvalá frustrace, hledání absolutní lásky (cokoliv méně znamená málo - protože chybí láska k sobě). Klade absolutní požadavky, očekává, co by druhý měl nebo neměl udělat. Pokud se druhý nezachová podle očekávání, přichází vztek, zuřivost, zklamání. Hysterik používá slova „měl“, „neměl“, „musí“, „neměl to říkat“, „vše mělo být prostě jinak“ - je to projev nerealistických očekávání.
15. Neustálé nadřazování citů nad rozum. „Sugestivní moc slova láska a jeho ustavičné hájení, absolutní a nekompromisní nadřazování citu nad rozum, není nic jiného, než infiltrace normálního lidského myšlení hysterickou blankytnou pseudomorálkou. Boj s ideologií hysterické ženy a hysterického muže je pro nezasvěcence přetěžký, protože jejich výroky znějí vysoce počestně.“
17. Manipuluje skrze soucit (nemoci, bolesti).
18. Z počátku vztahu není možné hysterickou osobnost rozpoznat, protože dokáží zahrát libovolnou požadovanou roli. „Dokáží být právě tak vášnivými milenkami jako uzavřenými nebo chladnými dámami horujícími pro samotu a vážnost. Dokonce dokážou předvést roli perfektní hospodyně, sportovkyně či intelektuálky. Leč velmi záhy vystrčí své hysterické parůžky.“
Inkubační doba hysterie (kdy už se herecké masky vyčerpají a stávají se průhledné) je podle docenta Plzáka šest měsíců...
Hysterie se netýká jen žen, u mužů se však vyskytuje daleko méně; projevy hysterie jsou u mužů i žen stejné.

Hysterie v historii

Hysterické poruchy jsou popsány v egyptských papyrech z 20. a 16. století př. n. l. Pojem hysterie jako první použil slavný řecký lékař Hippokrates (460 – cca 377 př. n. l.) v domnění, že se jedná o onemocnění dělohy (děloha je řecky hystera). Jak později vysvětloval filozof Platón, děloha je orgán, který touží plodit děti, a pokud zůstane dlouho po pubertě prázdná, je znepokojená a volně putuje tělem. Když se pak dostane až do hrudi, brání dechu a dohání tak hysterickou pacientku do krajních muk. Není divu, že lékaři doporučovali takto postiženým ženám (mužům tehdy tento stav samozřejmě nehrozil) jako lék zvýšenou sexuální aktivitu. Stejnou teorii lékaři razili i v době křesťanství. Protože v té době ale kombinace žena a touha po větším množství sexu nebyla zrovna nejšťastnější, není těžké si domyslet, že ženy trpící údajnou hysterií byly středem opovržení a hanby. Nejjednodušším způsobem, jak jejich „nemoc“ (dnes bychom řekli poruchu osobnosti ) vysvětlit, byla posedlost ďáblem nebo čarodějnictví, a tak skončilo ve středověku mnoho nešťastných obětí této „nemoci“ upálením na hranici. Až v 17. století začali lékaři přemýšlet, zda hysterie nemá náhodou přece jen víc společného s mozkem než s dělohou. Tento předpoklad se později potvrdil. Od 19. století pak lékaři Jean Martin Charcot a jeho následovníci jako Josef Breuer a Sigmund Freud zkoumali podrobně desítky žen s projevy hysterie. Došli k závěru, že pochází z traumatu často sexuální povahy a že její terapie spočívá v rozpomenutí se na toto trauma a jeho podrobné vylíčení psychoanalytikovi. 
V současnosti není hysterie považována za nemoc, ale za poruchu osobnosti (dřív se říkalo psychopatie). Navíc už 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí pojem hysterie opustila a pod kódem F60.4 uvádí histriónskou poruchu osobnosti (řecky histrio – herec, kejklíř, komediant). Její lehčí a přechodné projevy (často ovšem zcela adekvátní konkrétní situaci, např. při živelných pohromách s mnoha oběťmi) řadíme nanejvýš do kategorie psychických reakcí (např. reakcí na stres) nebo pouhých afektů. Z úcty k docentu Plzákovi však ponechávám všude jím užívaný termín hysterie a hysterická porucha.

