Krasove jeskyne na Sumave EarthCache

Krasové jeskyně a na Šumavě? Že jste nikdy o ničem takovém neslyšeli? No pokud si dovedete představit pod tím pojmem jen bohatou krápníkovou výzdobu a mnoho kilometrů prohlídkových tras, pak jste tady opravdu špatně. Ale kras, to nejsou jen stalagmity a stalagnáty. Krasem je například i Chýnovská jeskyně nedaleko Tábora, která sice žádnou krápníkovou výzdobou neoplývá, ale barvy jejíchž stěn jsou lákadlem pro mnoho turistů každý rok. A je jím i řada maličkých jeskyní v oblasti Šumavy, z nichž největší je právě jeskyně Strašínská.

Krasové jeskyně se ve střední části Šumavy nacházejí především v povodí Otavy (např. Hydčická, Žichovická nebo největší z nich - Strašínská jeskyně) a Volyňky (např. jeskyně v Jiříčkově skále u Malenic nebo jeskyně v lomu Betaň). Všechny jeskyně v této oblasti jsou vyvinuty v hluboce metamorfovaných krystalických vápencích šumavské větve moldanubika. Tyto krystalické vápence tvoří větší nebo menší tělesa čočkovitého až deskovitého tvaru, uložená hlavně v pararulách. Navzájem izolovaná tělesa jsou seřazená v zřetelná pásma. Vápence jsou často prostoupeny velmi hustou sítí žilek aplitu, křemene nebo ofikalcitu. Někde jsou impregnovány pyritem. Hojně se v nich vyskytuje flogopit a tremolit, vzácněji v překrystalovaných nečistých polohách pyroxeny, forsterit nebo živce. Ve velkém měřítku jsou pak vápence pronikány hlavně žilami aplitu a minety.

V sušicko-strakonické části sušicko-votického pruhu pestré série moldanubika je vyvinuta ojedinělá vápencová jeskyně. Nachází se na úpatí vrchu Na Palových severozápadně od obce Strašín a vznikla pravděpodobně jako ucpaný ponor malé říčky přitékající od Strašína.
Vstupní otvor jeskyně je 6 m široký a 1,6 m vysoký. V současnosti je uzavřen železnou mříží. Ústí do hlavní prostory jeskyně - síně 23 m dlouhé, 12 m široké a nejvíce 3 m vysoké. Síň se pod úhlem asi 30° svažuje k severu, kde je v nejhlubším místě podzemní jezírko. Za jezírkem jeskyně pokračuje menšími prostorami. Ze síně ústí na západ poměrně široké chodby o délce asi 60 m. Z východní strany se na síň napojují dvě chodbičky, které vedou do více než 80 m dlouhého labyrintu těsných plazivek, rozšiřujících se místy do menších síněk. Celková délka všech jeskynních prostor je asi 200 m, ale podle místních pověstí prý její chodby sahají až k hradu Rabí. Jeskyně je bez krápníků. Ve stěnách jeskyně vyčnívají vypreparované žilky aplitu a křemene, které svědčí o hluboké korozi stěn.
Pozoruhodností jeskyně jsou velmi dobře vyvinuté mísovité a hrncovité prohlubně ve stropu - takzvané korozní hrnce. Jsou to ukázky kvartérní korozní činnosti, způsobené kondenzovanou vodou a k jejich vývoji v určité míře dochází i v současnosti.
Na fotografiích z první poloviny 20. století lze pozorovat nad jeskyní ve hřbetu kopce malou morfologickou sníženinu trychtýřovitého tvaru, o průměru několika metrů. Jde pravděpodobně o nedokonale vyvinutý závrt, dokládající krasové zvětrávání.
V roce 1936 zde podnikatel František Krejza zahájil dobývání limonitu.Vznik limonitu je zde vázán na období silné koroze vápenců a bylo v něm zjištěno až 44% železa. Hlavní síň jeskyně byla za účelem těžby zajištěna výdřevou a zpřístupněna jednoduchým schodištěm. Ještě téhož roku byla ale těžba zastavena.
Strašínská jeskyně je otevřena pro veřejnost jen po dobu letních prázdnin anebo po předchozí dohodě např. prostřednictvím místního infocentra. V zimním období se dovnitř nejspíš nedostanete vůbec, protože zde zimují někteří vzácní i méně vzácní teplomilní netopýři. Přesto její návštěvu všem doporučujeme, nepotkáte tady davy turistů ale překrásnou přírodu!!!