obr.1
Kraví horu tvoří převážně horniny staré zhruba 600 milionů roků. V útrobách Kraví hory a některých dalších kopců na území Brna se tedy skrývají jedny z nejstarších hornin na území celé České republiky.
V době před více než půl miliardou roků, kdy vznikal „základ“ Kraví hory byla nejrozsáhlejším kontinentem konce starohor tzv. Gondwana, která se rozkládala na jižní polokouli naší planety a zahrnovala v sobě zárodky současné Afriky, Jižní Ameriky, Indie, Austrálie, Antarktidy a jižní Evropy. Většina území současného Brna se před asi 600 miliony roky nacházela u severního okraje zmíněné Gondwany a vytvářela jakýsi mikrokontinent, pro který známý brněnský geolog Karel Zapletal zavedl roku 1931 název „brunie“. V současné geologické literatuře se však o této geologické jednotce hovoří spíše jako o brunovistuliku. Brno i s Kraví horou se před více než půl miliardou roků nacházelo pod rovníkem, někde na jižní polokouli.
Brunovistulikum je dnes z větší části překryto mladšími horninami a na povrch vystupuje jen jeho významná součást – tzv. brněnský masiv. Podle současných názorů geologů je brunovistulikum pozůstatkem pásu kdysi aktivních sopek, jaké můžeme v současnosti sledovat kolem Pacifiku v oblasti And, Aleut, Kamčatky, Japonska a Mariánských ostrovů. V Brně můžeme najít pozůstatky vůbec nejstarších vulkanických hornin, jaké byly na území České republiky objeveny. Jejich stáří se odhaduje až na 725 milionů roků!
Kraví hora je tvořena horninami, které vznikaly při výlevech láv na mořském dně. Jedná se především o tzv. diabasy (zastaralý název pro čediče ze starších prvohor) s šedozelenou nebo černošedou barvou. Jedná se o mafickou, holokrystalickou intrusivní subvulkanickou horninu ekvivalentní vulkanickému čediči nebo plutonickému gabru. Je jemně až středně zrnitá, tmavošedé až černé barvy. Hlavními složkami jsou minerály labradorit a pyroxen; hornina má výrazný ofitický sloh.
Unikátní pohled do geologické minulosti poskytuje především skalní výchoz s odkrytými žílami světlých vulkanických hornin na rohu ulice Grohova a Úvoz, vytvořený po stavbě obytných domů a rozšiřování místní komunikace v letech 1958-1962. Kromě velmi silně přeměněných diabasů, zde můžeme pozorovat až 60 centimetrů široké pruhy světlých žilných hornin. Jedná se o tzv. aplity, které vznikly průnikem taveniny do puklin v okolních horninách.
Čerpáno z: http://www.hvezdarna.cz/kravihora, www.jeskynar.cz, www.astrocesty.eu a www.geology.cz
Výchozí souřadnice jsou na chodníku pod celým masivem, ke st.1 budete muset vystoupat nahoru, ale zato si zde můžete skálu prohlédnout pěkně zblízka.
Pro správnou odpověď na otázku č.5 doporučujeme vyjít až navrch masivu nad st.1, navíc je odtud pěkný výhled.
obr.2
Pohled z ulice Úvoz směrem ke křižovatce s ul.Grohovou. Skalní svah před stavebními úpravami v 50-tých letech
obr.3
Současný pohled
Podmínkou zalogování keše jsou odpovědi na tyto otázky:
1. Jakou barvu mají aplity, horniny, které zde můžeme pozorovat?
2. Jaký geologický jev můžeme sledovat na st.1 a co myslíte, že ho způsobuje?
3. Jaký je rozdíl nadmořských výšek mezi výchozím bodem a stage 1?
-----------------------------------------------------
4. Jaké horniny především tvoří Kraví horu?
5. Odhadněte celkovou výšku skalního masivu, která musela být odstraněna při rozšiřování ulice Úvoz (viz.obr.2)
-----------------------------------------------------
6. Pěkná fotka horniny, či něčeho jiného zajímavého z Kraví hory potěší nás i ostatní kačery. (nepovinné)
Odpovědi zašlete emailem a pak se zalogujte, když bude něco špatně, tak se vám ozveme.
Přejeme příjemný lov.