Havlíčkobrodská nemocnice leží v Husově ulici. Nemocnice disponuje celkem 558 lůžky a má 23 oddělení. V roce 2012 zde bylo provedeno více než 11 tisíc operací a počet hospitalizovaných přesáhl 21 tisíc. Na svět zde ve zmíněném roce přišlo 1 388 dětí. Nemocnice v Havlíčkově Brodě je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Krajský úřad Kraje Vysočina. Nemocnice má nadregionální charakter a její zdravotníci spolupracují s odborníky z jiných nemocnic.

Historie nemocnice

V roce 1897 byla otevřena Okresní nemocnice v Havlíčkově Brodě. Nová nemocnice se skládala ze čtyř budov: z hlavní budovy pro nemocné, hospodářské budovy, umrlčí komory a z infekčního pavilonu. Ten nabízel celkem 55 lůžek, zatímco hlavní budova disponovala 80 lůžky. Prvním primářem nemocnice byl František Zahradnický. Roku 1906 byla otevřena další budova a počet lůžek se tak zvýšil na celkem 195.

Roku 1925 zde vznikl nový ústav, do kterého se soustředila léčba chirurgické TBC dospělých. Šlo o první takovou léčebnu v Čechách. Postupně vznikaly další pavilony a například i biochemická laboratoř či laboratoř pro chirurgii. Během druhé světové války obsadila německá armáda polovinu prvního poschodí jedné z budov pro své příslušníky.

Po válce postupně vznikala nová oddělení, například dětské oddělení, oddělení plicní TBC, gynekologicko-porodnické oddělení nebo oddělení transfuze a hematologie a další. Koncem 60. let získala nemocnice povolení k vybudování radioizotopového pracoviště, tedy pozdějšího oddělení nukleární medicíny. V 70. letech pak vzniklo lůžkové rehabilitační oddělení.

Mezi lety 1993-1996 došlo k přestavbě rozsáhlého monobloku. Přestěhovalo se do něj několik oddělení sídlících doposud ve staré části nemocnice.

Současnost

V letech 2000-2001 byl rekonstruován pavilon infekčního a kožního oddělení. Následovaly velké investice do přístrojového vybavení nemocnice. Šlo například o počítačový tomograf (CT), několik ultrazvuků, plicní ventilátory, anesteziologické přístroje, endoskopické vybavení a další.

Rok 2004 byl pro nemocnici rokem vyrovnaného hospodaření, a to po letech ztrátového hospodaření. V tomto roce bylo uzavřeno kožní lůžkové oddělení a otevřena další stanice v oddělení následné péče.

O rok později byl již hospodářský výsledek kladný. Investovalo se do nové zdravotnické techniky. Na ARO například přibyly dva nové anesteziologicko-resuscitační komplexy a dva plicní ventilátory. Dále byl pořízen mimo jiné přístroj EEG či imunochemický analyzátor.

V roce 2006 vzniklo nové rehabilitační oddělení. V tomto roce se také odehrála kauza s tak zvaným heparinovým vrahem. Roku 2008 začala rekonstrukce interního pavilonu, kvůli níž musela být část oddělení přestěhována do náhradních prostor.

Roku 2010 byla dokončena rekonstrukce interního pavilonu. O dva roky později byl v nemocnici do provozu uveden babybo, který se tak stal již čtvrtým v Kraji Vysočina. Byla do něj už odložena například holčička, která dostala jméno Rita.

V roce 2013 byly zprovozněny nové specializované ambulance a lékaři nemocnice se podíleli na vývoji nového implantátu.

Úspěchy

Nemocnice roku 2008 získala certifikát o udělení akreditace SAK ČR na 3 roky. Akreditace přináší záruku, že určitá nemocnice splňuje (či dokonce překračuje) základní požadavky na kvalitu a bezpečnost péče, která je v ní poskytována.

V roce 2011 vyhrála nemocnice celostátní soutěž Bezpečná nemocnice pořádanou Krajem Vysočina ve spolupráci s dalšími subjekty. Konkrétně přihlásila havlíčkobrodská nemocnice do této soutěže projekt Bezpečnostní pás - prevence pádu pacienta.

Kauzy nemocnice

Petr Zelenka, tehdejší zaměstnanec anesteziologicko-resuscitačního oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě, byl uznán vinným ze sedmi vražd a deseti pokusů. Pacientům ve vážném stavu podával lék heparin, který snižuje krevní srážlivost, a to s cílem je usmrtit. Petr Zelenka tak začal být označován jako heparinový vrah. Byl odsouzen na doživotí a odvolal se k pražskému Vrchnímu soudu, který verdikt potvrdil. Nepomohlo ani odvolání k Nejvyššímu soudu – ten odvolání zamítl a doživotí také potvrdil. Informace o kauze se objevily koncem roku 2006. Heparin měl Zelenka pacientům podávat od května téhož roku. Někteří pozůstalí nemocnici žalovali a požadovali odškodnění. Verdikty ale zněly tak, že nemocnice nechybovala a nenese odpovědnost za činy svého bývalého zaměstnance. Nemocnice se v důsledku kauzy zaměřila na pravidelnou kontrolu a také vyhodnocování rizik spojených s poskytováním zdravotní péče.