Struhy jsou dnes již zpola zapomenutou a z velké části zničenou technickou památkou, která ale rozhodně stojí za připomenutí.
Kolem každého historického důlního revíru většího rozsahu nacházíme soustavu vodních staveb, nebo jejích pozůstatků. Voda byla pro důlní činnost na jednu stranu nebezpečným nepřítelem, v řadě případů však zároveň vítaným zdrojem hnací síly. Zatímco její první role zůstala během vývoje poměrně neměnná, voda jako zdroj energie byla postupně nahrazena výkonnějšími a zejména kompaktnějšími způsoby pohonu.
Vodní systém příbramského báňského revíru, tak jak vznikl v 18. a na začátku 19. století, patří mezi mimořádné dílo svého druhu jednak svým rozsahem (přes 90 km stok a několik rybníků), jednak také rozmanitostí využití. Vodní síla zde byla využita mimo jiné právě pro boj s tímtéž nežádoucím živlem v podzemí.
Pro potřeby těžby byl postupně vybudován systém čtyř poměrně velkých rybníků a síť povrchových stok. Účelem těchto vodovodů bylo především dopravit vodu z úbočí Středních Brd až do příbramských dolů, řada menších kanálů pak zajišťovala převážně sběr dostatku vody pro rezervoáry.
Hezky archaicky znějící jméno Struhy se používá především pro hlavní kmen tohoto vodního díla, přibližně 17.5 km dlouhou kamenem vyloženou strouhu, vinoucí se často spletitým terénem od Pilské nádrže do Lázské, dále na pilu u Lázu, do Bohutína, přes Havírnu a na důl Drkolnov s jeho legendárním vodním kolem a konečně do Březových Hor, části Příbrami.
Vytvořit tento systém, vedený často jen s minimálním spádem a jindy zase provázaný s přírodním vodním tokem (Litavka) bylo nemalou ukázkou technického mistrovství. Na druhé straně je třeba říci, že přestože výstavba samotných struh v dnešní podobě spadá převážně do první poloviny 19. století - období velkého technologického rozmachu, souběžná stavba malých přehrad se neobešla bez potíží a katastrof. Pilská nádrž, ač dokončena v roce 1853, se už v roce 1854 zcela protrhla a v pod ní ležícím Bohutíně měla na svědomí dva lidské životy. Starší Lázská, která byla vybudována v letech 1818 – 1822 pod jménem „Erzherzog Franz Karl Teich No.1.“ (tedy „rybník Arcivévody Františka Karla“, podle syna rakouského císaře Františka I.), čelila v roce 1857 zásadní poruše výpustního potubí a struktury hráze.
V současných písemných zmínkách jsou často označovány jako „zcela zničená památka“ či „zaniklé“. Skutečnost není tak katastrofální, přinejmenším z pohledu někoho, kdo je z Brd zvyklý na mnohem subtilnější relikty jiných liniových staveb. Z hlediska patrnosti v terénu jsou naopak zachovány velice dobře, autoři výše zmíněných popisů však měli nejspíše na mysli nízký potenciál k případné reaktivaci alespoň hlavní vodoteče, což je bohužel třeba potvrdit.