Typy hysterek

Moderní psychologie není nakloněna vytváření nových typologií na základě pouhé praxe. To ovšem neznamená, že činí-li dvě dámy v podstatě totéž, je to vždy stejné. Dle dominantního zaměření lze hovořit o poněkud odlišných skupinách hysterek. Např. (cit. z 7):
    Hašteřivá: Hádavá, ukřičená, věčně brblavá, v minulosti nazývaná pavlačová klepna.
    Líná: Píseň „Ručičky, nebojte se, vy dělat nebudete,“ doplní leností i ve sféře myšlenkových pochodů. Bývá povídavá a v rámci toho mlátí prázdnou slámu. Nejen pro ni, ale i pro mnohé jiné je typický nízký nebo dokonce žádný výdělek spojený se značnými finančními požadavky.
    Povýšená: Nadřazuje se nad okolí, zakládá si na vnějších známkách vysoké životní úrovně. Kdo má méně než ona, je „socka“. Těmi pohrdá. Kdo má více, tomu krutě závidí.
    Otrávená: Ty naše malé poměry ji ničí. Manžel – přízemní primitiv – ji znechucuje. Dítka jsou otravná. Ba i ti milenci jsou stále stejně nevynalézaví a nudní.
    Médeia: O jejím antickém předobrazu se traduje: „Její láska se změnila v nenávist a nenávist v pomstu. Pomsta ji pak vedla k nové pomstě.“ Aby se pomstila jejich otci, zavraždila své děti. Pravda, v současnosti se něco podobného stává jen ojediněle. Novodobé následovnice se spíše zaměřují na své dětí – na formování syndromu zavržení jejich otce.
    Hodná hysterka: Ne že by jí byl hysteroidní projev cizí. Občas si střihne scénu hodnou Shakespeara nebo alespoň Virginie Woolfové. Má ale soucit – byť trošku teatrální – s trpícími a dokáže jim občas i obětavě pomoci. Některé tak činí nejraději v dohledu televizních kamer a zaštítěny rozličnými granty. Jiné docela nenápadně.
    Filantropická: Hysterii, která se snaží ukazovat se v tom nejušlechtilejším a nejdobrotivějším světle (charita, altruismus, „dělám to přece jen a jen pro lidi“) - nazýváme hysterii filantropickou.

V čase – dávno již minulém – kdy ženy omdlévaly již při zaslechnutí slova koleno, bývala hysterie považována za stav typicky ženský. Naopak alkoholismus se považoval za trápení mužské. Vývoj pomalu, ale jistě spěje k vyrovnanému podílu obou pohlaví v přílišném pití a hysterii.

Existuje vůbec obrana před hysterickým člověkem?

Vladimír Vondráček, legenda české psychiatrie, pravil: „Pokud lékař radí sňatek jako prostředek ke zklidnění ženy hysterické, měl by si ji vzít. Brzy by poznal svůj omyl.“  Zdeněk Matějček, legenda české psychologie, si nad kazuistikou neurotizace celé rodiny hysterickou matkou s příslovečným taktem povzdechl: „Vydržet se dá vše, ale za jakou cenu.“ (cit. 7). Miroslav Plzák: „... z takového vztahu co nejrychleji odejít.  Hysterik se totiž nikdy nezmění, jakákoli snaha změnit ho je marná, nehledejme za jeho činy nějakou logiku, svého partnera ovíjí čím dál víc do své smyčky, až ho nakonec zničí, zadusí, vysaje.“ Častou obětí bývají podle něho muži s  „3 S“ – muži slušní, slabí a spolehliví (8). Také zařadil hysterické ženy do seznamu zakázaných adeptek pro párové soužití, nedejbože manželství. Vedle nich M. Plzák uvádí i toxikomanky (včetně alkoholiček) a ženy chorobně žárlivé. Současní autoři (T. Novák) už v tomto ohledu většinou pohlaví nerozlišují a přidávají ještě gamblery a osoby nacházející se v dluhové pasti.
Člověk jen obdivuje moudrost starých Keltů, kteří zavedli manželství na zkoušku: snoubenci obvykle uzavírali sňatky 31. srpna na svátek Lugnasad, a když přes zimu zjistili, že se k sobě nehodí, tak se mohli bez problémů 31. května (o svátku Beltine) následujícího roku rozejít. 

Jak najít keš?

Tentokrát si zahrajeme na vědecké pracovníky fakulty sociálních věd Severovýchodočeské univerzity v Liptákově, kteří se podíleli na výzkumném projektu Mapování neuróz a poruch osobnosti v severočeské populaci (grant EU A-34.567-FV-424/BLB-cs). V rámci tohoto projektu bylo skoro dva tisíce náhodně vybraných žen podrobeno psychologickým testům osobnosti se zaměřením na poruchy osobnosti a neurózy. Budeme se zde zabývat pouze vybranými daty týkajícími se hysterie. Soubor žen byl rozdělen do několika skupin, z nichž pro tento listing vybírám pouze tři (vdané žijící s manželem, rozvedené  bez trvalého partnera a ovdovělé  bez trvalého partnera) a byly zkoumány rozdíly mezi těmito skupinami. V každé skupině bylo přesně 200 žen. Protože byla použita celá baterie testů, tak kvůli korektnímu matematicko-statistickému vyhodnocení získaných dat (soubory totiž neměly normální rozložení) byly v každé skupině ženy zařazeny do čtyř podskupin podle závažnosti nálezu: 1. bez známek hysterie, 2. hysterie lehkého stupně, 3. středně těžká hysterie a 4. těžká hysterie. Výsledky jsou uvedeny přehledně v tabulce:

