Náš Ořešák
Když jsme se nastěhovali do našeho nového domu v Bašťi a začali si dle vlastních představ tvořit zahradu, dostali jsme se před otázku, kam s malým ořešákem. Protože již jeden ořešák na zahradě máme a to poměrně veliký, rozhodli jsme se, že musí pryč. Všechny stromy, které na zahradě překáželi stavbě domu jsme přesadili, proto jsme chtěli zachránit i ořešáka. Jako místo jsme vybrali alej nad Baští. Už zde nějaké ořešáky jsou a ořechů není nikdy dost.
No a protože se ořešák chytil a naopak většina cashí v okolí zmizela, rozhodli jsme se, že jednu uděláme v jeho blízkosti. Pěkně malého ořešáka pozdravte, potom vás jeho větší bratři jistě pustí mezi sebe.
Juglans regia
Walnut tree is one of the most commonly grown tree species in the world. It is grown for its fruit (walnuts), as an ornamental and shade tree, honey plant, or even for its quality and relatively fast growing wood.
Our Walnut
When we moved into our new house in Bašť, and began to form the garden to our own ideas, we have a question, where with a little walnut. Because it is already a walnut in the garden and we have a fairly large, we decided that they must leave. All trees that interfered in the construction of the House we planted elsewhere. Therefore, we wanted to save a walnut. As the place we chose the alley over Bašť. Here are some walnut trees and nuts is never enough.
And because walnut grows well and most caches around disappeared, we decided that the one cache we make in his little shadow. Say hello to little walnut tree , then you his big brothers begins to come between them.
Něco obecného o ořešáku z wikipedie:
Ořešák královský, resp. ořešák vlašský, (Juglans regia - z lat. Jovis glans /Jupiterovy ořechy/ a regia /královský/, Persian walnut, English walnut, California walnut) je mohutný listnatý strom z čeledi ořešákovitých. Může dorůstat výšky až 45 metrů (výjimečně ještě více). Charakter jeho koruny a kmene je závislý na tom, zda se jedná o kultivar nebo původní divokou formu a na prostředí, ve kterém roste. Divoké odrůdy inklinují zpravidla k vysoké štíhlé koruně a dlouhému kmenu, zdomácnělé kultivary ke koruně široké - kulovité až „rozpláclé“ a k větvení kmenu dochází relativně nízko. První variantu (štíhlost a výšku) podporuje kompetice s ostatními stromy o světlo a prostor, je tedy zvýrazňována u ořešáků, které rostou v těsné blízkosti stromů jiných. Naopak solitérně rostoucí stromy svou korunu více rozprostírají. I stromy s rozplácle tvarovanými korunami (s výjimkou už opravdu speciálních trpasličích kultivarů) však bez problémů dorůstají přes 15 metrů.
Rozšíření
Ořešák královský je jedna z nejpěstovanějších dřevin na světě. Pěstuje se pro své plody (vlašské ořechy), jako okrasný a stínící strom, medonosná rostlina nebo i pro své kvalitní a relativně rychle rostoucí dřevo.
Jeho přirozenou oblastí výskytu je zřejmě Balkán a Přední a Centrální Asie, kde roste až na úbočích Himaláje. Již ve starověku však začal být člověkem rozšiřován i do dalších částí světa. Během existence římské říše byl rozšířen coby pěstovaný strom do severní a západní Evropy a v 17. století si jej osadníci přivezli do Ameriky. Mezi význačné producenty ořechů se počítají Francie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko v Evropě, Kalifornie v Severní Americe a Chile v Jižní Americe.
Ve střední Evropě se první zástupci tohoto druhu objevili někdy v době bronzové, větší rozšíření pěstování tohoto stromu nastalo v době raného středověku.
Upřednostňuje vlhké nížinné oblasti s vysokým obsahem humusu v půdě, vyžaduje hodně světla (o které si v kompetici s ostatními stromy dokáže „říci“). Vzhledem k tomu, že listy mají fungicidní a baktericidní účinky a odpuzují hmyz, bylo dříve doporučováno sázet ořešáky v bezprostřední blízkosti hnojišť.
Vzhled
Statný opadavý listnáč s černošedou borkou, větve nejprve zelenohnědé, posléze šedé. Listy má lichozpeřené, 3-4 jařmé, složené zpravidla z 5-9 lístků. Lístky jsou relativně tuhé, tmavozelené, celokrajné, lysé, podlouhle vejčité a na konci špičaté. Stejně jako pupeny a vlastně všechny měkké části rostliny s výjimkou zralých jader ořechů mají charakteristickou ořešákovou vůni.
V České republice kvete v dubnu a květnu, květy jsou jednopohlavné. Samčí, 3-10 cm dlouhé jehnědy, jsou relativně tlusté, žlutě až žlutozeleně zbarvené a vyrůstají na loňských větévkách, samičí květy se dvěma laločnatými bliznami na konci letorostů.
Plodit začíná zhruba v 15 letech. Plodem je tzv. vlašský ořech, oříšek obalený zdužnatělou češulí s kamenným oplodím. Osemení je blanité (u mladých ořechů vhodné ho odstranit, neboť má výraznou hořkou pachuť), laločnaté semeno bílé až běložluté. Z dospělého stromu lze za dobrého roku běžně sklízet až 50 kg ořechů.
Vlašské ořechy, které ořešák produkuje, jsou velice výživné, neboť obsahují v průměru 70 % tuků, obsahujících zejména velice zdravé nenasycené mastné kyseliny, 18 % proteinů (bílkovin) a přibližně 3 % sacharidů (cukrů). Jsou vděčnou surovinou v potravinářství, zejména v cukrářství. Dají se ovšem konzumovat i samotné, nebo z nich lze získávat vysoce kvalitní rostlinný olej. Z nezralých ořechů se vyrábí ořechová pálenka a ořechový likér.
Dřevo ořešáku je vysoce kvalitní a velice rychle roste. Navíc jde o strom nenáročný na péči, takže ho lze za nízkých nákladů pěstovat na rozsáhlých plochách. Vyrábí se z něj nábytek nebo např. pažby pušek.