Provoz a údržba Struh skončila pravděpodobně v roce 1960 nebo 1961, spolu s ukončením činnosti vodního kola dolu Drkolnov, které přestalo plnit svou poslední úlohu: čerpat z hlubin pitnou vodu pro Příbram. V dalších desetiletích následovalo v hůře přístupných úsecích pozvolné zarůstání kamenného koryta vegetací a pouze pomalý rozpad. Naproti tomu jinde byly Struhy degradovány na pouhý příkop u silnice (nezanedbatelná část prvního úseku Pilská - Lázská), přičemž na jejich osobitost nebyl brán při později prováděných pracech zřetel. Smutnou kapitolou jsou četné přejezdy pro lesní techniku, kdy část je vybavena alespoň rourou ponechávající strouhu teoreticky průchodnou, jen aby o pár desítek metrů dále byla vodoteč zcela zasypána. Což by mimochodem bylo nepochopitelné počínání i u prachobyčejného „pangejtu“. Na několika místech nad Bohutínem muselo celé koryto ustoupit polím, takže vodoteč náhle končí, aby o pár desítek či stovek metrů dále znovu pokračovala. V roce 1997 zpracoval Spolek Prokop Příbram pro Městský úřad v Příbrami studii zabývající se revitalizací Struh coby technické památky. Odhadované náklady na znovuzprovoznění činily kolem 19 milionů, přičemž zmiňovaný plán se týkal "pouze" 11km celkové délky od Lázské nádrže až k vodnímu kolu Drkolnov, t.j. racionálně již nepočítal s propojkou Pilská - Lázská. I tak to byl velice odvážný plán, jak vyplyne z následujícího popisu současného stavu Struh, zejména pak jejich poslední přibližně třetinové části, od Bohutína po Drkolnov. Představa, že by se vodní kolo na Drkolnově dalo opět do pohybu silou vody přitékající z nitra Brd, byla opravdu lákavá. Jak uvádí starosta spolku Prokop pan Chrudoš Fiala, plán však nakonec ztroskotal na něčem jiném. Potřebná částka byla již přislíbena, ale Povodí Vltavy nesouhlasilo přepouštěním potřebného množství vody do Struh. Voda, zejména ta čistá, je dnes neméně vzácná než byla za dob rozmachu příbramského hornictví. Následující kapitoly se stavem a použitelností Struh přesto částečně zabývají, je však třeba mít na paměti že se jedná o úvahy spíše "akademické".
čerpáno z webu www.brdy.org ,se souhlasem autora Pavla Wunsche
Odkaz na celý článek: http://www.brdy.org/content/view/128/30/
Na úvodních souřadnicích můžete zaparkovat své geovozidlo a dále pak cestou ke Stage 1 budete procházet areálem tenisových kurtů, kde se dá v klubové hospůdce posedět uvnitř i na venkovní terase s pěkným výhledem.
Od tenisových kurtů vás bude čekat cesta do kopce k bývalému dolu Štěpán, v němž byla v první polovině 19. století vybudována úpravna a prádelna rudnin a voda ze Struh zde poháněla vodní kolo úpravárenského stroje a čerpacího stroje na důlní vody.
Nad nově upraveným vstupem do dolu Štěpán se dáte nahoru do lesa nenápadnou lesní pěšinou, která vás dovede až ke Struhám. V horní části pěšiny je možné, při troše pátrání, najít zbytky litinové roury, kterou byla voda ze struh svedena k dolu Štěpán. Cestou se také můžete podívat na skálu s pěkným výhledem na Bohutín i na Brdy. Dbejte zde ale zvýšené bezpečnosti.
Na Stage1 hledejte schránku velikosti mikro, kde jsou ukryty finální souřadnice. POZOR!!! 9.2.2015 změna úkrytu a souřadnic stage 1 - není na zemi
K výpočtu souřadnic Stage1 budete potřebovat zjistit, ve kterém roce byl důl Štěpán zaražen : ABCD a definitivně uzavřen : EFGH
(viz. odkaz) http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/pribramsko/havirna/havirna.htm
N 49° (A+C)(C+D). (C)(B/C)(C+H)
E 013° (G-C)(B-E). (A)(C*(A+E+H))(F-G)
Finálka není umístěna přímo na Struhách, ale o kousek výš, na místě, odkud je pěkný výhled na kopec Vojna u Lešetic. Zdejší klidné louky má přetnout jihovýchodní obchvat Příbrami, jehož výstavba by měla začít v roce 2018, tak neváhejte s návštěvou, ať ještě můžete zažít toto místo v jeho původní podobě.
Pozn.:
Pokud nebudete chtít jít zpět stejnou cestou, můžete ještě využít souřadnic T1 a T2, kde je možné podél cesty najít tzv. jamky, což jsou vlastně pozůstatky geologického průzkumu, prováděného zde přibližně v 60. - 70. letech minulého století. Za T2 se dejte cestou dolů a dojdete zpět ke „Štěpánce“.
Přeji příjemný lov