Geologicka expozice NP Podyji - Cizov EarthCache

Správa Národního parku Podyjí vytvořila v polovině roku 2014 před návštěvnickým střediskem v Čížově malou expozici, která představuje několik (?) základních hornin, se kterými se může návštěvník setkat při procházkách územím NP Podyjí. Území NP Podyjí leží na jihovýchodních svazích Českého masívu, který se zde pozvolna zanořuje do mladých sedimentů karpatské čelní hlubiny. Ukázkové horniny představí základní stavební kameny národního parku, které vznikly před mnoha miliony roky v dávných geologických dobách. Na jedno místo před návštěvnické centrum v Čížově, nechala správa NP svézt z různých míst parku balvany, na nichž kameníci vytvořili výbrusy tak, aby se návštěvníci mohli podívat i na jejich stavbu. Kamenické výbrusy na jednotlivých exponátech poodhalí krásu jejich vnitřních struktur a umožní nahlédnout do „duše“ kamenů. Mezi exponáty nechybí například amfibolit. Jde o horninu, která se nachází mezi Podhradím a Vranovem nad Dyjí. Je z něj postavena hráz Vranovské přehrady, jedné z největších vodních nádrží u nás.

Geologické podloží NP je pestré. Nejstarším a plošně nejrozsáhlejším souborem hornin jsou metamorfity moravika dyjské klenby. Jsou zastoupeny třemi jednotkami: od západu k východu je to vranovská jednotka (na území parku tvoří podloží jen v úzkém pruhu na severozápadě a západě), dále bítešská ortorula a jednotka lukovská. Jsou od sebe odděleny tektonickými liniemi SV-JZ směru, ukloněnými k SZ. Vranovskou jednotku tvoří především masívní či břidličnatá biotitická pararula. Obsahuje také vložky dvojslídného svoru s granáty a četné polohy granátického amfibolitu, přičemž horniny se střídají v centimetrových až metrových polohách. V pararule nalezneme rovněž tělesa krystalických vápenců, erlanu a kvarcitu (Jenček 1984). Vyvřelé horniny jsou v moraviku dyjské klenby zastoupeny ojediněle drobnými žilami křemene, lamprofyru, aplitu a aplopegmatitu. Pravděpodobně se jedná o paleozoické horniny spjaté se závěrečnými fázemi variského vrásnění.

Do lukovské jednotky vnikl (a vyvolal v ní kontaktní metamorfozu ) dyjský masiv, který tvoří přibližně 1/3 podloží na JV území NP. Z velké části je překryt sedimenty terciéru a kvartéru. Nejvíce zastoupený bitotitický granit v jeho západní části postupně přechází do biotitického granodioritu. Míra usměrnění horniny přitom klesá k JV. Ve střední části masivu vystupuje těleso biotit-amfibolického dioritu až tonalitu. Východní část masívu tvoří jemnozrnný granodiorit s růžovými živci (tasovický typ), (Batík et al., 1982).

Podmínkou uznání logu této jednoduché earthcache je zaslání odpovědí na e-mailovou adresu přes můj profil. Teprve po zaslání odpovědí se můžeš zalogovat – ne obráceně (!), v tomto případě bohužel log mažu. Hrajeme poctivě. Pokud bude něco špatně, ozvu se. Díky.

Jako pomůcka je třeba měřítko max. do 100 cm. Nejsi li znalec hornin, potom je potřebný k vypracování úkolů propagační materiál „Geologická expozice v Čížově (Malý atlas hornin)“. Získáš ho zdarma v návštěvnickém centru NP, nebo je možné si jej stáhnout z webu : Správa Národního parku Podyjí NÁVŠTĚVNICKÉ STŘEDISKO