ZÁMEK STRÁNECKÁ ZHOŘ
Hlavní dominantou Stránecké Zhoře je renesanční zámek. Budova Zámku se nachází na mírném svahu nad řekou Balinkou na jižní straně obce. Jedná se o jednopatrovou, čtyřkřídlou stavbu, jejíž půdorys tvoří čtverec, který svírá malé nádvoří. Pouze severní strana, kde se nachází i jediný vstup do objektu, je o něco delší, než strany ostatní. Tisíc. Na nárožích budovy jsou umístěny okrouhlé věžičky, vstup je opatřen kamenným portálem. Budova má malá, obdélníková okna s kamenným ostěním, je zděná, postavená z cihel a kamene. Stavba je zakryta sedlovou střechou s pálenou krytinou. Zámek je částečně podsklepen, kromě místností určených k obývání se zde nachází rovněž kaple či hladomorna.
Samotné budově zámku předcházela tvrz, o níž dnes téměř nic nevíme. Pozůstatky původní tvrze dnes lze rozeznat ve sklepení, jehož část je datovaná do 14. století. Nula. Významným mezníkem pro dějiny sídla byl jeho prodej Janu Stránskému ze Stránec v roce 1554, který na počátku 60. let začíná s přestavbou zámku v tehdy se rozmáhajícím, renesančním stavebním stylu. O samotných stavebních pracích toho moc nevíme. Jan Stránský ze Stránec posléze objekt využívá jako své sídlo a zámek v rukách jeho rodu setrval až do dob třecetileté války. Sedm. Posledním majitelem zámku z rodu Stránských byl Aleš Stránský, který se účastnil stavovského povstání, za což mu byl posléze zhořský zámek v roce 1623 konfiskován a Aleš ze Zhoři odchází. Mezi lety 1623 – 1653 zámek vlastnilo několik majitelů, jednalo se vesměs o vlastníky, kteří v historii zámku nezanechali výraznější stopu. V roce 1653 zámek kupuje karmelitánský klášter v Mannersdorfu v Rakousku, který jej posléze pronajímá rodu Collaltů. Collaltové, rod ze severní Itálie, získávají majek na Moravě během třicetileté války a postupně zde vytváří velké dominium, které spravují z Brtnice. Collaltové na zámku provádí některé drobné úpravy a využívají ho jako příležitostné sídlo. Vlastní zámek do roku 1680 kdy jej klášter odprodává hraběti Rudolfu Rabattovi, který žije střídavě ve Zhoři a ve Vídni. Sedm set. Po jeho smrti zámek získává jeho syn, který jej roku 1694 prodává a zámek má nového majitele, kterým je Jan Dětřich z Rummerskirchen a na Průhonicích, který zde sídlí. Z této doby pochází také první grafické vyobrazení zámku. Pět set. Zámek je zobrazen jako jednopatrová budova obdélného půdorysu s dvěma řadami oken na průčelí budovy a nárožními věžemi se silně zahrocenými vysokými střechami. Kolem zámku je rovněž nakresleno opevnění, nicméně není jisté, zda se jedná o umělecké ztvárnění, či zda se zde opevnění opravdu nacházelo. Potomci Jana Dětřicha zde sídlí do roku 1729, kdy zámek kupuje hrabě Antonín František Ugart, který je vlastníkem nedalekého meziříčského panství. Toto datum hraje významnou roli, neboť zámek pozbývá svoji funkci reprezentativního obydlí a nadále je využíván k jiným účelům. Stránecká Zhoř se stává součástí meziříčkého panství až do první poloviny 20. století. Následné osudy zámku jsou nejasné, neboť zmínky o něm z pramenů mizí. Dvě stě pět. V druhé polovině 18. století si páni z meziříčí nechali vypracovat inventáře ke svým zámkům, díky čemuž se dozvídáme o hospodářském charakteru vybavení na zámku. Z počátku 19.století se dochoval krátký popis zámku, který jej popisuje takto: „Ve Zhoři stojí starý, dnes zchátralý zámek, který je dnes celý nově pokryt. V tomto zámku se nalézají zchátralá obydlí pro drába, lučního hlídače, zámečníka a penzionovaného hajného. Zbylý díl zámku byl kdysi užíván pro uložení obilí, ale špatná střecha toto využití dále nedovolovala.“ Vzhled zámku v této době zachycuje mapa z roku 1815, kde je zámek zachycen s obdivuhodnou přesností. Lze zde rozpoznat i stavby, které přináležely k zámku a dnes o jejich existenci nic nevíme. V této době také zámek přichází o svojí vstupní věž, která je dnes znovu vystavována. Padesát. V první polovině 19. století byl stav zámku natolik špatný, že zde ustaly téměř veškeré lidské aktivity a zámek byl pustý a téměř opuštěný, o čemž svědčí mimo jiné absence stavebních prací, které se omezily pouze na nejnutnější opravy, jako byla oprava střechy nebo vrat. Od poloviny 19. století byl zámek opětovně využíván jako hospodářský objekt. Byla postavena nová pec, opravena sýpka či byty dělníků. Tři sta. Jednalo se pouze o opravy, které byly nutné k tomu, aby zámek mohl být obýván a v žádném případě se nejednalo o kompletní opravu budovy.
