Nová synagoga Velké Meziříčí
V polovině 19. století bylo v židovské obci přes 1100 obyvatel. Protože stará synagoga k jejich shromažďování už nestačila a různé varianty rozšíření se ukázaly jako nevhodné, rozhodli se postavit novou budovu. Nová synagoga byla vystavěna na místě dvou křesťanských domů, již za hranicemi bývalého židovského ghetta vedle staré synagogy. Základní kámen byl položen 2. 7. 1868 a dne 7. 7. 1870, tedy za 2 roky, byla budova zkolaudována. Autorem projektu byl rakouský architekt August Prokop. Budovu v pseudogotickém slohu postavil místní stavitel Václav Roučka.
Budova byla postavena z neomítnutých červených a v menším množství černých cihel. Okna byla zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy a ve dvou omítnutých pruzích nad vchodem byly umístěny hebrejské citáty z Bible. Vnitřek synagogy odpovídal již modernějšímu pojetí, kdy řečniště bylo přesunuto ke svatostánku a lavice byly umístěny rovnoběžně, podobně jako v křesťanských kostelích. Ženská galerie nesená litinovými sloupy obklopovala chrám ze tří stran.
Svému účelu sloužila synagoga do roku 1940, kdy byla poškozena nacistickými vandaly. Od roku 1943 pak byla využita jako týlové skladiště německé armády. Po 2. světové válce se v jejím užívání sice postupně vystřídalo několik subjektů, přesto však až do roku 1991 sloužila jako sklad. Do prostory chrámu byl na úrovni galerií vestavěn dělicí dřevěný strop, který je v budově dosud. Po restituci je budova pronajímána k obchodním účelům asijské tržnice.