Zřícenina hradu Zvířetice se vypíná na pravém břehu řeky Jizery nad vesničkou Podhradí, která je součástí nedalekého města Bakov nad Jizerou. Vlastníkem hradu je v současnosti město Bakov nad Jizerou. V předhradí se pak nachází renesanční sladovna (z roku 1570), kterou soukromý vlastník přestavěl na hotel. Areál hradu je přístupný celoročně. Věž je přístupná od května do září v době od 9 do 19 hodin. Na nádvoří u hradní studny (hloubka cca 45 m) se nachází nově zbudované ohniště, na jiných místech v areálu hradu je rozdělávání ohně zakázáno.
Původně byla hradu věnovaná keš GCPFG9 Zviretice, kterou ale její vlastník 23. 11. 2014 zaarchivoval. Bohužel se nepodařilo domluvit její adopci, a tak tu na všechny kačery čeká keš nová, která je snad potěší stejně jako ta předešlá.
Zvířetice v 19. století, foto A. Beran
Hrad byl založen na počátku 14. století (dle některých pramenů již na konci 13. století) Zdislavem z Lemberka. Pro hrad vybral místo přirozeně opevněné ze tří stran - na východě příkrým svahem k řece Jizeře a na severu a jihu hlubokými roklemi. Na západní straně bylo předhradí odděleno příkopem, který byl po stranách uzavřen příčnými zdmi. Za ním byla postavena cca 80 m dlouhá hradba, která byla po stranách zakončena dvěma kruhovými věžemi. Severní věž (průměr u základny 9,5 m, šířka zdi 3,6 m) byla určena ke střežení přístupové cesty k hradu, jižní (o něco menší - průměr 9 m, šířka zdi 3 m) chránila původní bránu do hradu. Celý areál hradu byl opevněn zdí a na východní straně, která byla nejlépe chráněná, byl postaven hradní palác. Podle jména nového hradu začali synové Zdislava (Heřman a Markvat) používat přídomek "ze Zvířetic".
Páni ze Zvířetic vlastnili hrad až do roku 1504, kdy ho prodali rodu Sezimů. Ti pak roku 1528 hrad prodali Janu Vartenberkovi. V první čtvrtině 16. století bylo ke starému paláci přistavěno jižní křídlo a byl zrušen stávající vchod do hradu, který nahradil nový u severní věže. V druhé polovině 16. století byly přistavěny obytné budovy i k západní a severní zdi a v roce 1592 byla věž zvýšena o dvě patra. Obranná funkce objektu tak ustoupila do pozadí a hrad se změnil v renesanční zámek.
Půdorys hradu ve 14. století |
Přízemí zámku |
1. patro zámku |
2. patro zámku |
Vartenberkové drželi Zvířetice až do r. 1610, kdy Jan z Vartenberka prodal panství Jiřímu Vratislavovi z Mitrovic. Ten zemřel bezdětný, a tak v r. 1616 odkázal všechno své jmění Janu Vlkovi z Kvítkova, kterému bylo pro účast na českém stavovském povstání v letech 1618–1620 zkonfiskováno. Novým vlastníkem Zvířetic se tak v roce 1623 stává Albrecht z Valdštejna. Od počátku 18. století využívali Valdštejnové Zvířetice již jen jako sídlo správy panství a sami obývali nedaleký zámek v Mnichově Hradišti. V patře paláce byly pokoje vrchnosti i panských úředníků, vrchnostenská kancelář, při okrouhlé kapli oratoř a v podkroví byt kaplana. V přízemí byly sklepy, pivovar a stáje, u věže komůrka vrátného a na věži hodiny. Druhá, menší věž se nepřipomíná, pravděpodobně byla již dříve zbořena.
V roce 1693 způsobil blesk požár zámku, po kterém byly škody ještě opraveny. V roce 1720 však došlo při bouři k dalšímu požáru, zámek se již neopravoval a byl ponechán svému osudu. Správa panství se proto přestěhovala do bývalého cisterciáckého kláštera Hradiště nad Jizerou. Opuštěný hrad byl následně rozebírán na stavební materiál a rychle chátral. Zaniklo tak celé předhradí kromě sladovny. Na přelomu 19. a 20. století pak došlo k částečnému zřícení věže. Ta byla ve 30. letech 20. století přeměněna Klubem českých turistů, kteří v roce 1923 obdrželi hrad bezúplatně od Valdštejnů, na rozhlednu.
Zvířetice - panorama zříceniny hradu a opravené sladovny
Přístup ke keši
Nejpohodlnější přístup ke keši je zdola - po pěšině vedoucí od modré značky.
Památné stromy - 2 lípy srdčité
U doporučeného parkoviště ve vesničce Podhradí si můžete prohlédnout také skupinku 2 lip srdčitých, které jsou chráněny jako památné stromy (výška kmene 27 a 29 m, obvod 543 a 524 cm).
Podhradí - památný strom - lípa srdčitá
Keš byla zařazena mezi významné stromy:
Zdroje informací:
BEDNÁŘ, Vladimír: Stezkami domova. 1. vyd. ProChemie Trans, s. r. o., 2002, 304 s.
ŘIVNÁČ, František: Řivnáčův průvodce po království Českém. Reedice původního vydání, nakladatelství Baset, 2001, 501 s.
Http://www.hrady.cz.
Informační tabule u zříceniny hradu Zvířetice.