Jak v Bělé přicházeli lidé na svět
Jinde prý tomu kdysi bylo tak, že děti přinášel rodičům čáp, někde dokonce i vrána. V Bělé tomu však bylo jinak, přičemž, jak uslyšíme dále, je dokonce možné, že čápi roznášeli děti po celém světě právě z Bělé.
Podél cesty z Nové Bělé do Krmelína, tam kde je střelnice, se nachází Kašparova nohavice. Takto bylo nazýváno pole, které skutečně mělo na mapce tvar nohavice, a proto se mu tak říkalo. Později na něm hospodařil Kašpar Holaň, začalo se mu tedy říkat Kašparova nohavice. Dnes jsou to široká a úrodná pole, kdysi se tam ale nacházela spousta mokřin a bažin hustě porostlých rákosím. Bylo tam také možné spatřit velké množství čápů. Místo je skutečně bohaté na vodu, vždyť právě v těchto místech pramení starobělský potok. Až sem byla kdysi vynášena čarodějnice a zde byla vhozen do vody, což znamená, že jí skutečně muselo být dost. Rovněž pamětníci vyprávějí, že jako děti pouštěli po dešti do potoka v Kašparově nohavici plechové krabičky a s těmi pak závodili jako s lodičkami. Běželi za nimi potokem až do centra Staré Bělé.
Právě v těchto bažinách se kdysi hluboko v bahně rodily děti. Když nějaký muž a žena z Bělé zatoužili po dítěti, vzali si dlouhý a pevný klacek s vidlicí na konci a vypravili se do mokřadů Kašparovy nohavice. Tam pak uprostřed hustého rákosí šátrali dlouhou tyčí hluboko v bahně tak dlouho, dokud si nějaké dítě nevylovili. A právě tak se Běláci dostávali na svět, a to až do doby, než byla Kašparova nohavice celá odvodněna a proměněna v normální úrodné pole. Pak už jim nezbylo nic jiného, než se začít rodit doma a později v porodnici.
Je proto dost dobře možné, že právě z tohoto důvodu bylo v Kašparově nohavici k vidění tolik čápů. Čekali v bažinách tak dlouho, dokud v kalné vodě nezahlédli nějaké malé děcko. To pak popadli a zaletěli s ním tam, kde rodiče na dítě již dlouho čekali, a kde, protože to nebylo v Bělé, neměli žádnou Kašparovu nohavici.
Pověsti starobělské farnosti