Vypadá to, že se jednotlivé skupiny žen mezi sebou liší. (Kdo chcete, můžete si spočítat i to.) U rozvedených žen vidíme větší výskyt hysterie ve všech podskupinách než u žen vdaných, ale rozložení do podskupin podle závažnosti nálezu se zdá být v obou skupinách podobné. Liší se i výskyt hysterie u vdov proti vdaným. Zajímavé je však srovnání vdov a rozvedených žen, kde u vdov vidíme nápadně nižší výskyt lehké a středně těžké formy, zatímco zastoupení těžké formy je prakticky totožné.
Nabízejí se například tato vysvětlení:
   1. Hysterické ženy asi nejsou moc vhodné pro manželství a často se přesunují do skupiny rozvedených.
   2. Překvapivé odchylky skupiny vdov v porovnání s rozvedenými je snad možno vysvětlit tak, že od lehce a středně těžce hysterických žen jejich manželé v zájmu sebezáchovy včas utekli a rozvedli se (a tím tyto ženy přešly do odpovídajících podskupin rozvedených), zatímco těžce hysterickým ženám manželé v důsledku nemocí vyvolaných psychickým stresem často zemřeli dřív a kýženého rozvodu se tak už nedožili.

Abychom ovšem něco takového mohli tvrdit, tak musíme v první řadě otestovat získaná data pomocí testů statistické významnosti. Použijte test homogenity dvou souborů pro kontingenční tabulku 4 ř. × 2 sl. s kritériem chí kvadrát (X²) pro p = 0,05 (čili 5 %). ('X' v tomto textu není české X, ale řecké písmeno chí ).  Otestujte tyto nulové hypotézy:
    H0₁ - mezi vdanými a rozvedenými  ženami neexistuje signifikantní rozdíl ve výskytu hysterie a její závažnosti.
    H0₂ - mezi vdanými ženami a vdovami  neexistuje signifikantní rozdíl ve výskytu hysterie a její závažnosti.
    H0₃ - mezi vdovami a rozvedenými  ženami neexistuje signifikantní rozdíl ve výskytu hysterie a její závažnosti. 
Dostanete výsledky X²₁,  X²₂ a  X²₃.  (X² už na druhou neumocňujte!)
Porovnáním s kritickou hodnotou kritéria X²_krit. na hladině významnosti p = 0,05  rozhodněte, zda hypotézy H0₁, H0₂ a H0₃ platí. Pokud např. zamítnete H0₁, tak za V₁ dosaďte 1; pokud však výsledek nulovou hypotézu nepopře, tak za V₁ dosaďte 2. Podobně postupujte i u V₂ a V₃. Hodnoty X²₁,  X²₂ a X²₃ zaokrouhlete na tři desetinná místa a pak vypočtěte S podle vzorce:

S = X²₁*V₁  +  X²₂*V₂  +  X²₃*V₃  – 11.

A dál už jako obvykle: Vypočtěte druhou odmocninu z S a číslice výsledku označte ABCDEFGH. Desetinné čárky si nevšímejte a číslici H nezaokrouhlujte.

Souřadnice dostanete ze vzorců:
Pozor, změna! (keš přemístěna o 4 metry na sever)

N 50° (38.001 + 2*0.DBA)´    E 13° (55.006 + 2*0.FEC)´

Ještě kontrola...

... a je to! 

Poznámky

• Všechna data jsem si vymyslel a proto neodpovídají skutečnosti. Skutečná data by nešla takhle jednoduše testovat, protože některé podskupiny by byly příliš malé. Takže prosím zvláště rozvedené a ovdovělé geokolegyně, aby nebraly uvedená čísla vážně, a ostatní též prosím o přiměřenou shovívavost.

• Pokud se někdo v listingu poznáváte, pak je to podobnost čistě náhodná! Pokud však v textu poznáváte někoho jiného, tak to asi bude pravda...

• Návod k výpočtu je zde. Nebojte se, s ním je to lehké. Ty 4 hvězdičky za obtížnost nechávám.

• Keš jsem v dubnu 2016 přemístil o 4 metry na sever (vzorce i test GeoChecku upraveny). Pozor na lidské exkrementy a ev. i skleněné střepy! V trávě mohou být i zmije.

• Existují i online testy osobnosti. Kdo máte zájem, otestujte se zde nebo (v podrobnějším testu) zde. Zadarmo. Celkem to souhlasí se skutečností.

• Literatura a webové odkazy
  (1) Anděl, j.: Matematická statistika. SNTL/ALFA, Praha 1978, 346 s.
  (2) Brabcová, M.: http://www.kafe.cz/krasa-a-zdravi/hysterie-stoji-za-ni-nedostatek-sexu-886.aspx#.VW7r6FJzaa9
  (3) Plzák, M.: https://cs-cz.facebook.com/permalink.php?story_fbid=357537774280952&id=357536707614392      http://ondra.vanis.cz/znalosti/hysterie.asp
  (4) Kavenská, V.: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php%3Fid=406333
  (5) Jílek, J.: http://janjilek.cz/blogy/zivot-s-hysterickym-partnerem
  (6) Redakce: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php%3Fid=296311
  (7) Novák, T.:http://www.vitalia.cz/clanky/hystericka-zena-se-stylizuje-do-role-chudinky/
  (8) Plzák, M.: Gordické uzly rovnoprávného párového dorozumívání. EXIT, Praha 1994, 128 s.

Konec

GC 5WZWW – verze 1.3 z 5. 11. 2017

(CC BY-SA 3.0 CZ)  ladislavappl, 2015