Když jsme zrovna pobývali v Ochozi u Brna, častokrát padala otázka: „Kam se půjdeme projít?“ A snad nejčastější odpovědí bylo všeobecné: „Na Lysou!“ Pokud jsme šli na procházku a nespecifikovali cíl, šlo se automaticky sem. Poslední dobou tuto procházku trochu zanedbávám, což je škoda a údržba keše bude i nadále motivací zajít se sem podívat. Zároveň vám ukážu místo, kam mnoho lidí nechodí a pokud ano, tak většinou místní. Protože keš leží stranou turistických tras, neočekávám kdovíjak velkou návštěvnost. Kdo se sem však rozhodne vydat, nebude litovat a bude se mu zde líbit, tím jsem si jist :)
Step pod Lysou horou brzy na jaře
Místo, o kterém jsme mluvili jako „Na Lysé“, však není přímo nevyšším bodem místní Lysé hory (429 m n. m.). Její vrchol, nebo spíše vrcholové plató, se nachází přibližně pár desítek metrů severně od keše, která je uložena na samém okraji lesa v místě, kde se terén pomalu začíná svažovat dolů. Většina návštěvníků zná toliko údolí Říčky s jejími ponory a známými jeskyněmi (Ochozká, Pekárna a jiné). Já bych vám rád ukázal zcela jinou tvář této přírodní rezervace. Nachází se zde jakási miniaturní step. Jelikož se jedná o jižní svah, bývá zde při slunečných dnech tepleji než jinde v okolí. Protože vápencové podloží je velmi propustné, nedrží se zde srážková voda a velkou část roku je celý svah poměrně vyprahlý. I proto zde nerostou vzrostlé stromy, ale pouze zakrslé exempláře dubu zimního a různých teplomilných keřů. Travnatý porost doplňuje mnoho teplomilných bylin (např. bělozářka větevnatá, medovník meduňkolistý) či dokonce orchidejí (okrotice dlouholistá). Zjednodušeně řečeno, v údolí a na severních svazích zde dominují spíše chladnomilné rostliny, na vrcholcích a jižních svazích teplomilné. Svého času tu na jaře vykvétaly i koniklece luční, ale už dlouhá léta jsem tu žádný neviděl – někteří „lidé“ si sem exempláře chodili vyrýpávat, aby si je mohli vysadit na svých skalkách… Pokud půjdete po doporučené trase, v závislosti na ročním období můžete cestou spatřit zem modrou kvetoucími jaterníky podléškami nebo ucítit omamnou vůni konvalinek. Pokud si s sebou ponesete svačinu, není lepší chléb než s máslem a medvědím česnekem, kterým je v jistý čas pokryta celá Lysá hora. Pytlík od sváči potom vložte zpět do batohu a vyhoďte do koše po návratu do civilizace ;)
Jak jsem psal výše, místo je zvláště při slunečných dnech poměrně teplé. Nejednou zde již rašily keře, kdežto na severním svahu protějšího kopce (Na Šébě) ještě ležel sníh. Anebo bylo brzké jaro, kolem 10°C, ale zde se dalo v pohodě chodit v tričku s krátkým rukávem. Výhled odsud není nijak širý (přesto je hezký), jen s jedinou výjimkou. Když se podíváte údolím na JZ, dohlédnete až do Líšně a mezi úbočími uvidíte tyčit se komíny brněnské spalovny – kontrast krásné přírody s průmyslovou civilizací. Já však doporučuji najít si nějaké pohodlné místo a na chvíli si sednout či lehnout a soustředit své myšlenky pouze zde. Ucítíte ten klid a mír.
Nižší partie svažující se stepi
Ke keši:
Nejlepší přístup je od obecního úřadu v Ochozi u Brna, kde můžete zanechat i své vozidlo nebo zde vystoupit na autobusové zastávce Ochoz u Brna – obecní úřad. Půjdete po modré značce až k waypointu 1, kde odbočíte nahoru po cestě vedoucí po úbočí lesa, případně po pěšině vedoucí lesem. Dojdete k bývalému ovčínu, kde je dnes koňská stáj a koně se pasou i na okolních pastvinách. Na waypointu 2 odbočíte po cestě do lesa. Ta se záhy rozdvojuje. Můžete jít cestou vlevo i pěšinou po vrstevnici mírně vpravo. Držte se cest a zbytečně z nich nescházejte, i když to zakázané není, dovedou vás ke keši. Já osobně doporučuji jít jednou cestou tam a druhou zpět - uděláte si malý okruh. Krabička se nenachází ani na vrcholu Lysé hory, ale s laskavou prosbou Správy CHKO Moravský kras ani přímo na stepi, aby nedocházelo k jejímu rozrývání při hledání. Na step s vyhlídkou však samozřejmě můžete (viz reference point) a já vám to víc než doporučuji, byla ostatně hlavním důvodem, proč jsem zde keš založil. Od WP 1 pak jděte rozhodně pěšky, na kolo zapomeňte! Jednak kvůli terénu a pak také kvůli ohleduplnosti k přírodě. Příliš zde neuspějete ani s kočárkem, takže pro ještě nechodícího georobůtka si vezměte sedačku na záda či něco podobného. Na místě je keš relativně snadno dostupná a nemusí se lézt nikam na strom. Terén 3 je zvolen především kvůli strmé a místy velmi hrbolaté cestě sem.
Nemusím snad zdůrazňovat, že škubat vzácné a chráněné rostliny je zakázáno a nikoho rozumného by to ani nenapadlo. A pokud by se zde náhodou po letech opět objevil Koniklec luční, můžete jej obdivovat, fotit, kreslit, malovat, přidat jeho obrázek k logu, ale necháte ho v klidu růst na jeho stanovišti. Přestože je také na jednom místě stepi patrné ohniště, žádný táborák zde nezapalujte, je to zakázáno.
Pozn.: I když přespolní téměř bez výjimky říkají Ochoz bez Ochozu, správně je Ochoz bez Ochoze podle vzoru píseň, jak ostatně název své obce skloňují místní.
Připojené fotografie snad obměním, až budu mít lepší, tj. až se step zazelená a květiny rozkvetou. Zatím mám pouze obrázky z pošmourné poloviny března.
Nejsem sice vášnivým směňovatelem věcí a CWG v keších, nicméně nějaké drobnosti (nikoli CWG, bohužel) jsem pro začátek do krabičky přidal a apeluji na férovou výměnu. Keš je sice menší, ale něco se do ní vejde, včetně TB a GC. Keš prosím dobře ukryj. Pokud by snad současná přikrývka podlehla přirozené zkáze, najdi poblíž nějaké větvičky nebo kůru na zakrytí. Děkuji a přeji příjemný lov!