Zlatý potok je pravostranný přítok řeky Doubravy. Délka jeho toku činí 9,9 km. Potok pramení severně od Seče v nadmořské výšce 532 m. Teče převážně západním směrem. Protéká vsí Kraskov, pod kterou napájí rybníky Horní a Dolní Peklo. Pod těmito rybníky potok proráží hřbet Železných hor směrem k Třemošnici, kterou následně protéká. Toto hluboké údolí známe jako Hedvíkovská rokle. Zhruba po dalších dvou kilometrech nedaleko Mladotic ústí Zlatý potok zprava do Doubravy na jejím 34,7 říčním kilometru v nadmořské výšce 267 m.
Dobrá, ale čím je toto místo zajímavé?
Tímto místem neprochází žádná turistická ani cyklistická stezka, přesto stojí za to místo navštívit. Voda zde skáče přes různě velké balvany, vytváří různé stupínky, podél břehů potoka jsou vytvořeny písčité a štěrkové nánosy, které v sobě skrývají leccos zajímavého.
Lokalita náleží západnímu okraji železnohorského plutonu, skalní podloží tvoří jemnozrnné až drobnozrnné dvojslídné granity typu Žumberk, Křižanovice. V rámci granitů vystupují izolované výchozy metagaber až amfibolitů a skarnů. V blízkosti Zlatého potoka jsou přítomné aluviální náplavy hlinité, písčité a štěrkovité povahy, na svazích nad potokem jsou zachovány deluviální hlinito -písčité sedimenty. V severní části lokality se nacházejí zbytky starých důlních děl- štola a dobývky vzniklé v 18.-19. století, které souvisí s těžbou železné rudy – pyritu. Z opuštěných šachtiček a štol byl dobýván magnetit s hematitem i pyritem, ruda byla asi dodávána do blízkého Hedvikova. Propad štol a dobývek oproti terénu byl v 50. letech minulého století 10 m až 15 m, v současnosti jsou díla částečně zasucena. Bezpečnost děl byla zajištěna po r. 2005 zamřížováním vstupních štol (směrem od cesty a od potoka) a bezpečnostním ohrazením celého revírku (PINKA). Na pravém břehu Zlatého potoka a dále proti proudu východněji jsou ještě patrné staré jámy a sejpy, které vznikly při rýžování zlata. Sejpy mají charakter kopečků od prakticky morfologicky nevýrazných až po sejpy s výškou až 2 m a 10 - 15 m dlouhých. Porostlé jsou vzrostlou vegetací. Historicky jsou tato díla kladena do dob keltského osídlení, pravděpodobně težba byla částečně obnovena slovanským obyvatelstvem. V těžkém podílu minerálů lze kromě vzácných zlatinek nalézt i rutily a granáty - pyropy , zirkony aj..
Zdroje: DOUCEK, Jan (2012): Národní Geopark Železné hory - mapování. Závěrečná zpráva, MS Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o.
http://lokality.geology.cz/ - Králová Anna, 08.02.13 Aktualizoval: Rambousek Petr 14.10.13
Pinka (zřejmě z německého die Pinge) je slovo používané pro označení reliéfních tvarů v krajině vzniklých převážně v důsledku hornické činnosti. Tyto tvary mohou mít buď pravidelný kruhovitý půdorys (často vznikají nad křižovatkou důlních chodeb), případně eliptický (spojením dvou sousedních pinek kruhovitého půdorysu) nebo nepravidelný (vzniklý rychlým prosednutím, propadnutím nebo zřícením podpovrchových důlních děl) Rozdíl mezi pinkou a poklesovou propadlinou je pouze kvantitativní a to, že pinky jsou zpravidla plošně nevelké a kratší než 25 m (nejčastěji 6 až 12m), hloubka se pohybuje mezi 3 a 5 metry, stěny mají větší sklon..
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pinka
A nyní něco k odlovu keše:
- Svá geovozidla ponechte na uvedeném parkovišti.
- V rámci vlastní bezpečnosti dodržujte zákazy vstupu do vymezených prostor. Ono to jednoho svádí pořádně vše prozkoumat, když už kolem jde.
-Samotná krabička je velikosti small, i když...
- Prosíme Vás, abyste před svým odchodem uvedli vše do původního stavu. Úkryt řádně dovřete.
Přejeme Vám příjemný lov.
Úvodní fotografie je použita z
webové galerie fotografií Standy Podoláka ( MedvedTeam ) .