Na památku tohoto neštěstí byl na výchozích souřadnicích vybudován památník, který můžete navštívit buď z důvodu hledání této keše, nebo jako jednu z virtuálních souřadnic při hledání Cerhovické multikeše. Stojí na místě bývalého hřbitova (dnes parku), kam byli uloženy k věčnému odpočinku oběti tohoto - na svou dobu jistě mimořádného - neštěstí. Samotná finálka vás pak zavede na místo tragédie samotné.
O této události je ve zdejších končinách všeobecné povědomí - mnoho lidí ví, že k nějaké takové události kdysi došlo, ale získat nějaké bližší informace bylo i dnes v době internetu téměř nemožné. Až jsem narazil na zdroj, podle něhož jsem připravil listing. Jedná se o opravdu dobový článek z časopisu "Světozor" otištěný jen několik dní po havárii a popisuje celé neštěstí tak barvitě, že by bylo jen na škodu, kdybych z něj něco vynechal. Proto jsem ho pro vás přepsal slovo od slova a doufám, že i vás zaujme. Uznávám, že čtení je to místy poněkud kostrbaté, ale taková už čeština v té době byla. Některá čísla se vám pak určitě hodí při hledání finálních souřadnic.
Čtěte tedy pozorně a předem přeji úspěšný lov
Světozor 20. listopadu 1868
==========================================================
Velké neštěstí na západní železnici české
Veliké neštěstí, které se v úterý dne 10. t.m přihodilo na západní dráze mezi Zbirohem a Hořovicí, převýšuje hrůzou všecka, kteráž se dosud ve vlasti naší udala a řadí se k nejhrůznějším, o nichž se dočísti bylo v době nejnovější - důrazné a bohužel krvavé napomenutí všem ředitelstvům železnic, aby si svědomitě počínala šetříce a dadouce šetřiti náležitě všech opatření potřebných, aby neuvalila na sebe kletby a krve nevinných obětí o pomstu volající.
V úterý dne 10. listop. o 4. hod. ranní vypravil se z Plzně obyčejný vlak osobní (č. 2) ku Praze. V posledních jeho čtyřech vozích sedělo 235 mužův uherského pluku pěšího č. 26 velkého knížete Michala (Slovákův a Maďarův), kteříž vedeni jsouce poručíkem z Plzně, kdež nyní pluk stojí posádkou, ubírali se nyní do Ostřihomu, kdež jest jejich okres odvodní. Vojáci již předešlé noci s jiným vlakem a sice nákladním měli odjeti z Plzně; nešťastný osud jejich tomu ale chtěl, že pro jakési opoždění museli čekati na vlak osobní. Jízda byla nad obyčej nepřízniva; neboť napadlo velmi mnoho sněhu a silný vítr tvořil všude mocné závěje. Všelijaké obtíže přemáhaje dostal se vlak, ovšem všude poněkud se opozďuje přes zastaveniště Chrásť, Rokycany, Holoubkov a Zbiroh až jeda k Hořovicům nedaleko vesnice Oujezda asi 200 krokův od strážného domku č. 61 pro přílišné závěje musel se zastaviti, nemoha dále, nejsa totiž opatřen sněhometem na spůsob pluhu sníh odhazujícím, jakýž obyčejně před parní stroj se dává, nastávají-li překážky závějemi. Vědělo se, že za osobním vlakem jede obyčejný vlak nákladní (12.) i dalo se předvídati, že brzy dohoní vlak uvázlý. Pro takovou nebezpečnou příhodu slouží všelijaká opatření, aby se nehoda hrozící odvrátila; možno totiž dohánějícímu vlaku dáti znamení, aby zastavil. Nevíme užilo-li se všech těchto opatření a pokud – to vše má se ukázati při vyšetřování již započatém, dosud nic není jisto, než že řidič parního stroje vlaku nákladního a ostatní lidé službu při něm konající znamení těch výstražných , ač byla-li dána a včas-li náležitý, nespozorovavše, dále jeli, jakoby žádné překážky nebylo v cestě. Uvážíme-li, že vlak nákladní skládal se z 18 vozův, vezoucích uhlí kamenné, jeden pak též něco olium, což vše dohromady vážilo 6000 centův, i dále, že právě sjíždělo se po svahu (1:125°). Tedy můžeme si poněkud představiti ohromnou sílu a důraz vlaku sjíždějícího. Také dosud není nám jasno, proč lidem sedícím ve vozech vlaku uvázlého nebylo poručeno, aby slezli; spoléháno-li snad na to, že postačitelná byla opatření učiněná? I to se musí ukázati. Všecko ale již bylo pozdě, když okolo půl šesté hod. zříno vlak nákladní, an celou rychlostí a prudkostí kolejí jako vychřice burácí a vším důrazem na vlak osobní se žene. Ne slabé naše péro, než i péro nejobratnějšího spisovatele nebylo s to, aby jen poněkud vylíčilo, co se nyní dálo, když parní stroj vlaku nákladního jménem „Kladno“ hnaný vlastní silou a strkaný dlouhou řadou vozův s těžkým nákladem udeřil do vozův v nichž seděli ubozí vojáci, kteříž krátce před tím Plzeň opouštěli plesajíce, že se brzy radovati budou v kruhu rodinném na půdě vlasti své! S děsným třeskem a praskotem rozbily se čtyři poslední vozy vlaku osobního a dvanáct vlaku nákladního, tvoříce ohromnou barikádu nejrůznější směsice, v níž nešťastných objetí plno. Hlomoz a praskot vozův o sebe se rozbíjejících, chrapot umírajících, stenot raněných o pomoc volajících, děsné výkřiky polekaných a do toho všeho burácení vichřice – toť zajisté poslyšení nejhroznější. Když se rozednilo, jakés to podívání srdcelomné!
