Masarykův jubilejní důl
V období prvohor se ve zdejší oblasti nacházela rozsáhlá rašeliniště, díky čemuž mohla v Plzeňské pánvi později vzniknout velice vydatná ložiska kamenouhelných vrstev. Proto se již od 19.století začalo v okolí Plzně intenzivně těžit černé uhlí. Na přelomu 19. a 20. století patřila většina uhelných dolů (Sulkovský důl, důl Humboldt v Nýřanech, důl v Mantově) v okolí Zbůchu Západočeskému báňskému akciovému spolku (zkratkou ZBAS). Ten nedaleko Zbůchu v roce 1902 otevřel do té doby nejmodernější důl v západočeském revíru-důl Austria v Týnci (keš Zdař Zbůch-II).
V letech 1906 – 1908 ovšem následně na východním okraji vsi, v prostoru mezi původním Zbůchem a blízkou vesnicí Červený Újezd, vybudoval tzv. Jubilejní důl (někdy nazývaný Austria jubilejní ve Zbůchu), produkující ze dvou těžních jam o hloubce 800 a 720 m mimořádně kvalitní černé uhlí, využívané k výrobě svítiplynu, koksu a v také v chemickém průmyslu. Po roce 1918 byla původní Austria jubilejní přejmenována na Masarykův jubilejní důl a toto pojmenování přečkalo až do 2.poloviny 20.století, vyjma let druhé světové války, kdy zakladatele Československé republiky nahradilo jméno Adolfa Hitlera, vůdce Velkoněmecké říše. S těžbou uhlí se výrazně zvýšil počet obyvatel a také domů. Vedle obytných staveb, rodinných i nájemných, zde vyrostl např. Hornický lidový dům, ve své době patřící k největším stavbám svého druhu na celém Plzeňsku. Po válce správu nad dolem převzala společnost Západočeské uhelné doly n. p. v Plzni a byl mu navrácen jeho předokupační název, avšak po roce 1948 byl s přijetím nového režimu časem přejmenován na Důl obránců míru. Těžba zde byla ukončena v r. 1977. Poblíž stojící hornické učiliště vybudované zde v 50. letech 20. století bylo v r. 1966 zrušeno a v jeho prostorách se později usídlil Ústav sociální péče pro tělesně a mentálně postižené děti a mládež. Převážná část důlních staveb byla zbořena krátce po skončení provozu a v likvidaci dolu se pokračovalo i v 80. a 90. letech 20. století. Žalostné zbytky kdysi tak výstavného důlního díla dodnes udivují a jsou stále ještě důstojnou připomínkou stavební produkce průmyslových objektů v prvních desetiletích 20. století. Také odvalová halda dolu, ještě v 70. letech výrazná krajinná dominanta dosahující úctyhodné výšky 100 m, doznala změn, když byla z části odtěžena a rozhrnutím podstatně snížena. Z areálu někdejšího Masarykova jubilejního dolu se postupem let stala průmyslová zóna.
Zdroje: Zbůch od pravěku k současnosti (rok vydání 2003)
Odlov keše:
Jde o celkem jednoduchou multinu s delší procházkou v okolí zdejšího bývalého dolu popisovaného výše, ovšem s menším terénovým zpestřením na závěr. Ohledně toho závěru vám trochu poradím. Vzpomeňte si, jaké prostředí bylo ve zdejší oblasti v prvohorách a třeba vás něco napadne . Jak už to u multin chodí, vaším cílem je posbírat čísla na místech vyznačených na mapě a následně je dosadit do vzorce níže, načež by vám měly vyjít souřadnice finále. Pokud budete chtít v budoucnu odlovit i keš Zdař Zbůch-III (bonus), nezapomeňte si opsat bonusové číslo X. To by bylo asi vše a mně už nezbývá nic jiného, než vám popřát Lovu zdar!
Vzorec: N 49° 41.(A+1)(B)(C-2) E 013° 13.(D+2)(E+6)(F-3)
Kontrolní součet: 10 (A+B+C+D), E a F najdeš na štítku