Rozvoj průmyslu, textilní a gumárenské výroby ve druhé polovině 19. století v Odrách vyvolal potřebu přepravy stále většího množství surovin pro výrobu i výrobků samých. Těmto požadavkům už nestačil koňský potah ve světě již vytlačovaný železniční přepravou. V té době již byla v provozu Ferdinandova Severní dráha spojující hlavní město Rakouska-Uherska Vídeň se severními částmi rakouského mocnářství. Vedení města Oder, ovládané místními podnikateli a povzbuzené blízkostí Severní dráhy vedoucí přes Německý Jeseník (dnes Jeseník nad Odrou) a nedaleký Suchdol nad Odrou, začalo se zabývat možným vybudováním železničního spojení s nejbližším nádražím na Severní dráze - Suchdolem n. O. Úsilí se ještě zvýšilo, když v roce 1872 ztroskotalo jednání zástupců Oder s říšským ministerstvem obchodu, pod které tehdy železnice patřily, o napojení města na připravovanou trať vedoucí z Opavy přes Vlárský průsmyk a údolím řeky Váhu do Trenčína. Nová možnost se naskytla v roce 1880, kdy v Opavě vznikla další společnost pro výstavbu lokálních drah na Opavsku. Tato uvažovala i o stavbě lokálky Suchdol n. O. - Odry - Vítkov. Po Odrách však požadovala záruky na přepravu nejméně 10 tisíc metráků zboží. Město odkázalo společnost na podnikatele, kteří budou především železnici využívat, ale přislíbilo dát k dispozici pozemek o výměře 6 měřic pro stavbu nádraží. Další naděje na stavbu železnice pro spojení se světem byla v roce 1883, kdy měla být prodloužena licence společnosti provozující Severní dráhu. Zástupci měst Oder a Vítkova navštívili Vídeň a přednesli ministerstvu obchodu žádost, aby říšská rada při prodloužení licence stanovila společnosti podmínku vybudovat železnici Suchdol n. O. - Odry - Vítkov. Žádosti bylo vyhověno v roce 1885, kdy byla licence prodloužena s tím, že společnost vybuduje lokální dráhy Opava - Dolní Benešov, Studénka - Bílovec a Suchdol n. O. - Odry – Vítkov. Výbor pro stavbu uvedených lokálek původně prosazoval vybudování úzkokolejných tratí. Tento záměr však narazil na odpor měst, která měla být na železnici napojena, proto od něj bylo upuštěno.
Lokomotiva 931 Starnau na oderském nádraží okolo roku 1900 (foto: archiv F. Macka).
Ještě v průběhu roku 1890 se konaly v Odrách i Vítkově různé porady, které bránily postavení úzkorozchodné trati, kterou začal prosazovat tehdejší ministr obchodu markýz von Barguchen s tím, že za uspořené peníze se mohly postavit další „úzkokolejky“. Jistě „loboval“ za opavský výbor pro stavbu úzkokolejných tratí. Nejdříve byly stanoveny trasy na stavbu odbočných tratí ze Suchdolu n. O. do Fulneka a ze Suchdolu n. O. do Oder, každá v délce 10km. Teprve na opakované zásahy města Vítkova se začalo jednat o prodloužení tratě z Oder do Vítkova, případně až do Budišova nad Budišovkou. Největší zásluhy na postavení železnice, jež by procházela Vítkovem, měl jeho starosta Dr. Karel Zimmer. Brzy po vydání rakouského zákona o lokálních drahách v roce 1880 se v Praze vytvořila rakouská společnost lokálních drah, jež si dala za úkol spojit místními drahami jednotlivé stranou ležící obce s nejbližšími stanicemi na hlavních tratích. Ta získala povolení k provádění technických prací pro stavbu těchto vedlejších tratí, tedy i pro stavbu dráhy Suchdol n. O. - Odry - Vítkov. Pro zajištění plánu se usneslo vítkovské obecní zastupitelstvo dne 5.