Mezi zříceninami vozův a rozházeným místy zas vysoko nakupeným uhlím, válely se mrtvoly dílem na mnoho částí roztrhané a rozdrcené, tu zas těžce ranění, kteří o pomoc úpěli; nejděsnější ale bylo volání těch nešťastných, jimž tak brzy nebylo možno pomoci, ponevadž se k nim ani nemohlo, neboť leželi pod velikou spoustou všeho druhu. Z míst sousedních sběhli se u velikém počtu lidé, aby pomocí přispěli; z Prahy vypraven byl zvláštní vlak na pomoc. Tu vydobýváno raněné, tu zas zabité, tu snášeno části mrtvol, hnáty, lebky atd. Podívaná zajisté hroznější než na bojišti. Do blízkého dvora v Oujezdě doneseno 22 mrtvol a mnoho raněných, jichž větší část dopraveno do vojenské nemocnice v Praze; avšak z raněných mnozí ještě zemřeli, tak že dosud počet mrtvých možno páčiti okolo 35, raněných pak bylo něco přes 60. Mimo čtyři vozy, v nichž seděli ubozí vojáci a kteréž vzaly zkázu, neutrpíno dále značného ourazu. Pátý vůz od konce, kdež mimo několik jiných osob seděl též poručík, vojáky na dovolenou vedoucí, byl sice též značně porouchán a na stranu poražen, cestující však jakoby zázrakem nějakým vcelku neutrpěli značnějšího ourazu. Ještě více diviti se jest tomu, že řidič parního stroje vlaku nákladního, jenž sražením svým tolik neštěstí spůsobil, p. Bartík, beze vší nehody vyvázl.
Více než třídenní práce bylo zapotřebí, aby se z koleje odklidila celá ta spousta povstalá. Vyobrazení naše ukazuje nám, kterak to tam vypadalo ve středu, tedý druhý den po děsné události, když chvalně známý umělec náš p. Fr. Chalupa dostavil se na místo, ochotně vyhoviv prosbě naší, aby pro „Světozor“ vyhotovil věrné vyobrazení.
V pátek dne 13. list. odbýval se pohřeb 22 mrtvých, kteříž do té doby byli leželi ve dvoře Oujezdském. Průvod ubíral se do blízkého městečka Crhovic, kdež na hřbitově vykopán byl hrob všem společný, dvanáct sáhův dlouhý, sáh široký a tolikéž hluboký. Mrtví zabaleni byli v čisté bílé plátno i spočíval každý ve zvláštní rakvi. Z daleka i z blízka sešlo se velké množství lidu tak, že, ačkoli silný byl vítr a sníh padal, smutný průvod odbýval se za velmi četného oučastenství. Z Plzně přijelo po zvláštním vlaku oddělení pluku velk. kníž. Michala s vojenskou hudbou a mnohými důstojníky. Duchovenstvo vůkolních far, pořádkové Crhovští, zpěvácký spolek Hořovický a četní zástupové lidu venkovského ze sousedních vsí atd. přibyli, aby nešťastným prokázali poslední poctu. Ředitelství západní železnice zapravilo všecek náklad potřebný. Byl to velkolepý průvod, když z Oujezda do Crhovic ubíral se pohřeb, v němž také kráčel řidič osudného parního stroje „Kladno“ nes kříž před rakvemi. Byl to průvod velkolepý a slavný – avšak zajisté špatná to náhrada nešťastným obětem, kteréž snad téže chvíli, kdož před krátkým časem doufali se octnouti v objetí rodičův a bratří, kladeni jsou do hrobu chladného.
Kéžby děsný případ tento znásobil pozornosť a opatrnost ředitelstva a služebnictva všech drah železných, abychom již nikdy neslyšeli o tak hrůzných nehodách; šetří-li se totiž vždy všude a ve všem náležitě všech opatření a předpisův, není zajisté možno, aby se udála nějaká nehoda, alespoň ne v tak ohromných rozměrech.
A teď ta čísla, která by vás měla dovést na místo tragédie, resp. ke krabičce
Počet zničených vagónů nákladního vlaku (ciferace) = A
Celkový počet vagónů vlaku „Kladno“ (ciferace) = B
Číslo strážního domku, u kterého došlo k havárii (ciferace) = C
Rozdíl cifer počtu mrtvých na místě (tzn. pohřbených v Cerhovicích)= D
Ciferace celého datumu havárie = E
N 49° 50,ABC E 013° 50,DED
*** Dodržujte, prosím, CWG Fair-trade - pouze kus za kus ***
Zkontrolujte Vaše řešení
Použité zdroje:
Světozor 20.listopadu 1868