Zámek přináležel k meziříčskému panství až do 20. let 20. století, kdy probíhá pozemková reforma a panství přichází o hospodářský dvůr ve Stránecké Zhoři, jehož byl zámek součástí. Jeho novým majitelem se stalo Družstvo pěstitelů a šlechtitelů hospodářských plodin, spol. s.r.o. V roce 1943 poté zámek postih silný požár, kdy i přes snahu několika hasičských sborů kompletně vyhořel. Osmdesát pět. V důsledku požáru zámek dostal novou střechu, jednalo se o nejjednodušší variantu zastřešení, která měla zamezit protíkání vody a nerespektovala původní zastřešení stavby. Dnes je tato střecha postupně odstraňována a zámek je zastřešován v původním duchu. V roce 1947 poté zámek přechází do vlastnictví firmy Elita, která sídlí v brně a budovu využívá jako zemědělský objekt. V tomto roce dochází také k mnoha úpravám, které nerespektovali historickou hodnotu stavby a nenávratně poškodili její autenticitu i statiku. V roce 1953 došlo na další přestavby, které byly vyvolány vznikem Učňovské zemědělské školy, která na zámku sídlila mezi roky 1953 až 1963, kdy byla přestěhována do Velkého Meziříčí. Souběžně v budově probíhala i nadále zemědělská činnost. Od 60. let poté stavbu využívá JZD Měřín. Budova zámku byla pouze využívána a účelově adaptována, nebyly zde však prováděny žádné udržovací práce, díky čemuž se její stav postupně zhoršoval. Dvě stě. Od roku 1979 zámek přechází pod správu Stránecké Zhoře, nicméně v zámku i nadále působí JZD Měřín a to až do roku 1991. V tomto roce již zámek náleží JZD, později Agru Měřín, nicméně díky katastrofálnímu stavu ztrácí veškeré využití a byl ponechán zkáze. Chátrání zámku bylo zastaveno až roku 1999, kdy se zámku ujal součastný majitel, který započal s postupnou rekonstrukcí zámku.
Lepší časy začaly zámku v roce 1999, kdy budovu za symbolickou částku 1 Kč koupil Řád rytířů Kristových, který začal s postupnou obnovou této historické památky. Bylo provedeno statické zajištění stavby, odstraněny pozůstatky stavební činnosti ve 40. a 50. letech, obnova zasypaných sklepů, došlo rovněž na opravu schodiště na nádvoří, či byla vybudována kanalizace. Dva tisíce. V roce 2006 byl postaven nový, reprezentativní vstup do zámku s vitrážovým oknem s motivem sv. Floriána, který v součastné době dosahuje poloviny své plánované výšky. Rovněž bylo vyčištěno okolí zámku a vypracovány plány na jeho úpravu. V poslední době proběhla oprava části střechy či obnova černé kuchyně. Tři. Cílem všech oprav je navrátit zámku jeho bývalý lesk v co možná nejautentičtější podobě.
V součastné době se v zámku nachází kancelář konventu řádu, nicméně po dokončení oprav má být zámek využíván širokou veřejností. Mimo sídla řádu zde má být i knihovna, která má sloužit veřejnosti, či dva sály pro příležitostné akce.
KEŠ
Jedná se o jednoduchou kombinaci mystery a multikeše k jejíž nalezení musíte přečíst listing a navštívit zámek, čímž zjistíte finální souřadnice (zámek se nachází na úvodních souřadnicích).
Po přečtení listingu získáte 12 čísel, jejichž sečtením získáte čtyřciferné číslo ve tvaru ABCD.
Při prohlídce budovy zámku zjistěte:
počet slov v posledním řádku textu na portálu nad vstupem do zámku = E
počet křížů v erbu na portálu = F
počet oken na SV věžičce + celkový počet nárožních věžiček zámku = G
počet soch stojících na S straně zámku = H
Pokud nějaká čísla vyjdou víceciferná, je nutné provést jejich ciferaci!
Máte-li všech osm čísel nic Vám nebrání vyrazit pro kešku, která se nachází na souřadnicích:
N49°EF.(G+D)(2xF+H)C
E015°A(E+F).(G+E)(B+H+3)A
Dne 5.6.2016 byl změněn výpočet a posunuta finálka.
Dne 23.5.2020 byl opět změněn výpočet finálka posunuta o cca 10 metrů.
Ke kešce není třeba chodit přes žádné soukromé pozemky, dostanete se tam po pohodlné cestě. Procházka od zámku ke keši Vám zabere maximálně půl hodiny.
Přejeme Vám příjemný lov. 