července 1882 na návrh starosty požádat ministerstvo obchodu o podporu 300 tisíc zlatých. Žádost byla zamítnuta. Navzdory všem nesnázím trval Dr. Zimmer na svém plánu. Jeho přičiněním rozhodl obecní výbor 4. července 1883 podat žádost ministerstvu obchodu, aby společnost Severní dráha byla zavázána v případě udělení nové koncese postavit z vlastních prostředků lokální dráhu o normálním rozchodu ze Suchdolu přes Odry do Vítkova. Vláda oceňovala snahu obcí, jichž se stavba trati týkala, a již v první dohodě, kterou uzavřela se Severní dráhou, ale kterou neschválila říšská rada, byla stavba trati Suchdol n. O. - Vítkov přijata mezi podmínkami pro udělení koncese. Když konečně říšská rada schválila prodloužení koncese, mohlo se na podzim roku 1890 započít s přípravnými pracemi. Další boj však proběhl o umístění nádraží. Obec Horní ves chtěla mít stanici na svém území. Tomu se však bránil Vítkov. Starostovi Dr. Zimmerovi se podařilo za pomoci tehdejšího okresního hejtmana v Opavě Jana Liebschera prosadit, že nádraží bude postaveno ve Vítkově. A také se podařilo prosadit požadavek Budišova n. Bud. a jeho okolních obcí na prodloužení trati až do Budišova, což bylo zakotveno v druhé dohodě mezi vládou a společností Severní dráha. V září roku 1891 byly stavební práce na trati před dokončením. Městský výbor v Budišově určil den k zahájení provozu 10. října 1891 a sestavil také pořad ke slavnostnímu uvítání prvního vlaku a povolil výlohy s tím spojené ve výši 250 zlatých. Slavnostní zahájení se však konalo až dne 15. října 1891 shodně se zahájením provozu na trati Suchdol n. O. - Fulnek.
Motorový vůz 810 na oderském nádraží dne 13. září 2014.
Výchozí stanicí k zahájení provozu na obou tratích byl Suchdol nad Odrou. Prostory stanice byly bohatě vyzdobeny zeleným chvojím, věnci, květinami, prapory a vlajkami na stožárech. Zde byl zahajovací ceremoniál s uvítáním hostů, zástupců Severní dráhy, c. k. okresních úřadů a jiných. V nádražní restauraci po přípitku byla podávána snídaně. Po ní nastoupili do připraveného a rovněž slavnostně vyzdobeného vlaku, za vyhrávání městské kapely a vlak odjel do Oder, Vítkova a Budišova. V Odrách byl vlak očekáván mimo velkého množství občanů města a okolních obcí městským výborem, majiteli továren, mnoha spolky, řemeslníky, obchodníky a kapelou. Když se okolo 10. hodiny přiblížil vlak tažený ozdobenou lokomotivou k nádraží, byl uvítán hudbou, střelbou z moždířů a opakovaným provoláváním slávy.
Motorový vůz M131 na oderském nádraží dne 30. května 2015.
Dne 15. 10. 1891 byly zároveň v železničních budovách v Odrách, Vítkově a Budišově otevřeny telegrafní stanice s denní službou. Všechna tři města tak získala spojení s celým světem nejen železničními kolejemi, ale i prostřednictvím telegrafu, což bylo pro další rozvoj obcí, obchodu i průmyslu nadmíru významné.
Počet pracovníků v Odrách:
V roce 1955:
1 náčelník stanice
2 výpravčí
2 výhybkáři
1 nákladní pokladník
2 skladníci vozových zásilek
2 osobní pokladníci
1 skladník přepravy
1 skladištní dělník
V roce 1971:
1 náčelník stanice
5 výpravčích
5 výhybkářů
3 skladníci přepravovaných vozových zásilek - z toho 1 střídač pro osobní pokladnu
1 hlavní pokladník
2 pracovnice pro výdej jízdenek na zastávkách Jakučovice n. O. a Heřmánky
2 osobní pokladníci
1 uklízečka
V roce 2011:
2 osobní pokladníci - v denních směnách slouží obden, v noci služby pro cestující veřejnost nejsou zajišťovány
Použitá literatura:
1) Vlastivědné listy (příloha oderského zpravodaje) č. 73, září 2011. 120 let od zahájení provozu na železniční trati Suchdol n. O. - Budišov n. Bud.
Informace o keši:
1) Po nalezení keš vraťte na původní místo.
Historie umístění keše:
2. října 2014 změna souřadnic a typu schránky z důvodu krádeže keše.
2. listopadu 2014 změna souřadnic a typu schránky na žádost majitele objektu.
9. září 2015 změna souřadnic a typu schránky.